Švédské námořnictvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Švédské námořnictvo
Znak švédského námořnictva

Znak švédského námořnictva
Země Švédsko Švédsko
Vznik 1522
Velikost 11 korvet
5 ponorek
11 minolovek
13 hlídkových člunů
Nadřazené jednotky Ozbrojené síly Švédska

Švédské námořnictvo (švédsky: Marinen) je součást švédských ozbrojených sil.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vlajka Švédského námořnictva

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Švédské námořnictvo vzniklo zásluhou krále Gustava I. Vasy v době rozpadu Kalmarské unie (1523). Gustav I. námořnictvo posílil zakoupením nových lodí, z nichž Vasa se dochovala dodnes.

Studená válka[editovat | editovat zdroj]

Za druhé světové války bylo Švédsko neutrálním státem, což se projevilo i internací plavidel válčících stran (např. Polské ponorky uniknuvší po německo-sovětské invazi do země). Námořnictva Německa a SSSR byla po válce značně oslabena, takže Švédsko na Baltu do po jednu dekádu dominovalo. Po válce tvořily základ námořnictva větší jednotky - moderní lehké křižníky (protiletadlový Gotland a dvojice třídy Tre Kronor), velké torpédoborce (šest třídy Göteborg, čtyři třídy Visby a dva třídy Öland) a ponorky (třídy Delfinen, Neptun, Sjölejonet a U 1) které doplňovaly lehké síly torpédových člunů a minolovek a dále zajišťovala stacionární minová pole. Technologicky se jednalo o poměrně moderní plavidla. V 50. letech však začala rychlá obnova sovětského námořnictva, které se stalo hlavní silou v oblasti. Naopak německá Bundesmarine, zařazená do sil NATO hrozbou být přestala.

Torpédoborec třídy Östergötland

Během 50. let síly námořnictva posílily především dva torpédoborce třídy Halland a čtyři poslední švédské třídy Östergötland. Poté země se stavbou velkých lodí přestala. Přijetí nové obranné doktríny na sklonku 50. totiž znamenalo odklon od provozování křižníků a torpédoborců (byly postupně vyřazovány), zachování menšího množství moderních ponorek a naopak rostoucí důraz na lehké síly. Ty reprezentovaly zejména torpédové čluny a od osmdesátých let raketové čluny.

V letech 1957 až 1962 byly dokončovány ponorky třídy Hajen a Draken představující poválečnou generaci ovlivněnou pokročilým německým typem XXI - ponorku U-3503 potopila na sklonku války posádka ve švédských teritoriálních vodách a Švédi ji vyzdvihly a pečlivě prozkoumali.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Po skončení studené války a rozpadu Sovětského svazu, hlavního švédského rivala na Baltu, došlo k dalšímu omezování velikosti námořnictva, které je dnes malé, ovšem kompaktní a moderně vyzbrojené. Jeho hlavní síly tvoří moderní raketové korvety a ponorky.

Korveta Gävle se roku 2006 stala první švédskou lodí nasazenou v operaci OSN. Připojila se k ní též korveta Sundsvall. Obě lodi byly součástí mise UNIFILLibanonu.[1]

Složení[editovat | editovat zdroj]

Korveta Nyköping

Korvety

Korveta Sundsvall

Ponorky

Ponorka Södermanland

Minolovky

Školní lodě

  • Falken
  • Gladan

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The Swedish Navy [online]. The Swedish Navy, 2008-09-02, [cit. 2010-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.  
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha : Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]