Třída Gawron

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Gawron / Projekt 621
Model
Obecné informace
Uživatelé Polské námořnictvo
Typ korveta
Lodě 1
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud projekt zrušen (2012)
Předchůdce
Následovník
Technické údaje
Výtlak 1650 t (standardní)
2050 t (plný)
Délka 95,2 m
Šířka 13,3 m
Ponor 3,3 m
Pohon CODAG
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 30+ uzlů
Dosah
Posádka
Výzbroj 1× 76mm kanón
RBS-15 (2×4)
32× Sea Sparrow (32×, VLS)
RIM-116 RAM (1× 21)
1× ASW-610
6× 324mm torpédomet (2×3)
Pancíř
Letadla 1 vrtulník
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Gawron (jinak též: Projekt 621) byla plánovaná třída víceúčelových korvet polského námořnictva. Jednalo se o verzi A-100 modulárního systému MEKO, produkovaného loděnicí Blohm + Voss. Původně byla plánována stavba až šesti korvet této třídy (některé zdroje hovoří o sedmi). Stavba prototypové jednotky Ślązak probíhala od roku 2001, potýkala se však s nedostatkem financí. V roce 2012 byl proto celý program, jakožto zbytečně nákladný, zrušen.[1]

Obsah

Pozadí vzniku [editovat]

Ambiciózní program stavby této třídy zahájil roku 2011 polský premiér Leszek Miller.[1] Původně byla plánována stavba šesti korvet. Kýl první jednotky Ślązak byl založen v roce 2001, žádná další už ale rozestavěna nebyla. Práce na korvetě Ślązak se dlouhodobě vlekly pro nedostatek financí a teprve v roce 2009 byl její trup neoficiálně spuštěn na vodu. Celý stavební program byl seškrtán na dvě korvety a nakonec na pouhou jednu. Nakonec byl v roce 2012 zcela zrušen. V době ukončení programu bylo prostavěno 402 milionů zlotých.[2]

Konstrukce [editovat]

Výběr zbraňových a elektronických systémů nebyl, v době ukončení programu, ještě uzavřen.[2] Pejčoch možnou výzbroj popsal následovně: jeden 76mm kanón OTO Melara v dělové věži na přídi, osm protilodních střel RBS-15 Mk 3, vertikální odpalovací silo pro protiletadlové řízené střely Sea Sparrow, jeden raketový systém pro bodovou obranu RIM-116 RAM, protiponorkový raketomet ASW-610 a dva trojhlavňové 324mm torpédomety k napadání ponorek. Měla být rovněž vybavena vrtulníkem, uskladněným v palubním hangáru. Pohonný systém měl být koncepce CODAG se dvěma diesely a jednou plynovou turbínou General Electric LM2500. Nejvyšší rychlost měla přesáhnout 30 uzlů.[3]

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. a b Tusk terminates “senseless” warship project [online]. Thenews.pl, [cit. 2012-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Konec programu Gawron. ATM. 2012, roč. 44, čís. 4, s. 70. ISSN 1802-4823.  
  3. PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha : Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. s. 257.