Nizozemské královské námořnictvo
| Nizozemské královské námořnictvo | |
|
Vlajka nizozemského námořnictva |
|
| Země | |
|---|---|
| Velikost | 6 fregat 2 výsadkové lodě 4 ponorky |
| Účast | |
| Války | Nizozemská revoluce Anglo-nizozemské války Války o dědictví španělské Druhá světová válka |
Nizozemské královské námořnictvo (nizozemsky: Koninklijke Marine, zkratka: KM) je nejstarší složkou ozbrojených sil Nizozemska. Současným velitelem královského námořnictva je viceadmirál Matthieu J. M. Borsboom. K 1. lednu 2010 námořnictvo tvoří celkem 10 993 osob, z toho 6886 námořníků a 3060 vojáků námořní pěchoty. Jádrem námořnictva je šest fregat třídy De Zeven Provinciën a Karel Doorman, dvě výsadkové lodě třídy Rotterdam, čtyři konvenční ponorky třídy Walrus, řada minolovek a zásobovacích lodí. Námořní letectvo tvoří okolo 40 vrtulníků typu Lynx a NH90.
Plavidla nizozemského královského námořnictva používají prefix Hz. Ms. (do roku 1890 a od 30. dubna 2013; zkratka za Zijner Majesteits ~ Jeho Veličenstva). V období od roku 1890 do 30. dubna 2013 používala prefix Hr. Ms. (zkratka za Harer Majesteits ~ Jejího Veličenstva). V anglické literatuře se někdy (nepřesně) používá prefix HNLMS (zkratka za His/Her Netherlands Majesty's Ship) bez ohledu na pohlaví panovníka.
Obsah |
Historie[editovat]
Nizozemsko má dlouhou námořní tradici. Od doby, kdy si v 16. století na Španělsku vymohlo nezávislost, bojovalo v řadě konfliktů, například v sérii čtyř Anglo-holandských válek v 17. století. Námořnictvo se od 17. století stalo důležitým prostředkem pro vybudování nizozemské koloniální říše.
Za první světové války se Nizozemsku podařilo udržet neutralitu, za druhé světové války ho však obsadila Třetí říše. Válečné lodě, které nepadly do rukou nepřítele proto operovaly z kolonií a ze základen nizozemských spojenců. Námořnictvo za války, zejména při neúspěšném pokusu o obranu Nizozemské východní Indie proti japonské invazi, utrpělo katastrofální ztráty. Většinu lodí přitom ztratilo v únoru 1942 v bitvě v Jávském moři. Velké ztráty utrpěl též loďařský průmysl, protože Němci při ústupu koncem války zničili většinu loděnic a zablokovali přístavy.
Po skončení světové války se námořnictvo zapojilo do neúspěšných bojů za udržení nizozemských kolonií, zejména Indonésie, které vyhlásily samostatnost. Poté se těžiště činnosti námořnictva přesunulo do Evropy. V roce 1949 se Nizozemsko stalo zakládajícím členem NATO a v následujících dekádách podřizovalo vývoj námořnictva společným cílům aliance. Zejména se zaměřilo na protiponorkový boj ve východním Atlantiku a ochranu lodní dopravy. Hlídkování měly provádět skupiny vedené křižníky či letadlovou lodí Hr. Ms. Karel Doorman. Část obnovy námořnictva přitom financovaly USA z programu MDAP. Nizozemské námořnictvo se tak za studené války stalo jedním z klíčových námořnictev v rámci NATO.
Složení[editovat]
Fregaty[editovat]
- Třída De Zeven Provinciën
- Zr. Ms. De Zeven Provinciën (F802)
- Zr. Ms. Tromp (F803)
- Zr. Ms. De Ruyter (F804)
- Zr. Ms. Evertsen (F805)
- Třída Karel Doorman
- Zr. Ms. Van Speijk (F828)
- Zr. Ms. Van Amstel (F831)
Výsadkové lodě[editovat]
- Třída Rotterdam
- Zr. Ms. Rotterdam (L800)
- Zr. Ms. Johan de Witt (L801)
Výsadkové čluny[editovat]
- Landing Craft Utility (LCU)
- Landing Craft Vehicle Personnel (LCVP)
Ponorky[editovat]
- Třída Walrus
- Zr. Ms. Walrus (S802)
- Zr. Ms. Zeeleeuw (S803)
- Zr. Ms. Dolfijn (S808)
- Zr. Ms. Bruinvis (S810)
Hlídkové lodě[editovat]
- Třída Holland
- Zr. Ms. Holland
Podpůrná plavidla[editovat]
Cvičné lodě[editovat]
- Zr. Ms. Mercuur - podpůrná loď pro výcvik ponorek
- Zr. Ms. Van Kinsbergen - námořní cvičná loď
- Zr. Ms. Urania - plachetnice
Výzkumné lodě[editovat]
- Třída Snellius
- Zr. Ms. Snellius (A802)
- Zr. Ms. Luymes (A803)
Plánované akvizice[editovat]
- Třída Holland - hlídková loď (3 ve stavbě)
- Karel Doorman (A833) - podpůrné plavidlo (kýl založen v roce 2011)
Odkazy[editovat]
Literatura[editovat]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
Externí odkazy[editovat]
- (nizozemsky) Oficiální web
- (anglicky) Profil na serveru Globalsecurity.org