Polské námořnictvo
| Polské námořnictvo | |
 Polský námořní orel |
|
| Země |  Polsko |
|---|---|
| Vznik | 1918 |
| Velikost | 2 fregaty 3 korvety 5 ponorek 3 raketové čluny 19 minolovek + další plavidla |
| Nadřazené jednotky | Polské ozbrojené síly |
| Účast | |
| Války | Druhá světová válka Válka v Iráku Operace Active Endeavour |
Polské námořnictvo (polsky: Marynarka Wojenna Rzeczypospolitej Polskiej) je námořní složkou ozbrojených sil Polska. Tvoří ho 14 300 osob a 86 plavidel, z 41 válečných lodí. Mezi jeho hlavní jednotky patří 2 fregaty, 3 korvety, 3 raketové čluny, 5 ponorek a 19 minolovek. Hlavním operačním prostorem námořnictva je Baltské moře.
Dle plánu modernizace na období 2012–2030 má námořnictvo získat například tři nové ponorky (čtyři dosavadní budou vyřazeny do roku 2015), šest bojových a šest záchranných vrtulníků a další prostředky.[1] Zmenší se naopak jeho hladinová složka, která do budoucna počítá pouze s plavidly menších kategorii (fregaty třídy Oliver Hazard Perry budou vyřazeny bez náhrady a program stavby malých korvet třídy Gawron byl zastaven).[2]
Obsah |
Historie[editovat]
Polsko má dlouhou námořni tradici. Jeho současné námořnictvo přitom bylo založeno po znovuzískání nezávislosti a vzniku druhé Polské republiky v roce 1918. První plavidla námořnictva tvořilo několik původně německých torpédovek. Námořnictvo bylo ve 20. a 30. letech dále rozvíjeno, plán výstavby ale nebyl pro omezený rozpočet splněn. Vzhledem k síle potenciálních soupeřů (Ruska a Německa) se námořnictvo omezovalo na pobřežní obranu s pomocí torpédoborců, ponorek a min. V době vypuknutí druhé světové války přitom tvořilo jádro námořnictva 5 ponorek, 4 torpédoborce a jedna velká minonoska.
Po německo-sovětské invazi do Polska se část lodí zachránila únikem do zahraničí. Po porážce země pak jeho námořnictvo operovalo v exilu a výzbroj získávalo z Velké Británie.
Poválečné Polsko se stalo sovětským satelitem a jeho ozbrojené síly součástí Varšavské smlouvy. Polské námořnictvo v té době výrazně zesílilo a jeho loděnice stavěly především vyloďovací plavidla, minolovky a různé pomocné lodě. Větší jednotky získávalo převážně ze zahraničí.
Složení[editovat]
Fregaty[editovat]
- Třída Oliver Hazard Perry
- ORP Generał Tadeusz Kościuszko, ex- USS Wadsworth (FFG-9)
- ORP Generał Kazimierz Pułaski, ex- USS Clark (FFG-11)
Korvety[editovat]
- Project 1241.1 (v kódu NATO třída Tarantul)
- ORP Metalowiec
- ORP Rolnik
Raketové čluny[editovat]
- Třída Orkan
- ORP Orkan
- ORP Piorun
- ORP Grom
Ponorky[editovat]
- Třída Kilo (projekt 877E)
- ORP Orzeł
- Třída Kobben
- ORP Sokół
- ORP Sęp
- ORP Bielik
- ORP Kondor
Výsadkové lodě[editovat]
- Třída Lublin
- ORP Lublin
- ORP Gniezno
- ORP Kraków
- ORP Poznań
- ORP Toruń
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ Poláci zamýšlejí koupit nové ponorky [online]. ATM, rev. 2012-04-16, [cit. 2012-05-02]. Dostupné online.
- ↑ Konec programu Gawron. ATM. 2012, roč. 44, čís. 4, s. 70. ISSN 1802-4823.
Externí odkazy[editovat]
- (polsky) (anglicky) Oficiální web
