Lotyšské námořnictvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lotyšské námořnictvo
Emblém námořnictva
Emblém námořnictva
ZeměLotyšskoLotyšsko Lotyšsko
Existence1918-1940
Vznik1918
11. dubna 1991 (obnoveno)
Velikost5 minolovek
5 hlídkových lodí
2 podpůrné lodě
Nadřazené jednotkyLotyšské národní ozbrojené síly
Účast
BitvyOperace Atalanta

Lotyšské námořnictvo (Latvijas Jūras spēki) je jednou ze složek ozbrojených sil Lotyšska. Existovalo v letech 1918–1940 a dále od obnovení nezávislosti země roku 1991. Jádro námořnictva tvoří pět minolovek, pět hlídkových lodí a dvě podpůrné lodě. Mezi jeho úkoly patří obrana teritoriálních vod, ochrana výlučné ekonomické zóny země, mise SAR a likvidace min.[1] Pod velením námořnictva je rovněž roku 1999 vzniklá Lotyšská pobřežní stráž.[2] Lotyšské námořnictvo je součástí sil NATO, zapojuje se do mezinárodních cvičení, ale mimo jiné též do protipirátské mise EU Operace Atalanta.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Minolovka Virsaitis
Ponorka třídy Ronis

Lotyšské námořnictvo vzniklo po vyhlášení nezávislosti země roku 1918. Jeho první válečnou lodí se v lednu 1919 stala německá prvoválečná minolovka M68, zařazená do služby jako Virsaitis.[4] Ve 20. letech námořnictvo posílila čtyři plavidla postavená ve Francii. Roku 1926 to byly minolovky Imanta a Viesturs a roku 1927 dvě malé ponorky Ronis a Spidola.[5][6] Lotyšské námořnictvo zaniklo kvůli okupaci země Sovětským svazem v červnu 1940. Lotyšská plavidla byla ukořistěna a zařazena do sovětského námořnictva, v jehož řadách je zastihla druhá světová válka. Obě ponorky v červnu 1941 potopily vlastní posádky, Viesturs byla potopena v červenci 1941 a Virsaitis v prosinci 1941. Pouze minolovka Imanta válku přečkala a roku 1950 byla vyřazena.[7]

Svou nezávislost Lotyšsko obnovilo roku 1991. Lotyšské námořnictvo bylo založeno 11. dubna 1991.[8] Jeho schopnosti od počátku limitovala špatná ekonomická situace země. Roku 1994 jej tvořilo 630 osob.[1] Na počátku tvořila jádro námořnictva plavidla pocházející z výzbroje zaniklé východoněmecké Volksmarine. Byly to tři raketové čluny projektu 205 (třída Osa I) a od roku 1994 dvě minolovky třídy Kondor. Doplňovaly je dva upravené rybářské trawlery, hlídkový člun Sams a hlídkový člun Kristaps (KA 01) švédského typu KBV 140.[9]

Roku 1999 byla získána minolovka Nemejs německé třídy Lindau (typ 320). Roku 2000 námořnictvo získalo čtyři norské hlídkové čluny třídy Storm. Roku 2003 byla získána minonoska Virsaitis norské třídy Vidar.[10] Je využívána jako velitelské a podpůrné plavidlo. V letech 2001–2002 bylo z Nizozemska získáno pět minolovek třídy Tripartite.[11] Zcela nová plavidla reprezentuje pět hlídkových lodí třídy Skrunda.

Mezi důležité úkoly lotyšského námořnictva patří vyhledávání a likvidace námořních min, kterých dle odhadů po obou světových válkách v Baltském moři zůstalo až 80 000 kusů. V letech 1992–2002 lotyšské námořnictvo od min vyčistilo 770 čtverečních mil Baltského moře, přičemž zlikvidovalo 477 objektů (min, hlubinných pum, nevybuchlých bomb a torpéd).[1]

Složení[editovat | editovat zdroj]

Minolovky[editovat | editovat zdroj]

Imanta (M 04)
  • Třída Tripartite
    • Imanta (M 04)
    • Viesturs (M 05)
    • Tālivaldis (M 06)
    • Visvaldis (M 07)
    • Rūsiņš (M 08)

Hlídkové lodě[editovat | editovat zdroj]

Plavidla třídy Skrunda
  • Třída Skrunda – hlídková a záchranná loď typu SWATH
    • Skrunda (P 05)
    • Cēsis (P 06)
    • Viesīte (P 07)
    • Jelgava (P 08)
    • Rēzekne (P 09)

Pomocné lodě[editovat | editovat zdroj]

Virsaitis (A 53)
  • Třída Buyskes – hydrografická výzkumná loď
    • Varonis (A 90)

Pobřežní stráž[editovat | editovat zdroj]

  • Typ KBV (6 ks)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Latvian Naval Forces (Juras Speki) [online]. Globalsecurity.org, rev. 2012-11-26 [cit. 2018-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Latvian Coast Guard [online]. Latvian Naval Forces [cit. 2018-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-28. (anglicky) 
  3. Latvian Navy Sergeant Celebrates 10th Anniversary Of Latvia Joining The European Union On Board EU Naval Force Flagship [online]. EU NAVFOR Somalia, rev. 2014-05-02 [cit. 2018-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-26. (anglicky) 
  4. VIRSAITIS patrol ship (1917/1919) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. VIESTURS minesweepers (1926) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. RONIS submarines (1927) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 198. 
  8. Latvia [online]. Worldwarships.com [cit. 2018-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-03. (anglicky) 
  9. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 190. 
  10. Ship Virsaitis [online]. Worldwarships.com [cit. 2018-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-27. (anglicky) 
  11. Class Tripartite Coastal Minehunter [online]. Worldwarships.com [cit. 2018-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-20. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]