Vasa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o švédské válečné lodi. O švédské a polské královské dynastii pojednává článek Vasa (dynastie).
Královská válečná loď Vasa - Švédsko
Vasa v muzeu
Vasa v muzeu
Základní údaje
Zahájení stavby: 1625
První plavba: 10. srpna 1628
Osud: Potopena 10. srpna 1628
Vyzvednuta 24. dubna 1961
Nyní ve vlastním muzeu ve Stockholmu
Technicko-taktická data
Výtlak: 1 300 t
Délka: 47,7 m (na úrovni hladiny)
69 m (od přídě na záď)
Šířka: 11,2 m (na úrovni hladiny)
Ponor: 4,7 m
Plachty: přibližně 1200 m²
Posádka: 137 námořníků
300 vojáků
Výzbroj: 48 děl 24liberních
8 děl tříliberních
2 děla jednoliberní
6 moždířů
Vasa muzeum
Vasa muzeum

Vasa je švédská válečná loď postavená v letech 16251628 holandským stavitelem Henrikem Hybertssonem na příkaz krále Gustava II. Adolfa. Byla pojmenována po vládnoucí dynastii Vasa. Její vrak vyzvednutý v roce 1961 je nyní umístěn ve vlastním muzeu ve Stockholmu.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Na stavbě lodi pracovalo pod vedením stavitele Henrika Hybertssona asi 400 lidí. Měla být jednou z největších a nejlépe vyzbrojených lodí své doby a reprezentovat královskou moc. Plány lodě byly změněny ještě v průběhu prací. Přání krále postavila stavitele před obtížný technický problém, který se mu nepodařilo plně vyřešit. Vysoká bohatě zdobená nástavba se dvěma dělovými palubami a neobvykle vysokým počtem děl snižovala stabilitu lodě. Proto byla na její dno umístěna běžná balastní zátěž (kameny), jejíž množství mělo být ještě zvýšeno.

První plavba[editovat | editovat zdroj]

Na svou první plavbu vyplula Vasa dne 10. srpna 1628 v doprovodu několika dalších lodí. Vypálila jednu slavnostní salvu a když opouštěla přístav, zasáhly ji postupně dva poryvy větru. Prvnímu ještě dokázala odolat, při druhém se ale naklonila tak, že otevřenými dělovými střílnami do ní vnikla voda a Vasa se potopila. Na její palubě zahynulo nejméně 30 členů posádky.

Vyzvednutí[editovat | editovat zdroj]

Vasu objevil v roce 1956 soukromý průzkumník Anders Franzén. Byla zachovalá v pozoruhodně dobrém stavu. V Baltském moři se nevyskytuje šášeň lodní, která jinde napadá a likviduje dřevěné lodní vraky. Na hladinu byla vyzvednuta 24. dubna 1961. Spolu s ní i 14 000 dřevěných předmětů včetně 700 soch. Mimo jiné byly ve vraku také nalezeny ostatky 12 osob, z toho dvou mladých žen.

Kuriozitou byla vyzvednutá socha běžce, nápadně podobná soše Paavo Nurmiho, která stojí před olympijským stadionem v Helsinkách. Stala se malou záhadou pro švédské archeology a strhla se kvůli ní mediální přestřelka, která vinila Finy z toho, že socha je vlastně plagiát nějaké starší švédské sochy. Ve skutečnosti ji ale krátce před vyzvednutím na loď umístila skupina finských studentů [1]. Soška je nyní umístěná v muzeu studentů Helsinské technické university v Espoo.

Příčiny katastrofy[editovat | editovat zdroj]

Ke katastrofě Vasy vedla řada dílčích příčin. Stabilita lodi byla zhoršena dodatečnými změnami konstrukce na přání krále Gustava Adolfa, jednalo se zejména o přidání druhé dělové paluby. Dále pak nedostatečná balastní zátěž a rovněž okolnost, že kryty střílen děl byly otevřeny. Podíl viny na katastrofě nesou admiralita a rovněž kapitán Söfring Hansson, který potopení Vasy přežil. Hansson byl nejprve uvězněn, avšak později propuštěn a vyšetřování skončilo bez konkrétních závěrů.[1]

Konzervace vraku[editovat | editovat zdroj]

Voyage of the Vasa Locator.svg

Dřevo, které leželo po několik století v mořské vodě, musí být po vyzvednutí konzervováno. Ke konzervaci byl použit polyetylenglykol, který prostupuje dřevem a postupně v něm nahrazuje vodu. Proces konzervace trval několik let. V době, kdy Vasa ležela na mořském dně, se ve dřevě nahromadilo množství síry, která nyní reaguje s kyslíkem, vzniká kyselina sírová a ta dřevo dále poškozuje. Stále jsou zkoumány možnosti dlouhodobého uchování vraku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CEDERLUND, Carl Olof, et HOCKER, Fred: Vasa I: The Archaeology of a Swedish Warship of 1628. Stockholm : Statens Maritima Museer, 2006. Kapitola Introduction 1. Catastrophe - Finding Fault, s. 55-60.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CEDERLUND, Carl Olof, et HOCKER, Fred: Vasa I: The Archaeology of a Swedish Warship of 1628. Stockholm : Statens Maritima Museer, 2006. ISBN 978-91-974659-0-9.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Vasa (ship, 1627) ve Wikimedia Commons