Třída Storm
| Třída Storm | |
|---|---|
.jpg) Sėlis (P32) | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Norské královské námořnictvo Estonské námořnictvo Lotyšské námořnictvo Litevské námořnictvo |
| Typ | raketový člun |
| Lodě | 20 |
| Osud | aktivní (2015) |
| Předchůdce | třída Tjeld |
| Nástupce | třída Snøgg |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 100 t (standardní) 125 t (plný) |
| Délka | 36,5 m |
| Šířka | 6,2 m |
| Ponor | 1,5 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 32 uzlů |
| Posádka | 19 |
| Výzbroj | 1× 76mm kanón 1× 40mm kanón 4× Penguin (4×1) 4× 533mm torpédomet (4×1) |
| Radar | TM 909, WM-26 |
Třída Storm byla třída raketových člunů norského královského námořnictva vyvinutá speciálně k pobřežním operacím. Postaveno bylo celkem 20 jednotek této třídy. Norské královské námořnictvo již všechny vyřadilo. Část člunů později získala námořnictva Estonska (1 ks), Lotyšska (4 ks) a Litvy (3 ks). Hlídkový člun Sėlis (ex Skudd) byl ještě v roce 2015 vykazován litevským námořnictvem.[1]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Celkem bylo v letech 1963–1968 postaveno 20 jednotek této třídy, pojmenovaných Storm (P 960), Blink (P 961), Glimt (P 962), Skjold (P 963), Trygg (P 964), Kjekk (P 965), Djerv (P 966), Skudd (P 967), Arg (P 968), Steil (P 969), Brann (P 970), Tross (P 971), Hvass (P 972), Traust (P 973), Brott (P 974), Odd (P 975), Pil (P 976), Brask (P 977), Rokk (P 978) a Gnist (P 979).[2] Jako první byl ještě v 80. letech vyřazen Pil, většina dalších pak po skončení studené války. K roku 2008 jich mělo být ve službě ještě osm.[3]
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Hlavňovou výzbroj plavidel tvořil jeden 76mm kanón umístěný ve věži na přídi a jeden 40mm protiletadlový kanón. Čluny dále nesly čtyři protilodní střely Penguin. Pohonný systém tvořily dva diesely o výkonu 7200 hp. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Storm na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Naval Flotilla [online]. Lithuanian Armed Forces [cit. 2015-06-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 249.
- ↑ PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 240.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.