Nizozemské královské námořnictvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nizozemské královské námořnictvo
Vlajka nizozemského námořnictva

Vlajka nizozemského námořnictva
Země Nizozemsko Nizozemsko
Velikost 6 fregat
2 výsadkové lodě
4 ponorky
Účast
Války Nizozemská revoluce
Anglo-nizozemské války
Války o dědictví španělské
Druhá světová válka

Nizozemské královské námořnictvo (nizozemsky: Koninklijke Marine, zkratka: KM) je nejstarší složkou ozbrojených sil Nizozemska. Současným velitelem královského námořnictva je viceadmirál Matthieu J. M. Borsboom. K 1. lednu 2010 námořnictvo tvoří celkem 10 993 osob, z toho 6886 námořníků a 3060 vojáků námořní pěchoty. Jádrem námořnictva je šest fregat třídy De Zeven ProvinciënKarel Doorman, dvě výsadkové lodě třídy Rotterdam, čtyři konvenční ponorky třídy Walrus, řada minolovek a zásobovacích lodí. Námořní letectvo tvoří okolo 40 vrtulníků typu LynxNH90.

Plavidla nizozemského královského námořnictva používají prefix Hz. Ms. (do roku 1890 a od 30. dubna 2013; zkratka za Zijner Majesteits ~ Jeho Veličenstva). V období od roku 1890 do 30. dubna 2013 používala prefix Hr. Ms. (zkratka za Harer Majesteits ~ Jejího Veličenstva). V anglické literatuře se někdy (nepřesně) používá prefix HNLMS (zkratka za His/Her Netherlands Majesty's Ship) bez ohledu na pohlaví panovníka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lehký křižník De Ruyter byl Japonci potopen v bitvě v Jávském moři. Na lodi zahynul i kontradmirál Karel Doorman.

Nizozemsko má dlouhou námořní tradici. Od doby, kdy si v 16. století na Španělsku vymohlo nezávislost, bojovalo v řadě konfliktů, například v sérii čtyř Anglo-holandských válek v 17. století. Námořnictvo se od 17. století stalo důležitým prostředkem pro vybudování nizozemské koloniální říše.

Za první světové války se Nizozemsku podařilo udržet neutralitu, za druhé světové války ho však obsadila Třetí říše. Válečné lodě, které nepadly do rukou nepřítele proto operovaly z kolonií a ze základen nizozemských spojenců. Námořnictvo za války, zejména při neúspěšném pokusu o obranu Nizozemské východní Indie proti japonské invazi, utrpělo katastrofální ztráty. Většinu lodí přitom ztratilo v únoru 1942 v bitvě v Jávském moři. Velké ztráty utrpěl též loďařský průmysl, protože Němci při ústupu koncem války zničili většinu loděnic a zablokovali přístavy.

Po skončení světové války se námořnictvo zapojilo do neúspěšných bojů za udržení nizozemských kolonií, zejména Indonésie, které vyhlásily samostatnost. Poté se těžiště činnosti námořnictva přesunulo do Evropy. V roce 1949 se Nizozemsko stalo zakládajícím členem NATO a v následujících dekádách podřizovalo vývoj námořnictva společným cílům aliance. Zejména se zaměřilo na protiponorkový boj ve východním Atlantiku a ochranu lodní dopravy. Hlídkování měly provádět skupiny vedené křižníky či letadlovou lodí Hr. Ms. Karel Doorman. Část obnovy námořnictva přitom financovaly USA z programu MDAP. Nizozemské námořnictvo se tak za studené války stalo jedním z klíčových námořnictev v rámci NATO.

Složení[editovat | editovat zdroj]

Fregaty[editovat | editovat zdroj]

Hr. Ms. Tromp (F803)

Výsadkové lodě[editovat | editovat zdroj]

Hr. Ms. Rotterdam (L800)

Výsadkové čluny[editovat | editovat zdroj]

Ponorky[editovat | editovat zdroj]

Třída Walrus
  • Třída Walrus
    • Zr. Ms. Walrus (S802)
    • Zr. Ms. Zeeleeuw (S803)
    • Zr. Ms. Dolfijn (S808)
    • Zr. Ms. Bruinvis (S810)

Hlídkové lodě[editovat | editovat zdroj]

Podpůrná plavidla[editovat | editovat zdroj]

Třída Holland

Cvičné lodě[editovat | editovat zdroj]

  • Zr. Ms. Mercuur - podpůrná loď pro výcvik ponorek
  • Zr. Ms. Van Kinsbergen - námořní cvičná loď
  • Zr. Ms. Urania - plachetnice

Výzkumné lodě[editovat | editovat zdroj]

Hr. Ms. Amsterdam (A836)
  • Třída Snellius
    • Zr. Ms. Snellius (A802)
    • Zr. Ms. Luymes (A803)

Plánované akvizice[editovat | editovat zdroj]

  • Třída Holland - hlídková loď (3 ve stavbě)
  • Karel Doorman (A833) - podpůrné plavidlo (kýl založen v roce 2011)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu