Vladimír Menšík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Vladimír Menšík
Rodné jméno Vladimír Menšík
Narození 9. října 1929
Česko Ivančice, ČR
Úmrtí 29. května 1988
Brno, ČR
Aktivní roky 1953 - 1988
Významná(é) role Vacovský v
Lásky jedné plavovlásky

Vladimír Menšík (9. října 1929, Ivančice, ČR29. května 1988, Brno, ČR) byl český herec, držitel ocenění Národní umělec.

Obsah

[editovat] Život

Rodák z moravských Ivančic přičichl k divadlu v hudebním souboru Adolfa Pištěláka. Nejprve vystudoval průmyslovou školu a nějakou dobu pracoval v Brněnských strojírnách. Teprve později se pokusil dostat na brněnskou JAMU (Janáčkova akademie múzických umění), což se mu na druhý pokus podařilo a po absolutoriu v roce 1953 nastoupil do Vesnického divadla, kde jej v roce 1955 objevil E.F.Burian, který jej také angažoval.

I přesto, že zde Menšík dostal spousty příležitostí a přestože byl divadlem zcela pohlcen, toužil zahrát si ve filmu. Jeho vůbec první účinkování před kamerou bylo ve snímku Velká příležitost a to víceméně coby komparsista. Teprve ve snímku Dědeček automobil režiséra Radoka, kde si zahrál italského mechanika na sebe výrazněji upozornil. Díky své práci u filmu se dostal Menšík do konfliktu s E. F. Burianem, který film neměl v lásce. Z divadla odešel a v roce 1958 podepsal smlouvu s Filmovým studiem Barrandov.

K divadlu se vracel už víceméně ojediněle. V 50. a 60. letech se naplno rozjela jeho kariéra u filmu. Nebyl jen komediálním hercem. Dokázal bravurně ztvárnit i tragikomické či dokonce dramatické role. V 70. letech se již objevoval převážně v komediálních rolích a to jak ve filmech, pohádkách i seriálech. Byl velký bavič a konferenciér a hlavně excelentní vypravěč. Vystupoval doslova ve stovkách televizních pořadů a ve filmu a televizi vytvořil přes 150 rolí Za zmínku stojí mezi jinými pořad Bakaláři a nezapomenutelné konferování silvestrovských estrád. Celá dlouhá léta trpěl těžkým astmatem. Byl silným kuřákem a byl závislý na alkoholu[1][2][3], což ho zdravotně zcela decimovalo. Naposledy stál, resp.seděl před kamerou v květnu 1988 v pořadu ABECEDA. O dva dny později zemřel v Brně.

Jeho rodný dům v Ivančicích zdobí pamětní deska a je zde také stálá výstava Vladimíra Menšíka. 29. dubna 2007 se slavnostně otevřela Rozhledna Vladimíra Menšíka na Hlíně.[4][5][6]

V Brně existuje kavárna Vladimíra Menšíka, kterou vlastní jeho syn Petr.[7]

[editovat] Filmografie

[editovat] Autor námětu

[editovat] Zpěvák

[editovat] Reference

  1. HÖSCHLOVÁ, Hana. Vladimír Menšík: Umíral a neviděl barvy.... Blesk, 2006-03-10. Dostupné online [cit. 2008-01-08]. ISSN 1213-8991.
  2. MENŠÍKOVÁ, Martina. Vladimír Menšík: Boj s alkoholem prohrával [online]. Rozkvetlé konvalinky, 2007-10-14, [cit. 2008-01-08]. Dostupné online.
  3. VLADIMÍR MENŠÍK. Reflex, 1999-12, roč. 1999, čís. 51. Dostupné online [cit. 2008-01-08].
  4. PRVNÍ DEN OTEVŘENÍ [online]. Obec Hlína, [cit. 2008-01-08]. Dostupné online.
  5. Rozhledna Vladimíra Menšíka [online]. Turistik.cz, [cit. 2008-01-08]. Dostupné online.
  6. Z věže Vladimíra Menšíka uvidíte i Alpy [online]. Centrum.cz, 2007-02-19, [cit. 2008-01-08]. Dostupné online.
  7. Petr Menšík Kavárna Vladimíra Menšíka [online]. Royal menu, [cit. 2008-01-08]. Dostupné online.

[editovat] Externí odkazy