Třída Göteborg (1934)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Göteborg
Göteborg (J5)
Obecné informace
Uživatelé Švédské námořnictvo
Typ torpédoborec
Lodě 6
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud vyřazeny
Předchůdce třída Klas Horn
Následovník třída Mode
Technické údaje Göteborg (1936)
Výtlak 1040 t (standardní)
1200 t (plný)
Délka 94,6 m
Šířka 9 m
Ponor
Pohon 3 kotle, 2 turbíny
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 39 uzlů
Dosah
Posádka 135
Výzbroj 3× 120mm kanón (3×1)
6× 25mm kanón
2× 13mm kulomet
6× 533mm torpédomet (2×3)
2 vrhače
20 min
Pancíř {{{pancíř}}}
Letadla {{{letadla}}}
Radar {{{radar}}}
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Göteborg byla třída torpédoborců švédského námořnictva. Třída se skládala z šesti jednotek. Do služby byly zařazeny na přelomu 30. a 40. let. Od 60. let byly kategorizovány jako fregaty. Během služby proběhly dvě modernizace třídy, modernizována byla jen část plavidel. Vyřazeny byly v letech 1958–1974.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Karlskrona během stavby

Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy, pojmenovaných Göteborg (J5), Stockholm (J6), Malmö (J7), Karlskrona (J8), Norrköping (J10) a Gävle (J9). Na vodu byly spuštěny v letech 1935–1940. Do služby byly zařazeny v letech 19361941.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Karlskrona po modernizaci

Po dokončení[editovat | editovat zdroj]

Hlavňovou výzbroj po dokončení tvořily tři 120mm kanóny v jednodělových věžích, šest 25mm kanónů a dva 13mm kulomety. Další ofenzivní zbraní byly dva trojhlavňové 533mm torpédomety. K napadání ponorek sloužily dva vrhače hlubinných pum. Nést mohly rovněž 20 námořních min. Pohonný systém tvořily tří kotle Penhöet a dvě turbíny De Laval. Nejvyšší rychlost dosahovala 39 uzlů.

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

Göteborg byl potopen jako cvičný cíl

V letech 1950–1951 byly modernizovány torpédoborce Karlskrona, Norrköping a Gävle. Jejich trup byl kvůli zlepšení stability o 70 cm rozšířen, výtlak narostl o 100 tun. Mírně byla upravena výzbroj – všechny 25mm kanóny nahradily čtyři nové 40mm kanóny a druhý 120mm kanón byl přesunut na záď. Od roku 1961 byla zbývající pětice (mimo roku 1958 vyřazený Göteborg) vedena jako fregaty. V letech 1961–1964 proběhla druhá modernizace, která se tentokrát týkala fregat Malmö, Karlskrona a Gävle. Cílem modernizace bylo zlepšit jejich schopnosti v boji proti sovětským ponorkám. Plavidla dostala rozšířený můstek. Nejvíce se změnila výzbroj – mimo fregatu Karlskrona byl počet 120mm kanónů snížen dva. Torpédomety přitom nahradily dva čtyřhlavňové 375mm protiponorkové raketomety Bofors.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha : Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. (česky) 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.  
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu