Vlajka (hnutí)
Vlajka bylo malé československé nacionalistické a z části i fašistické hnutí a stejnojmenný časopis. Časopis byl založen roku 1928 a jeho prvním redaktorem byl Miloš Maixner. Hnutí samotné zahájilo svoji politickou činnost ve 30. letech. Spolupracovaly s ním i osobnosti jako Viktor Dyk či František Mareš.
V době druhé republiky se organizace značně zradikalizovala a začala užívat násilné metody. Dne 11. listopadu 1938 byla její činnost zastavena. V době německé okupace se z Vlajky stala kolaborantská organizace. Mezi prvorepublikovou a protektorátní Vlajkou je značná personální i ideová diskontinuita, ale často je o nich pojednáváno jako o jedné organizaci. Vlajka byla roku 1943 na popud ministra Emanuela Moravce rozpuštěna.
Po válce byl Jan Rys-Rozsévač, předseda protektorátní Vlajky, odsouzen k trestu smrti a popraven. Ze členů vedení Vlajky byli také Josef Burda, Otakar Polívka a Jaroslav Čermák odsouzeni k trestu smrti, Jindřich Thun-Hohenstein byl odsouzen na doživotí, Václav Cyphelly dostal trest 20 let, Jindřich Streibl byl potrestán osmi lety vězení.[1]
Obsah |
Poválečné odkazy [editovat]
 |
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Tato organizace se dočkala i ztvárnění a připomenutí v knize Jaroslava Foglara Strach nad Bobří řekou. Děj této knihy se odehrává právě v době protektorátu. Nikde v knize není naznačeno ani letopočty ani jmény cokoliv, co by s tímto obdobím souviselo, avšak používaná (a na první pohled neutrální) synonyma nenechávají nikoho na pochybách. V knize je přítomen jak Nepřítel (nacistické Německo) tak i domácí, s nepřítelem sympatizující a spolupracující organizace Prapor (Vlajka).
Literatura [editovat]
- Milan Nakonečný: Vlajka - k historii a ideologii českého nacionalismu, Chvojkovo nakladatelství. Praha, 2001, s.332.
Související články [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vlajka na anglické Wikipedii.
