Třída Södermanland

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Södermanland
Södermanland
Obecné informace
Uživatelé Švédské námořnictvo
Typ ponorka
Lodě 2
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud aktivní (2010)
Předchůdce třída Västergötland
Následovník třída Gotland
Technické údaje
Výtlak 1500 t (pod hladinou)
Délka 60,5 m
Šířka 6,1 m
Ponor
Pohon 2× diesel, 2× Stirlingův motor
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 20 uzlů (pod hladinou)
Dosah
Posádka 20
Výzbroj 6× 533mm torpédomet
3× 400mm torpédomet
Pancíř
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Södermanland je třída dieselelektrických ponorek švédského námořnictva. Skládá se z jednotek SödermanlandÖstergötland, radikálně modernizovaných ponorek třídy Västergötland, do jejichž trupu byla, mimo jiné, vložena dvanáctimetrová sekce s pohonem nezávislým na přístupu vzduchu. Ponorky jsou specializované jak pro hlídkování v mělkých vodách Baltského moře, tak k nasazení v teplejších mořích v rámci mezinárodních misí.[1]

Obě ponorky jsou stále v aktivní službě a tvoří 1. ponorkovou flotilu švédského námořnictva. Někdy v letech 2018-19 je má nahradit nová třída, prozatím nesoucí označení Kockums A26.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Obě ponorky postavila švédská loděnice Kockums. Do služby vstoupily v roce 1989 jako třetí a čtvrtá (poslední) jednotka třídy Västergötland. Později byly obě jednotky výrazně modernizovány – Ödermanland se do služby vrátila v roce 2003 a Östergötland v roce 2004. Životnost ponorek se modernizací prodloužila o 20 let. Dnes jsou považovány za samostatnou třídu.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Při modernizaci ponorky dostaly nový velící a kontrolní systém Saab SESUB 960. Výzbroj tvoří šest torpédometů ráže 533 mm a tři další ráže 400 mm. Ponorka přitom nese dvanáct těžkých 533mm torpéd typu 613, určených k ničení lodí a zároveň šest lehkých 400mm torpéd typu 43 k ničení ponorek. Mohou též nést námořní miny. Nový systém klimatizace jim umožňuje nasazení v tropických mořích.[2] Při modernizaci též byly vybaveny přechodovou komorou pro operace potápěčů.

Třída je vybavena pohonem nezávislým na přístupu vzduchu (AIP – Air Independent Propulsion), který byl do jejího trupu dodatečně vložen jako nová sekce trupu. Pohonný systém tak tvoří dva diesely Hedemora a dva stirlingovy motory Kockums V4-275R, využívající naftu a kapalný kyslík.[1] Lodní šroub je jeden. Nejvyšší rychlost dosahuje 20 uzlů pod hladinou. Ponorka může plout ponořená zhruba dva týdny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha : Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b The Södermanland Class Submarine [online]. Kockums, [cit. 2010-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Sodermanland class (Sweden), SUBMARINES - SUBMARINE AND SUBMERSIBLE DESIGNS [online]. Jane's, [cit. 2010-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie HMS Södermanland (submarine, 1988) ve Wikimedia Commons