Vasa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o švédské válečné lodi. O švédské a polské královské dynastii pojednává článek Vasa (dynastie).
Vasa v muzeu
Vasa v muzeu
Základní údaje
Vlajka
TypKrálovská válečná loď
Zahájení stavby1625
Uvedena do služby10. srpna 1628
OsudPotopena 10. srpna 1628
Vyzvednuta 24. dubna 1961
Nyní ve vlastním muzeu ve Stockholmu
Takticko-technická data
Výtlak1 300 t
Délka47,7 m (na úrovni hladiny)
69 m (od přídě na záď)
Šířka11,2 m (na úrovni hladiny)
Ponor4,8 m
Pohonplachty: přibližně 1200 m²
Posádka137 námořníků
300 vojáků
Výzbroj48 děl 24liberních
8 děl tříliberních
2 děla jednoliberní
6 moždířů
Muzeum Vasa

Vasa je švédská válečná loď postavená v letech 16251628 nizozemským stavitelem Henrikem Hybertssonem na příkaz krále Gustava II. Adolfa. Byla pojmenována po vládnoucí dynastii Vasa. Její vrak vyzvednutý v roce 1961 je nyní umístěn ve vlastním muzeu ve Stockholmu.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Na stavbě lodi pracovalo pod vedením stavitele Henrika Hybertssona asi 400 lidí. Měla být jednou z největších a nejlépe vyzbrojených lodí své doby a reprezentovat královskou moc. Plány lodě byly změněny ještě v průběhu prací. Přání krále postavila stavitele před obtížný technický problém, který se mu nepodařilo plně vyřešit. Vysoká bohatě zdobená nástavba se dvěma dělovými palubami a neobvykle vysokým počtem děl snižovala stabilitu lodě. Proto byla na její dno umístěna běžná balastní zátěž (kameny), jejíž množství mělo být ještě zvýšeno.

První plavba[editovat | editovat zdroj]

Trasa krátké plavby Vasy

Na svou první plavbu vyplula Vasa dne 10. srpna 1628 v doprovodu několika dalších lodí. Vypálila jednu slavnostní salvu a když opouštěla přístav, zasáhly ji postupně dva poryvy větru. Prvnímu ještě dokázala odolat, při druhém se ale naklonila tak, že otevřenými dělovými střílnami do ní vnikla voda a Vasa se potopila.[1] Loď se plavila přibližně 1500 metrů a na její palubě zahynulo nejméně 30 členů posádky.[1]

Příčiny katastrofy[editovat | editovat zdroj]

Ke katastrofě Vasy vedla řada dílčích příčin. Stabilita lodi byla zhoršena dodatečnými změnami konstrukce na přání krále Gustava Adolfa. Dále pak nedostatečná balastní zátěž (cca 1/3 nutného balastu) a rovněž okolnost, že kryty střílen děl byly otevřeny. Podíl viny na katastrofě nesou admiralita a rovněž kapitán Söfring Hansson, který potopení Vasy přežil. Hansson byl nejprve uvězněn, avšak později propuštěn a vyšetřování skončilo bez konkrétních závěrů.[2]

Vyzvednutí[editovat | editovat zdroj]

Vasu objevil v roce 1956 soukromý průzkumník Anders Franzén. Byla zachovalá v pozoruhodně dobrém stavu. V Baltském moři se nevyskytuje šášeň lodní, která jinde napadá a likviduje dřevěné lodní vraky. Na hladinu byla vyzvednuta 24. dubna 1961. Spolu s ní i 14 000 dřevěných předmětů včetně 700 soch. Mimo jiné byly ve vraku také nalezeny ostatky 12 osob, z toho dvou mladých žen.[1]

Kuriozitou byla vyzvednutá socha běžce, nápadně podobná soše Paava Nurmiho, která stojí před Olympijským stadionem v Helsinkách. Nakrátko se stala pro švédské archeology malou záhadou. Ve skutečnosti ji ale nedlouho před vyzvednutím na loď umístila skupina finských studentů.[3][4]

Konzervace vraku[editovat | editovat zdroj]

Dřevo, které leželo po několik století v mořské vodě, musí být po vyzvednutí konzervováno. Ke konzervaci byl použit polyethylenglykol, který prostupuje dřevem a postupně v něm nahrazuje vodu. Proces konzervace trval několik let. V době, kdy Vasa ležela na mořském dně, se ve dřevě nahromadilo množství síry, která nyní reaguje s kyslíkem, vzniká kyselina sírová a ta dřevo dále poškozuje. Stále jsou zkoumány možnosti dlouhodobého uchování vraku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c FÉR, Ondřej. Vyzkoušeli dělo ze 17. století a byli překvapeni. iDNES.cz [online]. 2015-04-10 [cit. 2015-04-10]. Dostupné online. 
  2. CEDERLUND, Carl Olof; HOCKER, Fred. Vasa I: The Archaeology of a Swedish Warship of 1628. Stockholm: Statens Maritima Museer, 2006. Kapitola Introduction 1. Catastrophe - Finding Fault, s. 55–60. 
  3. Vasan Veijarit. Ilta-Sanomat. 1961-07-05. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.  Archivováno 13. 7. 2004 na Wayback Machine.
  4. Muisti - Paavo Nurmi Vasa-laivassa [online]. Yleisradio, rev. 2015-04-17 [cit. 2015-05-07]. Po 28. květnu 2015 je video nedostupné.. Dostupné online. (finsky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CEDERLUND, Carl Olof; HOCKER, Fred. Vasa I: The Archaeology of a Swedish Warship of 1628. Stockholm: Statens Maritima Museer, 2006. ISBN 978-91-974659-0-8. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]