Třída Orkan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Orkan
Grom
Obecné informace
Uživatelé Polské námořnictvo
Typ raketový člun
Lodě 3
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud aktivní (2011)
Předchůdce
Následovník
Technické údaje
Výtlak 326 t (standardní)
369 t (plný)
Délka 48,9 m
Šířka 8,65 m
Ponor 2,15 m
Pohon 3 diesely
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 36 uzlů
Dosah
Posádka 34
Výzbroj 1× 76,2mm kanón AK-176M
AK-630M
RBS-15 Mk3 (4×1)
Strela-2M (1×4)
Pancíř
Letadla
Radar Sea Giraffe 3-D
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Orkan (jinak též Projekt 660) je třída raketových člunů polského námořnictva. Trojice člunů je dostavbou nedokončených člunů třídy Sassnitz původně stavěných pro východoněmeckou Volksmarine.[1] Čluny už prošly jednou modernizací a jsou stále v aktivní službě.[2]

Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]

ORP Grom

Třída Orkan byla postavena s využitím trupů nedokončených východoněmeckých raketových člunů třídy Sassnitz (NDR stihlo do svého zániku dokončit jediný exemplář z osmi). Po sjednocení Německa byly trupy (s pohonným systémem) tří člunů prodány loděnicí VEB Peenewerft do Polska a dokončeny v Gdaňsku.[1] V letech 19921995 byly do služby zařazeny jako Orkan (421), Piorun (422) a Grom (423). Stavbě dalších člunů zabránil nedostatek financí.[3]

Čluny původně nenesly protilodní střely a sloužily pouze k hlídkování. V roce 2001 byl se společností Thales-NL podepsán kontrakt na modernizaci třídy, probíhající do roku 2007. Čluny dostaly nové senzory i výzbroj a v současnosti odpovídají standardům NATO.[1]

Jednotky třídy Grom:[2]

Jméno Zahájení stavby Spuštěna Vstup do služby Status
Orkan (421) 18. září 1992 aktivní
Piorun (422) 11. března 1994 aktivní
Grom (423) 28. dubna 1995 aktivní

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

ORP Grom

Původní elektronické vybavení zahrnovalo protivzdušný radar NUR-27, středisko řízení palby Wympel AME a navigační radar SRN-443XTA.[4]

Během modernizace všechny čluny dostaly bojový řídící systém TACTICOS (integrovány do něj jsou palubní kanóny a protilodní střely, radar pro řízení palby STING EO Mk2, nové komunikační a navigační vybavení, 3D přehledový radar Sea Giraffe AMB a navíc též protilodní střely RBS-15.[1]

V dělové věži na přídi se nachází jeden dvouúčelový 76,2mm kanón AK-176M s dostřelem 15,5 km. Hlavní údernou výzbrojí člunů jsou čtyři protilodní střely RBS-15 Mk3 s dosahem 200 km. Pro bodovou obranu, zejména proti protilodním střelám, slouží jeden 30mm systém AK-630M s dosahem 4 km.[1] Čluny rovněž nesou čtyřnásobný protiletadlový raketový komplet Strela-2M se zásobou celkem 12 střel.[4]

Pohonný systém tvoří tři diesely M520 o výkonu 5400 koňských sil, roztáčející trojici lodních šroubů. Nejvyšší rychlost dosahuje 36 uzlů.[4] Dosah je 1620 námořních mil.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Project 660 (Orkan class) small missile corvettes ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Orkan Class Fast Attack Craft, Poland [online]. Naval-technology.com, [cit. 2012-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Small Missile Ships - ORKAN class [online]. Polish Navy, [cit. 2012-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 13.  [Dále jen Pejčoch, Novák, Hájek 1998]
  4. a b c Pejčoch, Novák, Hájek (1998), s. 14.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.  
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.  
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha : Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.