Třída Östergötland

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Östergötland
Gästrikland
Obecné informace
Uživatelé Švédské námořnictvo
Typ torpédoborec
Lodě 4
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud vyřazeny
Předchůdce třída Halland
Následovník
Technické údaje
Výtlak 2150 t (standardní)
2600 t (plný)
Délka 112 m
Šířka 11,2 m
Ponor 3,7 m
Pohon 2 kotle, 2 turbíny
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 35 uzlů
Dosah 2200 nám. mil při 20 uzlech
Posádka 244
Výzbroj 4× 120mm kanón (2×2)
4× 40mm kanón Bofors (4×1)
Rb-07 (1×4)
6× 533mm torpédomet (1×6)
1× 305mm vrhač Squid (1×3)
Pancíř
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Östergötland byla poslední postavená třída torpédoborců švédského námořnictva. Plavidla byla stavěna jako doprovod švédských lehkých křižníků. Třída se skládala ze čtyř jednotek – Östergötland, Södermanland, Gästrikland a Hälsingland. Do služby byly zařazeny na konci 50. let, přičemž vyřazeny byly v letech 1982-1983.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Stavba čtveřice torpédoborců této třídy byla schválena v roce 1953. Kýly všech plavidel byly založeny v roce 1955 a námořnictvo je postupně přebíralo v letech 1958-1959.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Nákres

Třída Östergötland konstrukčně navazovala na třídu Öland, například se shodovala použitým trupem (ovšem při větším ponoru a výtlaku). Hlavňovou výzbroj po dokončení tvořily čtyři 120mm kanóny v dvoudělových věžích a sedm 40mm protiletadlových kanónů Bofors (poslední dvě jednotky jich nesly pět). Hlavní ofenzivní zbraní byly dva trojhlavňové 533mm torpédomety. K napadání ponorek sloužil jeden 305mm salvový vrhač hlubinných pum Squid.

Během služby byla modernizována elektronika i výzbroj všech torpédoborců. Počet 40mm kanónů se snížil na čtyři, místo dvou trojhlavňových torpédometů byl instalován jeden šestihlavňový a naopak přibyl jeden čtyřnásobný protiletadlový raketový komplet Rb-07 (britský systém Seacat).

Pohonný systém tvořily dva kotle a dvě turbíny. Nejvvyšší rychlost dosahovala 35 uzlů.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.  

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Östergötland class destroyer ve Wikimedia Commons