Potravinové lístky
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Potravinové lístky (karty) jsou obdobou platidla, která se využívá v dobách nouze. Je možné za ně kupovat resp. směňovat pouze jídlo (případně můžou být jakýmsi oprávněním k nákupu potravin za peníze) a využívají se převážně v dobách přírodních katastrof nebo válečného stavu, v poslední době však i při vyplácení sociálních dávek. Vydávány jsou obyvatelstvu úřady podle předem daného klíče, jehož součástí bývá nejčastěji náročnost profese, její užitečnost v době války atd.
Můžou přitom peníze vlastně zastupovat (nakupující vymění lístky za potraviny) nebo můžou být pouze jakýmsi oprávněním k nákupu (nakupující předloží lístky, aby si mohl potraviny koupit, musí však zároveň zaplatit penězi).
[editovat] Potravinové lístky v českých zemích
Za 1. světové války zavedla rakouská vláda přídělový systém v dubnu 1915 na většinu životních potřeb (mouka, chléb, cukr, sádlo, maso, brambory, mléko, šatstvo, uhlí atd.).[1] Vázané hospodářství bylo v ČSR zrušeno 1. července 1921[2]
Za 2. světové války byly v Protektorátu Čechy a Morava zavedeny potravinové lístky od 2. října 1939, v prosinci 1939 pak i poukázky na textil a obuv.[3] Kvůli špatné hospodářské situaci přetrval přídělový systém až do 50. let. V poválečném ČSR byl přídělový systém zrušen 31. května 1953 (v ten den také vešla v platnost měnová reforma, která vyústila v tzv. Plzeňské povstání).
