Ventilátor
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ventilátor je přístroj který slouží k přečerpávání plynů.
Obsah |
[editovat] Princip
Ventilátor obsahuje motor, složený z rotoru a statoru. Na rotoru je osazen vlastní ventilátorový systém, který může být radiální, axiální, diagonální nebo diametrální.
[editovat] Radiální systém
má oběžné kolo, sací a výtlačná hrdla a spirální skříň, zajišťující přeměnu kinetické energie vzdušniny, udělené jí lopatkami oběžného kola na energii tlakovou. Podle tvaru lopatek oběžného kola se radiální ventilátory dělí ventilátory s dopředně zahnutými lopatkami, zpět zahnutými lopatkami a radiálně zakončenými lopatkami. Systém s dopředu zahnutými lopatkami je levnější, dosahuje hodnot účinnosti 55 až 65 % a je výrobně jednodušší. Kolo mívá 40 - 50 lopatek a konstantní šířku. Jde o základní typ nenáročných ventilátorů pro vzduchotechniku. Ventilátory s dozadu zahnutými lopatkam jsou účinnější (80 - 85 %) a vyrábějí se s menším počtem lopatek (8 - 15).
[editovat] Axiální systém
U axiálních ventilátorů proudí vzduch ve směru osy otáčení oběžného kola a používají se tam, kde je požadován velký průtok vzduchu bez vysokých nároků na dopravní tlak. Lze je rozdělit na rovnotlaké (vzdušnina získává pouze vyšší rychlost) a přetlakové (statický tlak za oběžným kolem je vyšší než před kolem).
[editovat] Diagonální systém
představuje přechod mezi radiálním a axiálním systémem. Vzduch proudí do ventilátoru v axiálním směru, tedy ve směru osy rotace oběžného kola, avšak výtlak z ventilátoru je pod úhlem menším než 90°. Podobné systémy se užívají v automobilovém průmyslu, neboť poskytují vhodné zástavbové poměry.
[editovat] Diametrální systém
nasává vzduch na vnějším obvodu oběžného kola v sacím hrdle. Vzduch prochází příčně oběžným kolem a opět vystupuje na vnějším obvodu, odkud je dále vyfukován do výtlačného hrdla. Po obvodě oběžného kola jsou rozmístěny dopředu zahnuté lopatky. Systém umožňuje sběr vzdušniny z širokého vstupního hrdla a má vysokou produktivitu. Bývá osazován do vysokovýkonných klimatizací a systémů vzduchotechniky.
[editovat] Charakteristiky ventilátoru
Ventilátory jsou charakterizovány objemovým průtokem vzduchu V, celkovým dopravním tlakem Δp, výkonem a příkonem a konečně ohřátím vzduchu ve ventilátoru Δt. Dynamické vlastnosti ventilátoru určuje tlaková, příkonová a účinnostní charakteristika, ukazující závislost daného parametru na objemovém průtoku vzdušniny.
[editovat] Využití
- Ochlazování.
- Přečerpávání plynů.
- Odvětrávání (PC).
[editovat] Literatura
- Chyský, J., Hemzal, K. a kol. Větrání a klimatizace. 1993, Brno: Bolit B-press. 560 s. ISBN 80-901574-0-8
- Nový, R. Ventilátory. 1997, Vydavatelství ČVUT, Praha. ISBN 80-01-00987-4
