Anna Maria Tilschová
Anna Maria Tilschová (11. listopadu 1873, Praha – 18. června 1957, Dobříš) byla česká prozaička, představitelka mladší vlny české realistické až naturalistické prózy počátku dvacátého století.
Obsah |
[editovat] Život
Narodila se v Praze, v prostředí tzv. měšťanské generace. Její literární orientace byla ovlivněna realistickým hnutím a náměty čerpala zejména z osobních zkušeností. Určujícím zážitkem byla sebevražda jejího manžela a později i jejího bratra.
V roce 1947 byla jmenována národní umělkyní.
Dvě monografie o ní napsali literární historikové Karel Krejčí (1959)[1] a její přítel Miroslav Heřman (1949).[2]
[editovat] Dílo
Ve své tvorbě chtěla zachytit proces rozkladu rodinných vztahů v měšťanské společnosti, pocit prázdnoty života a další příznaky krize měšťanského světa. Její tvorba se blíží naturalismu, romány se vyznačují podrobným vylíčením prostředí a psychologickými studiemi postav. Jejím největším přínosem je tematické obohacení české literatury, zejména o obraz pražské společnosti.
[editovat] Vybraná díla
- Alma mater (rodový román), 1933
- Černá dáma a tři povídky, 1924
- Dědicové, 1924
- Fany, 1915
- Haldy, 1927
- Hoře z lásky
- Hříšnice a jiná próza, 1918
- Matky a dcery
- Na horách, 1905
- Návrat
- Orlí hnízdo (rodový román), 1942
- Sedmnáct povídek, 1904
- Stará rodina, 1916
- Synové, 1918
- Tři kříže
- U Modrého kohouta
- Vykoupení, 1923
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ Heslo Karel Krejčí ve Slovníku české literatury po roce 1945 (projekt ÚČL AV ČR)
- ↑ Heslo Miroslav Heřman ve Slovníku české literatury po roce 1945 (projekt ÚČL AV ČR)
