Tereza Boučková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tereza Boučková
Tereza Boučková (2010)
Tereza Boučková (2010)
Narození 24. května 1957
(věk 57 let a 154 dní)
Československo Praha
Významná díla Indiánský běh
Křepelice
Když milujete muže
Krákorám
Rok kohouta
Manžel Jiří Bouček
Děti 3
Příbuzní Pavel Kohout - otec
Emblem-web.svg oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tereza Boučková (* 24. května 1957 Praha) je česká spisovatelka, scenáristka a publicistka. Je nejmladší ze tří dětí spisovatele Pavla Kohouta a jeho druhé ženy Anny Kohoutové, asistentky režie. Bratr Ondřej, malíř a scénograf, žije v Rakousku a sestra ve Švýcarsku.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování základní školy studovala na dvouleté ekonomické škole, brzy ale přestoupila na Akademické gymnázium ve Štěpánské ulici v Praze, kde v roce 1976 maturovala. Po maturitě podepsala Chartu 77 a pak pracovala mj. jako uklízečka, poštovní doručovatelka, domovnice nebo balička gramofonových desek. Další studium jí nebylo umožněno, ale vzdělávala se soukromě, složila státní zkoušku z angličtiny, navštěvovala přednášky tzv. bytových univerzit.

Několikrát se neúspěšně pokoušela o přijetí na DAMU. Svůj herecký talent mohla uplatnit jen v disidentských představeních konaných v bytě Vlasty Chramostové, např. v roce 1978 spolu s ní, svým otcem Pavlem Kohoutem, Pavlem Landovským a Vlastou Třešňákem účinkovala v inscenaci Kohoutovy adaptace Shakespearova Macbetha (Play Macbeth).

Od roku 2001 je členkou Českého centra Mezinárodního PEN klubu.

Angažuje se v ochraně životního prostředí, podporuje mj. Hnutí DUHA, Děti Země. V Evropských volbách 2004 kandidovala za Stranu zelených.[1]

Po krátkém prvním manželství se v roce 1985 podruhé provdala za Ing. Jiřího Boučka, se kterým se přestěhovala do chaty svých prarodičů v osadě Záhrabská (Vráž u Berouna, v katastru obce Svatý Jan pod Skalou), kde žijí dodnes. Mají tři syny, dva adoptované, Dominika a Mariána, a jednoho vlastního, Vincka (*1991).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Na konci 80. let 20. století samizdatově (Edice Expedice, časopisy Revolver Revue, Host) publikovala několik povídek, povídka Indiánský běh vyvolala rozruch, neboť se v ní autorka kriticky vyjádřila k řadě známých osobností, např. ke svému otci Pavlu Kohoutovi nebo Václavu Havlovi. Podle této povídky je také pojmenována celá kniha (sbírka tří próz Indiánský běh, Žena z okolí Týru a Krok, sun, krok…), za kterou obdržela Cenu Jiřího Ortena (1990). Až poté vyšla kniha oficiálně, v roce 1991 v nakladatelství Fragment a o rok později v nakladatelství Grafoprint v rozšířeném vydání ilustrovaném autorčiným bratrem Ondřejem Kohoutem pod názvem Indiánský běh a Končiny štěstí, končiny ticha. Kniha byla přeložena do několika jazyků.

V první polovině 90. let napsala divadelní hry Romeo na kolečkách a Hana a Marie.

Prózy Indiánský běh, Křepelice, Když milujete muže, Krákorám jsou jednotlivě zastoupeny v antologiích české literatury v USA, Velké Británii, Dánsku, Polsku, Srbsku, Koreji atd., časopisecky byly publikovány v mnoha dalších zemích.

Napsala také scénář k celovečernímu filmu Smradi, který měl premiéru v roce 2002 a byl nominován na Českého lva v sedmi kategoriích, jedna z nominací byla také za scénář. Děj je inspirován životním příběhem manželů Boučkových, adopcí dvou romských dětí.

Vystupuje také s písničkářem Bedřichem Ludvíkem. Setkali se v České televizi, kde Bedřich Ludvík byl jedním z dramaturgů filmu Smradi.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Rubato, Rudolf Sloboda, 2008, překlad ze slovenštiny

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Evropské volby 10.-13. června; Česká republika - 21/05/2004, PARTIS REPRESENTES AU PE OU AFFILIES A L'UN DE SES GROUPES [online]. 2004-05-21, [cit. 2011-04-01]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]