Nacionální bolševismus

Tento článek není dostatečně ozdrojován a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Komunismus
Utopický socialismus Marxismus Leninismus Stalinismus Trockismus Maoismus Eurokomunismus Komunistický anarchismus Křesťanský komunismus Národní komunismus Nacionální bolševismus
Komunistický režim Internacionály: I. II. III. IV.

Vlajka nacionálních bolševiků

Nacionální bolševismus, národní bolševismus, nazbol nebo nacbol je souhrnné označení nacionalistické, radikální, revoluční (jeji příznivci považována za provokační) anarchokomunistické^[zdroj?] ideologie obdivující bohémský život. Nacionální bolševismus je ideologická synkreze anarchismu, komunismu^[zdroj?], nacionalismu^[zdroj?] a environmentalismu^[zdroj?]. Je odlišný od národního komunismu. Alexandr Dugin nacionální bolševismus označuje za nauku, která se snaží sjednotit všechny protiliberální a protiatlantické síly. Současní národní bolševici (od 90. let) se ztotožňují se subkulturami jako jsou punk, hippies a skinheads, přičemž se snaží sjednotit tyto subkultury do protikapitalistické fronty.^[zdroj?]

Původ a historie

Původ nacionál bolševismu se dá datovat s rokem 1919. Pojem byl poprvé užit v brožuře Levičáctví – dětská nemoc komunismu od Lenina. V roce 1919 vznikla v německé radikálně levicové Komunistické straně Německa/Spartakovcích opoziční frakce kolem Fritze Wolfheimma a Heinricha Laufenbergera, takzvaní "protistranicky komunisté" který později přijali nacionalistické myšlenky. Tuto ideologii, jež se velice rychle rozšířila do politického povědomí tehdejší doby, přejali v Rusku bělogvardější intelektuálové z řad kadetů (konstitučních demokratů) kolem Nikolaje Ustrjalova.

Po krátké době byli němečtí nacionální bolševici a „levičáci“ vyloučeni z KPD/S. „Levičáci“ poté založili Komunistickou dělnickou stranu Německa a nacionální bolševici se rozplynuli do sítě různě velkých skupin a skupinek. Němečtí národní bolševici byl zlikvidováni nacistickým a ruští stalinským režimem. Nacionální bolševismus na dlouhou dobu zmizel a obnovil se až kolem ruských nacionálně bolševických intelektuálů a spisovatelů v čele s Eduardem Limonovem, Igorem Letovem a Alexandrem Duginem. Dugin pro neshody s Limonovem a Letovem stranu následně opouští.

Situace v Rusku

Nejsilnější podporu má nacionální bolševismus v Rusku, kde působí ilegální Nacionálně bolševická strana Ruska vedená Eduardem Limonovem, která je součásti seskupení opozičních stran Jiné Rusko. Od ní se odštěpila produginovská Nacionálně bolševická fronta, která má k ruské vládě daleko pozitivnější vztah, a existují i další neformální národně-bolševické skupiny.

Další země bývalého SSSR

Národní bolševici působí i v dalších zemích bývalé Sovětského svazu, obvykle se jedná o příslušníky tamních ruských menšin. V Lotyšsku působící Národně-bolševická strana (formálně o politickou stranu nejde) se pravidelně účastní oslav obsazení Lotyšska Rudou armádou a narušování Dne Lotyšské legie.

Situace v České republice a na Slovensku

Nacionální bolševismus pronikl do České republiky na podzim roku 2006, skrze nacionalistickou frakci v Komunistickém svazu mládeže v čele s ideologem KSM Janem Ševčíkem. Ta byla následně vyloučena. V roce 2008 vznikla sloučením této frakce, československého občasníku Zítřek, části brněnského hnutí Ne základnám a některých brněnských anarchistů Národně bolševická strana Československa. Centrum organizace a její činnosti je dlouhodobě v Brně, ale zasahuje i do Čech a na Slovensko. V roce 2010 se strana transformovala na hnutí a získala nový název „Černobílí - NacBol“.

Idea

Národní bolševici navrhují nahradit „tradiční“ státní model komunami, které by se dobrovolne sdružovali do národních nebo regionálních konfederací či federací.^[zdroj?] Tato sdružení by měla pro všechny komuny jeden zastupitelský sbor, kde by zasedali volení zastupitelé komun, přičemž podniky a zemědělská družstva by byly řízeny podle anarchosyndikalistické samosprávy pracujících.^[zdroj?]

Literatura

• Hans von Hentig: Die Besiegten. Zur Psychologie der Masse auf dem Rückzug dtv, München 1966 (nach dem Ersten Weltkrieg war von Hentig ein führender Nationalbolschewist)
• Ernst Niekisch & Andreas Paul Weber (Hg): Widerstand. Zeitschrift für nationalrevolutionäre Politik Widerstands-Verlag, Berlin (Juli 1926 bis September 1934)
• Gerd Koenen: Der Russland-Komplex. Die Deutschen und der Osten 1900-1945 Beck, München 2005 ISBN 3-406-53512-7 (Inhalt, PDF)
• Otto-Ernst Schüddekopf: Linke Leute von Rechts. Die nationalrevolutionären Minderheiten und der Kommunismus in der Weimarer Republik Stuttgart 1960. Neuaufl. Nationalbolschewismus in Deutschland 1918–1933 ISBN 3-548-02996-5
• Karl Radek: Leo Schlageter, der Wanderer ins Nichts. (ohne Ort) 1923. In: Der deutsche Kommunismus. Dokumente 1915 - 1945. Herrmann Weber (Hrsg.). Köln 1972, S.142-147. Hier in: http://www.marxistische-bibliothek.de/radek1.html

Externí odkazy

• Oficiální stránky československých nacionálních bolševiků
• Článek o zrodu národního bolševismu ze stránek Nezávislé organizace mládeže REVO z faktografického a trockistického hlediska
• Článek o nebezpečí nacionálního bolševismu v Rusku
• Rychlokurz národního bolševismu
• Criminal case opened against National Bolsheviks in Latvia