Vasa
| Královská válečná loď Vasa - Švédsko | |
|---|---|
 Vasa v muzeu |
|
| Základní údaje | |
| Zahájení stavby: | 1625 |
| První plavba: | 10. srpna 1628 |
| Osud: | Potopena 10. srpna 1628 Vyzvednuta 24. dubna 1961 Nyní ve vlastním muzeu ve Stockholmu |
| Technicko-taktická data | |
| Výtlak: | 1 300 t |
| Délka: | 47,7 m (na úrovni hladiny) 69 m (od přídě na záď) |
| Šířka: | 11,2 m (na úrovni hladiny) |
| Ponor: | 4,7 m |
| Plachty: | přibližně 1200 m² |
| Posádka: | 137 námořníků 300 vojáků |
| Výzbroj: | 48 děl 24liberních 8 děl tříliberních 2 děla jednoliberní 6 moždířů |
 Vasa muzeum |
|
Vasa je švédská válečná loď postavená v letech 1625 - 1628 holandským stavitelem Henrikem Hybertssonem na příkaz krále Gustava II. Adolfa. Byla pojmenována po vládnoucí dynastii Vasa. Její vrak vyzvednutý v roce 1961 je nyní umístěn ve vlastním muzeu ve Stockholmu.
Obsah |
Stavba[editovat]
Na stavbě lodi pracovalo pod vedením stavitele Henrika Hybertssona asi 400 lidí. Měla být jednou z největších a nejlépe vyzbrojených lodí své doby a reprezentovat královskou moc. Plány lodě byly změněny ještě v průběhu prací. Přání krále postavila stavitele před obtížný technický problém, který se mu nepodařilo plně vyřešit. Vysoká bohatě zdobená nástavba se dvěma dělovými palubami a neobvykle vysokým počtem děl snižovala stabilitu lodě. Proto byla na její dno umístěna běžná balastní zátěž (kameny), jejíž množství mělo být ještě zvýšeno.
První plavba[editovat]
Na svou první plavbu vyplula Vasa dne 10. srpna 1628 v doprovodu několika dalších lodí. Vypálila jednu slavnostní salvu a když opouštěla přístav, zasáhly ji postupně dva poryvy větru. Prvnímu ještě dokázala odolat, při druhém se ale naklonila tak, že otevřenými dělovými otvory do ní vnikla voda a Vasa se potopila. Na její palubě zahynulo nejméně 30 členů posádky.
Vyzvednutí[editovat]
Vasu objevil v roce 1956 soukromý průzkumník Anders Franzén. Byla zachovalá v pozoruhodně dobrém stavu. V Baltském moři se nevyskytuje sášeň lodní, která jinde napadá a likviduje dřevěné lodní vraky. Na hladinu byla vyzvednuta 24. dubna 1961. Spolu s ní i 14 000 dřevěných předmětů včetně 700 soch. Mimo jiné byly ve vraku také nalezeny ostatky 12 osob, z toho dvou mladých žen.
Kuriozitou byla vyzvednutá socha běžce, nápadně podobná soše Paavo Nurmiho, která stojí před olympijským stadionem v Helsinkách. Stala se malou záhadou pro švédské archeology a strhla se kvůli ní mediální přestřelka, která vinila Finy z toho, že socha je vlastně plagiát nějaké starší švédské sochy. Ve skutečnosti ji ale krátce před vyzvednutím na loď umístila skupina finských studentů [1]. Soška je nyní umístěná v muzeu studentů Helsinské technické university v Espoo.
Příčiny katastrofy[editovat]
Ke katastrofě Vasy vedla řad dílčích příčin, o kterých se dodnes spekuluje. Nízká stabilita lodi byla zhoršena údajně dodatečnými změnami konstrukce na přání krále Gustava Adolfa, jednalo se zejména o přidání druhé dělové paluby. Dále pak nedostatečná balastní zátěž a rovněž okolnost, že kryty střílen děl byly otevřeny. Kapitán Söfring Hansson, který potopení Vasy přežil, byl nejprve uvězněn, avšak později propuštěn a vyšetřování skončilo bez konkrétních závěrů.
Konzervace vraku[editovat]
Dřevo, které leželo po několik století v mořské vodě, musí být po vyzvednutí konzervováno. Ke konzervaci byl použit polyetylenglykol, který prostupuje dřevem a postupně v něm nahrazuje vodu. Proces konzervace trval několik let. V době, kdy Vasa ležela na mořském dně, se ve dřevě nahromadilo množství síry, která nyní reaguje s kyslíkem, vzniká kyselina sírová a ta dřevo dále poškozuje. Stále jsou zkoumány možnosti dlouhodobého uchování vraku.
Externí odkazy[editovat]
