Potravinové lístky
Potravinové lístky (karty) jsou obdobou platidla, která se využívá v dobách nouze, která se označuje jako přídělové hospodářství nebo přídělový systém. Je možné za ně kupovat resp. směňovat pouze jídlo (případně můžou být jakýmsi oprávněním k nákupu potravin za peníze) a využívají se převážně v dobách přírodních katastrof nebo válečného stavu, v poslední době však i při vyplácení sociálních dávek. Vydávány jsou obyvatelstvu úřady podle předem daného klíče, jehož součástí bývá nejčastěji náročnost profese, její užitečnost v době války atd.
Můžou přitom peníze vlastně zastupovat (nakupující vymění lístky za potraviny) nebo můžou být pouze jakýmsi oprávněním k nákupu (nakupující předloží lístky, aby si mohl potraviny koupit, musí však zároveň zaplatit penězi).
Potravinové lístky v českých zemích [editovat]
Za 1. světové války zavedla rakouská vláda přídělový systém v dubnu 1915 na většinu životních potřeb (mouka, chléb, cukr, sádlo, maso, brambory, mléko, šatstvo, uhlí atd.).[1] Vázané hospodářství bylo v ČSR zrušeno 1. července 1921.[2]
Za 2. světové války byly v Protektorátu Čechy a Morava od 2. října 1939 zavedeny potravinové lístky, v prosinci 1939 pak i poukázky na textil a obuv.[3]
Kvůli špatné hospodářské situaci přetrval v Československu přídělový systém až do 31. května 1953, zrušen byl současně s provedením měnové reformy).
O podvodu spočívajícím v tištění falešných potravinových lístků pojednává 7. díl seriálu 30 případů majora Zemana Mědirytina (díl je situován do roku 1950).[4]
Reference [editovat]
- ↑ http://www.libri.cz/databaze/dejiny/text/t80.html
- ↑ http://www.libri.cz/databaze/dejiny/text/t87.html
- ↑ http://www.totalita.cz/vysvetlivky/syst_pridel.php
- ↑ Dostupné online.
