Třída Halland
| Třída Halland | |
|---|---|
 |
|
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Švédské námořnictvo Kolumbijské námořnictvo |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 4 |
| Zahájení stavby | |
| Spuštění na vodu | |
| Uvedení do služby | |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Öland |
| Následovník | třída Östergötland |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 2800 t (standardní) 3300 t (plný) |
| Délka | 121,05 m |
| Šířka | 12,6 m |
| Ponor | 4,7 m |
| Pohon | 2 kotle, 2 turbíny |
| Palivo | {{{palivo}}} |
| Rychlost | 35 uzlů |
| Dosah | 3000 nám. mil při 20 uzlech |
| Posádka | 268 |
| Výzbroj | 4× 120mm kanón Bofors (2×2) 2× 57mm kanón (1×2) 6× 40mm kanón Bofors (6×1) Rb-315 8× 533mm torpédomet (1×5, 1×3) 2× 375mm vrhač (4 hl.) |
| Pancíř | |
| Letadla | |
| Radar | |
| Sonar | |
| Ostatní | |
| Technické údaje {{{podtřída2}}} | |
| Výtlak | {{{výtlak2}}} |
| Délka | {{{délka2}}} |
| Šířka | {{{šířka2}}} |
| Ponor | {{{ponor2}}} |
| Pohon | {{{pohon2}}} |
| Palivo | {{{palivo2}}} |
| Rychlost | {{{rychlost2}}} |
| Dosah | {{{dosah2}}} |
| Posádka | {{{posádka2}}} |
| Výzbroj | {{{výzbroj2}}} |
| Pancíř | {{{pancíř2}}} |
| Letadla | {{{letadla2}}} |
| Radar | {{{radar2}}} |
| Sonar | {{{sonar2}}} |
| Ostatní | {{{ostatní2}}} |
Třída Halland byla předposlední postavená třída torpédoborců švédského námořnictva. Plavidla byla stavěna jako doprovod švédských lehkých křižníků. Jedná se o vůbec největší postavené švédské torpédoborce a první torpédoborce mimo SSSR, nesoucí protilodní střely. Třída se skládala ze čtyř jednotek – Halland a Smaland dostalo švédské námořnictvo a další dvě jednotky zakoupila Kolumbie. Do služby byly zařazeny v polovině 50. let, přičemž vyřazeny byly v 80. letech. Smaland byl uchován jako muzejní loď.
Stavba [editovat]
Stavba dvojice torpédoborců této třídy byla schválena v roce 1948. Kýly obou plavidel byly založeny v roce 1949 a do služby byly zařazeny v letech 1955-1956. Zvažována byla stavba druhého páru Lappland a Värmland, ale nakonec k ní nedošlo. Dva modifikované kusy si naopak objednalo kolumbijské námořnictvo, které je pojmenovalo 7 de Agosto (D-06) a 20 de Julio (D-05) a provozovalo do poloviny 80. let.
Konstrukce [editovat]
Hlavňovou výzbroj po dokončení tvořily čtyři 120mm kanóny v dvoudělových věžích, dva 57mm kanóny v dvoudělové věži a šest 40mm protiletadlových kanónů Bofors. Torpédoborce rovněž nesly jednu protilodní střely Robot Rb-315. Další ofenzivní zbraní bylo osm 533mm torpédometů ve dvou skupinách. K napadání ponorek sloužily rovněž dva raketové vrhače 375mm hlubinných pum Bofors. Během služby byly torpéboroce modernizovány, například dostaly modernější protilodní střely Rb-08A.
Pohonný systém tvořily dva kotle a dvě převodové turbíny. Nejvyšší rychlost dosahovala 35 uzlů.
Literatura [editovat]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. s. 353.
