Československá měnová reforma (1953)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Prezident Antonín Zápotocký, za jehož vlády byla reforma provedena.

Československá měnová reforma z roku 1953 byla měnová reforma československé koruny provedená 1. června 1953, kterou se tehdejší komunistická vláda snažila dosáhnout znehodnocení měny, vypořádat se s přídělovým systémem, zastavit černý trh a také snížit poměr poptávky vůči chudé poválečné nabídce. Tehdejší mocí byla reforma prezentována jako vítězství pracujícího lidu a úder buržoazii, důsledkem však bylo znehodnocení úspor, propadnutí vázaných vkladů všeho obyvatelstva a pokles jeho životní úrovně.

Události předcházející reformě[editovat | editovat zdroj]

Na začátku 50. let 20. století, tedy několik let po konci druhé světové války a krátce po nástupu komunistického režimu, panovala v Československu hluboká ekonomická krize. Spotřebního zboží byl na trhu nedostatek, jeho distribuce byla proto dosud (od válečného roku 1939) zajišťována na příděl, a obyvatelstvo nemělo kde realizovat svou kupní sílu. Ekonomika země sice rostla závratným tempem, to mělo ovšem souvislost se zapojením země do struktur Varšavské smlouvy, protože 32 % strojírenské výroby směřovalo k armádě a polovina všech investic byla určena na rozvoj těžkého strojírenství. Provedením měnové reformy mohl stát připravit občany o peníze, za které jim neměl co nabídnout.[1]

K provedení měnové reformy došlo v roce 1953 navzdory tvrzení prezidenta republiky Antonína Zápotockého, který ještě v pátek 29. května večer ve svém rozhlasovém projevu veřejnost lživě ujišťoval, že „naše měna je pevná a měnová reforma nebude, všechno jsou to fámy, které šíří třídní nepřátelé. Již dalšího dne po páté hodině večerní však předseda vlády Viliam Široký v rozhlase oznámil, že stávající bankovky budou platit pouze do konce měsíce. Počínaje 1. červnem byly vyměňovány za nové, které byly již v předstihu vytištěny v Sovětském svazu.[2]

Podstata a důsledky reformy[editovat | editovat zdroj]

Za účelem dosažení svých cílů poškodila měnová reforma velké množství drobných i velkých střadatelů, živnostníků a obchodníků, kteří přišli o provozní kapitál.

Zatímco hotovost do 300 Kčs na osobu se přepočítávala v poměru 5:1 (pouze však u osob, které nepoužívají námezdní práci), u všech ostatních forem šlo již o poměr 50 Kčs starých peněz za 1 Kčs nových peněz. Vklady u peněžních ústavů do 5 000 Kčs včetně byly přepočítávány v poměru 5 Kčs starých peněz za 1 Kčs nových peněz, vyšší vklady do 10 000 Kčs už v poměru 6,25:1, vklady do 20 000 Kčs v poměru 10:1, ty do 50 000 Kčs 25:1 a vyšší v poměru 30:1. Právě tento krok většina obyvatel pochopila jako velkou krádež, tím spíše, že členové komunistické strany dostali často lepší kurs, který navíc nebyl vázaný na výši částky. V některých městech došlo po reformě k nepokojům, zejména mezi dělníky. Největší odpor vzbudila měnová reforma v Plzni, kde byl její dopad ještě zvýrazněn tím, že plzeňská Škodovka úmyslně vyplatila mzdy dříve, před reformou (tzv. plzeňské povstání). Nepokoje byly potlačeny silou.[3]

Vklady složené na nové vkladní knížky po 16. květnu 1953 se přepočítávaly v poměru 50:1. Vklady na knížky dělníků a úředníků z pravidelného podnikového spoření se přepočítávaly v poměru 5:1. Zůstatky na účtech organizací JZD se přepočítávaly 5:1. Průměrně došlo k celkovému přepočtu 10:1 (Vklady ve státní spořitelně před měnovou reformou 9 000 000 Kčs, po přepočtu 930 000 Kčs). Čtyři dny po reformě bylo vyměněno 49,1 miliardy starých korun za 1,4 miliardy nových (tedy průměrně 35:1, přičemž změna cen byla zhruba 10:1 až 5:1).

Srovnání cen[editovat | editovat zdroj]

Statistická ročenka ČSR z roku 1958 uvádí následující maloobchodní ceny v letech před a po měnové reformě (1. června 1953):

zboží

množství

1937

1952

červen
1953

1954

1955

vázaný trh volný trh
Chléb 1 kg 2,25 8,- 16,- 2,80 2,60 2,60
Rohlíky 1 kg 5,90 37,70 56,60 8,30 6,60 6,60
Hovězí zadní 1 kg 17,- 48,- 200,- 25,- 25,- 25,-
Máslo 1 kg 16,50 80,- 450,- 44,- 42,- 42,-
Rýže 1 kg 3,05 40,- 300,- 28,- 19,- 16,-
Cukr kostkový 1 kg 6,35 15,70 140,- 14,- 11,- 11,-
Káva 1 kg 36,- 1500,- 300,- 240,- 240,-
Rum 1 l 19,- 430,- 68,- 57,60 57,60

Mezinárodně-politické důsledky[editovat | editovat zdroj]

Protože byla měnová reforma provedena bez předchozího souhlasu Mezinárodního měnového fondu, bylo Československu po nátlaku v roce 1954 za toto nedodání požadovaných údajů ukončeno v této organizaci členství.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Měnová reforma
  2. Antonín Zápotocký: Naše měna je pevná a měnová reforma nebude
  3. Zápotockého lež připravila půdu pro velkou peněžní loupež, ČT24, 29. 5. 2013.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JIRÁSEK, Zdeněk; ŠŮLA, Jaroslav. Velká peněžní loupež v Československu 1953 aneb 50 : 1. Praha : Svítání, 1992. 164 s. ISBN 80-900238-9-4.  
  • František Vencovský: Vzestupy a propady československé koruny Praha, Oeconomica 2003
  • Jan Vokrouhlecký: Komparace československých měnových reforem 1919, 1945 a 1953, Bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut ekonomických studií, 2004

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]