Klerofašismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Klerofašismus je fašismus řízený klérem[1] nebo ideologický konstrukt kombinující prvky fašistické s katolickou náboženskou tradicí.

Historie vzniku[editovat | editovat zdroj]

Vznik pojmu klerofašismus (clerico-fascismo) je zřejmě spojen s počátkem dvacátých let 20. století v Itálii a frakcí katolické strany PPI (Partito Popolare Italiano, Italská strana lidová), která se rozhodla podpořit Benita Mussoliniho a jeho režim. Historik Walter Laquer vidí kořeny pojmu klerikální fašismus ještě starší, dokonce předcházející Mussoliniho Pochod na Řím (říjen 1922) u "skupiny katolických věřících v Severní Itálii, která obhajovala syntézu katolicismu a fašismu".[2]

Politolog Roger Griffin varuje před "hyperinflací klerofašismu". Užití pojmu by podle něj mělo být striktně omezeno pro "podivné formy ideologií, které vznikají, když klerikové a profesionální teologové jsou buďto vtaženi do spolupráce se sekulární ideologií fašismu, nebo řidčeji, sami vytvářejí teologicky nepřijatelný koktejl hluboce náboženských přesvědčení s fašistickým předsevzetím spasit národ nebo rasu před dekadencí a úpadkem."

Prolínání katolické a fašistické ideologie bylo poměrně rozšířené i v Československu třicátých let 20. století, přinejmenším na rovině publicistické. Je spojeno se jmény Jaroslava Durycha, Jana Scheinosta, Bohdana Chudoby, Rudolfa Iny Malého, ale také tehdejšího knížete Karla Schwarzenberga, píšícího pod jmény "Jindřich Středa" a "Bojna". V části případů šlo o vnímání fašismu jako "spásné" třetí cesty mezi liberální demokracií a komunismem. Cesty, která má zachránit katolickou civilizaci.".[3]

Klerofašistické režimy[editovat | editovat zdroj]

Označování konkrétních režimů za klerofašistické je problematické a je předmětem častých sporů. Jako příklady klerofašistických režimů se uvádějí Slovenský štát Jozefa Tisa, ustašovské Chorvatsko Ante Paveliće, vláda Engelberta Dollfusse v Rakousku, ale také Španělsko pod vládou Francisca Franca. Franco učinil tzv. národní katolicismus (nacionalcatolicismo) jedním z pilířů své ideologie, ale fašisté tvořili jen jednu část z jeho podporovatelů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Clerical fascism na anglické Wikipedii.

  1. ASCS, Akademia Praha 2000, str. 390
  2. Walter Laqueur, "The Origins of Fascism: Islamic Fascism, Islamophobia, Antisemitism", Oxford University Press, 25.10.2006
  3. Martin C. Putna: Katolická publicistika třicátých let, "kvalitativní demokracie" a fašismus - Rudolf Ina Malý a časopis Tak; in: Média, kultura a náboženství, VOŠP Praha 2007, str. 40-53. ISBN 978-80-903757-2-7