František Antonín Jelínek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František Antonín Jelínek
ak. mal. Fr. A. Jelínek v ateliéru při práci
ak. mal. Fr. A. Jelínek v ateliéru při práci
Narození 8. března 1890
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 26. února 1977 (ve věku 86 let)
Kochánov u Světlé nad Sázavou
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání malíř
Vzdělání Akademie výtvarných umění v Praze
Některá data se získávají z datové položky.

František Antonín Jelínek (8. března 1890, Praha26. února 1977, Kochánov u Světlé nad Sázavou) byl český akademický malíř, figuralista.

Život a Dílo[editovat | editovat zdroj]

Fr.A.Jelínek - autoportrét (1921)
ak. mal. Fr. A. Jelínek v roce 1965
Hrobka na Olšanských hřbitovech v Praze

Narodil 8. se března 1890 v Praze v rodině zlatníka a švadleny. Maloval již od útlého mládí, roku 1906 složil zkoušky na c. k. Malířskou akademii v Praze, kde studoval postupně u profesorů Bohumíra Roubalíka, Vlaho Bukovace a Hanuše Schwaigera. Absolvoval v roce 1911 a s podporou Hlávkovy nadace odjel na roční studijní pobyt do Itálie. O rok později navštívil Černou Horu, kde portrétoval tamějšího krále Nikolu I. První světovou válku prožil v Kutné Hoře a maďarském Egeru, na konci války pracoval jako voják-malíř na restaurování Asamových fresek v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze.

Po 1. světové válce se oženil s Růženou Kalouskovou a osud jej zavedl na Lipnici nad Sázavou, kde se setkal s malířem Jaroslavem Panuškou a pravděpodobně i se spisovatelem Jaroslavem Haškem. V roce 1922 v Kochánově postavil letní domek a později velkou vilu s ateliérem. V té době pracoval převážně v Pražské Karlově ulici, kde měl ateliér. Maloval především portréty, mj. presidenta Tomáše Garriqua Masaryka či malířů Otakara Štáfla, Oty Bubeníčka, Josefa Brože a Jaroslava Panušky. Dále portrétoval českého historika umění Zdeňka Wirtha, tenoristu národního divadla Vladimíra (Mirko) Štorka a legendu fotbalové AC Sparty Praha Káďu Peška (tento portrét shořel při požáru stadionu v roce 1934). V Kochánově vybudoval krásnou zahradu a maloval květiny, zátiší a krajinné motivy z okolí. Vytvořil i krásné akty a lovecká zátiší. Byl členem Jednoty umělců výtvarných a zúčastňoval se pravidelně jejich členských výstav v Praze. Po druhé světové válce se postupně natrvalo usadil v Kochánově a zaměřil se hlavně na malbu krajin, květin a starých zákoutí města Světlé nad Sázavou. V roce roce 1960 byl jmenován čestným občanem města. V 60. letech vedl ve Světlé školu pro amatérské malíře. V 60. a 70. letech vystavoval pouze ve Světlé nad Sázavou a okolních městech. Zemřel v Kochánově dne 26. února 1977, pohřben je v rodinné hrobce v Praze na Olšanech.[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • 1916 : První samostatná výstava – výstavní síň U Rubeše v Praze – vystaveno 26 obrazů
  • 1917 : Výstava Jednoty výtvarných umělců – Obecní dům v Praze – vystaveno 8 obrazů
  • Výstava Čeští výtvarníci – vystaveno 8 obrazů
  • 1918 : XXXII. jarní výstava JUV – Obecní dům v Praze – vystaveny 4 obrazy
  • 1919 : Členská výstava JUV – Obecní dům v Praze – vystaveno 25 obrazů
  • Výstava Českých výtvarných umělců ve Slaném – vystaveno 6 obrazů
  • 1920 : Členská výstava JUV – Obecní dům v Praze – vystaveny 4 obrazy

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Při vytváření tohoto článku bylo použito životopisných dat z expozice Muzea Světelska a archivu autora tohoto článku.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Světelsko vlastivědný sborník I.díl. Světlá nad Sázavou : město Světlá nad Sázavou, 2007. S. 255 až 265. (český) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]