Majak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Satelitní snímek jaderného zařízení

Majak (rusky: Маяк, jinak též Kyštym, rusky: Кыштым) je kombinát pro zpracování radioaktivních materiálů vybudovaný poblíž města Ozjorska (Озёрск) v Čeljabinské oblasti v bývalém SSSR, dnes v Rusku.

V závodě došlo 29. září 1957 k technogenní havárii s rozsáhlým únikem radioaktivních materiálů do okolí, zejména do řeky Teča (Теча). Havárie vznikla v důsledku tepelné destrukce zásobníku vysoce radioaktivního materiálu (pravděpodobně koncentrátu kobaltnatých solí) v důsledku poškozené chladicí soustavy a materiál proniknul až do vodoteče.

Havárie je považována za třetí nejrozsáhlejší radiační havárii ve světovém měřítku (předčily ji pouze černobylská havárie a Havárie elektrárny Fukušima I). Plocha znečištěné oblasti činí několik set čtverečních kilometrů, oblast sama je označována jako východouralská radiační stopa. Během rozvoje havárie a její likvidace byly ozářeno několik tisíc lidí.

Závod Maják je jedním z největších ruských podniků na zpracování radioaktivního materiálu – zpracovává materiál z Kolské, Novovoroněžské a Bělojarské atomové elektrárny a z reaktorů ruských atomových ponorek. V důsledku toho je řešení problému radiačního znečištění Čeljabinské oblasti velmi ztíženo.

Je zajímavým faktem, že nehledě na přítomnost radiační stopy a samotného zpracovatelského podniku je radiační pozadí v Ozersku nižší, než Čeljabinsku, Jěkatěrinburgu nebo v Moskvě a pohybuje se v hodnotách kolem 80–100 nSv/hod. Vyšší úroveň vykazuje řeka Teča, kaskáda vodojemů dolů po proudu a břehy v šířce několika kilometrů.

Vliv havárie na zdraví osob[editovat | editovat zdroj]

Do rozšířené kohorty osob sledovaných v rámci vlivu havárie bylo zahrnuto 29 873 osob, narozených před rokem 1950 a v letech 1950–1960 pobývajících na březích řeky Teča. Pro většinu osob zařazených do této kohorty jsou k dispozici údaje o jejich zdravotním stavu a příčinách úmrtí. Ty zahrnují 1842 případů úmrtí na nádorová onemocnění a 61 úmrtí na leukémie.

V souvislosti s touto jadernou katastrofou se uvádí některé chybné údaje. Kyštym je poměrně velké město v této oblasti a Ozerskoe je přilehlé "město" s rekreační zonou. Běhají se tam např. závody na běžkách. V roce 2005 bylo provedeno měření radiace kvalitním dozimetrem ve městě Kyštym i Ozerskoe a výsledná radiace byla velmi nízká, takže vliv havárie na zdraví osob je v samotném městě neznatelný. V Kyštymu je závod na výrobu mědi a měděných folií.

Odhady množství uniklých nuklidů[editovat | editovat zdroj]

Pro omezení šíření nuklidů byly na řece Teča vybudovány dvě přehradní nádrže – objekt N10 v roce 1956 a objekt N11 v roce 1960. Tyto dvě nádrže spolu s třemi již existujícími obsahují odhadem aktivitu 2x106 Ci. Jezero Karačaj obsahuje odhadem 120x106 Ci, na teritoriu závodu je disponováno odhadem 109 Ci.

Galerie ze stavby úložiště radioaktivního odpadu[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu článku nabízí Wikimedia Commons

  • Смертность от злокачественных новообразований в когорте лиц, облученных на реке Теча: предварительные оценки риска. Крестинина Л.Ю., Престон Д.Л., Остроумова Е.В.1, Рон Е., Вьюшкова О.В., Аклеев А.В. Бюллетень сибирской медицины, № 2, 2005
  • Радиационная авария на Южном Урале в 1957 году и ликвидация ее последствий / Никипелов Б.В., Микерин Е.И., Романов Г.Н. и др. - Vienna:,1990. - С.373-403