Třída De Zeven Provinciën

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída De Zeven Provinciën
HNLMS De Zeven Provinciën (F 802)
Obecné informace
Uživatelé Nizozemské královské námořnictvo
Typ fregata
Lodě 4
Zahájení stavby {{{zahájení stavby}}}
Spuštění na vodu {{{spuštění na vodu}}}
Uvedení do služby {{{uvedení do služby}}}
Osud aktivní (2014)
Předchůdce třída Karel Doorman
Následovník
Technické údaje
Výtlak 6050 t
Délka 144,24 m (max.)
Šířka 18,8 m (max.)
Ponor 5,18 m
Pohon CODOG
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 29 uzlů
Dosah 5000 nám. mil při 18 uzlech
Posádka 202
Výzbroj 1× 127 mm kanón
Boeing Harpoon (2×4)
32× Standard SM-2
32× RIM-162 ESSM
2× 20mm kanón
2× 30mm Goalkeeper CIWS
4× 324mm protiponorkový torpédomet (2×2)
Pancíř
Letadla NHIndustries NH90
Radar Thales APAR
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída De Zeven Provinciën je třída protiletadlových fregat nizozemského královského námořnictva. Třídu tvoří celkem čtyři jednotky, zařazené do služby v letech 20022005 jako náhrada starších tříd Tromp a Jacob van Heemskerck.

Vývoj fregat proběhl jako součást společného projektu TFC (Trilateral Frigate Cooperation) s Německem a Španělskem, přičemž Německo postavilo vlastní příbuznou třídu Sachsen a Španělsko svou třídu Álvaro de Bazán, která se ovšem zcela zásadně liší použitím zbraňového systému Aegis.[1]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Evertsen (F804)

Třídu tvoří celkem čtyři jednotky, zařazené do služby v letech 20022005. Fregaty nesou tradiční jména De Zeven Provinciën (F802), Tromp (F803), De Ruyter (F804) a Evertsen (F804).

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

De Zeven Provinciën (F802) při vypuštění řízené střely SM-2

V designu lodí byly použity prvky technologie stealth.[1] Ve 40 buňkách vertikálního vypouštěcího zařízení MK 41 je neseno 32 řízených střel moře-vzduch Standard SM-2 a 32 střel RIM-162 ESSM (čtyři v jedné buňce), sloužících zejména k obraně vůči protilodním střelám. Pro obranu proti protilodním střelám jsou neseny též dva kanónové komplety Goalkeeper CIWS. Fregaty dále nesou osm protilodních střel Boeing Harpoon. Při konstrukci lodí bylo počítáno s možností snadné úpravy pro použití amerických protizemních střel BGM-109 Tomahawk ale z politických a finančních důvodů bylo od jejich zavedení do výzbroje upuštěno (v roce 2005). Hlavňovou výzbroj představuje jeden 127mm kanón OTO Melara v dělové věži na přídi a dva 20mm kanóny Oerlikon. Dále jsou vybaveny čtyřmi 324mm torpédomety určenými k vypouštění lehkých protiponorkových torpéd. Fregaty mají hangár pro jeden protiponorkový vrtulník typu NH90.

Pohonný systém je koncepce CODOG. Lodě mají dvě plynové turbíny Rolls-Royce Spey SM1C pro bojové situace a dva diesely Stork-Wartsila 16V6ST pro ekonomonický provoz. Rychlostní převodovky jsou vynechány a turbína může běžet, jenom když jsou diesely odpojeny. Lodní šrouby a kormidla jsou dva. Fregaty dosahují rychlosti až 29 uzlů. Dosah je 5000 nám. mil při ekonomické rychlosti 18 uzlů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b De Zeven Provincien Class (LCF) Air Defence and Command Frigates, Netherlands [online]. Naval-technology.com, 2009, [cit. 2009-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu