Polské námořnictvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Polské námořnictvo
Polský námořní orel

Polský námořní orel
Země Polsko Polsko
Vznik 1918
Velikost 2 fregaty
3 korvety
5 ponorek
3 raketové čluny
19 minolovek
+ další plavidla
Nadřazené jednotky Polské ozbrojené síly
Účast
Války Druhá světová válka
Válka v Iráku
Operace Active Endeavour

Polské námořnictvo (polsky: Marynarka Wojenna Rzeczypospolitej Polskiej) je námořní složkou ozbrojených sil Polska. Tvoří ho 14 300 osob a 86 plavidel, z 41 válečných lodí. Mezi jeho hlavní jednotky patří 2 fregaty, 3 korvety, 3 raketové čluny, 5 ponorek a 19 minolovek. Hlavním operačním prostorem námořnictva je Baltské moře.

Dle plánu modernizace na období 2012–2030 má námořnictvo získat například tři nové ponorky (čtyři dosavadní budou vyřazeny do roku 2015), šest bojových a šest záchranných vrtulníků a další prostředky.[1] Zmenší se naopak jeho hladinová složka, která do budoucna počítá pouze s plavidly menších kategorii (fregaty třídy Oliver Hazard Perry budou vyřazeny bez náhrady a program stavby malých korvet třídy Gawron byl zastaven).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Polsko má dlouhou námořni tradici. Jeho současné námořnictvo přitom bylo založeno po znovuzískání nezávislosti a vzniku druhé Polské republiky v roce 1918. První plavidla námořnictva tvořilo několik původně německých torpédovek. Námořnictvo bylo ve 20. a 30. letech dále rozvíjeno, plán výstavby ale nebyl pro omezený rozpočet splněn. Vzhledem k síle potenciálních soupeřů (Ruska a Německa) se námořnictvo omezovalo na pobřežní obranu s pomocí torpédoborců, ponorek a min. V době vypuknutí druhé světové války přitom tvořilo jádro námořnictva 5 ponorek, 4 torpédoborce a jedna velká minonoska.

Po německo-sovětské invazi do Polska se část lodí zachránila únikem do zahraničí. Po porážce země pak jeho námořnictvo operovalo v exilu a výzbroj získávalo z Velké Británie.

Poválečné Polsko se stalo sovětským satelitem a jeho ozbrojené síly součástí Varšavské smlouvy. Polské námořnictvo v té době výrazně zesílilo a jeho loděnice stavěly především vyloďovací plavidla, minolovky a různé pomocné lodě. Větší jednotky získávalo převážně ze zahraničí.

Mezi plánované akvizice patří hlídková loď Ślązak a minolovky třídy Kormoran 2.

Složení[editovat | editovat zdroj]

Fregaty[editovat | editovat zdroj]

ORP Generał Tadeusz Kościuszko
  • Třída Oliver Hazard Perry
    • ORP Generał Tadeusz Kościuszko, ex- USS Wadsworth (FFG-9)
    • ORP Generał Kazimierz Pułaski, ex- USS Clark (FFG-11)

Korvety[editovat | editovat zdroj]

Raketové čluny[editovat | editovat zdroj]

ORP Piorun

Ponorky[editovat | editovat zdroj]

ORP Kondor

Výsadkové lodě[editovat | editovat zdroj]

ORP Poznań
  • Třída Lublin
    • ORP Lublin
    • ORP Gniezno
    • ORP Kraków
    • ORP Poznań
    • ORP Toruń

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Poláci zamýšlejí koupit nové ponorky [online]. ATM, rev. 2012-04-16, [cit. 2012-05-02]. Dostupné online.  
  2. Konec programu Gawron. ATM. 2012, roč. 44, čís. 4, s. 70. ISSN 1802-4823.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]