Antigermanismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Antigermanismus (též antiněmectví) označuje nenávist nebo ostrý nesouhlas, vyjádřený vůči Němcům nebo Německu.

Rozšířený byl a dnes v mnohem menší míře je v zemích s Německem sousedícími, hlavně ve Francii, Česku a Polsku, stal se ale i nástrojem propagandy v SSSR. Do jisté míry se jednalo o reakci na ostrý antislavismus (u východních sousedů Německa), který vygradoval hlavně v časech druhé světové války a po jejím skončení, kdy docházelo na některých místech i k lynčům a útokům na Němce (například Ústecký masakr). Byl však rozšířen již dříve (například v ČSR k sudetským Němcům panovala jistá forma nesympatie, vyvolaná na konci 30. let hlavně jejich snahami o autonomii a vzhlížením k nacistickému Německu).

Nedobré vztahy mezi Němci a Francouzi z dob předválečných a meziválečných byly umírněny a zlepšeny díky poválečné spolupráci a obnově (například Elysejskou smlouvou z roku 1963) a vytvoření ekonomického středu Evropského společenství. V současné době antigermanistické postoje ve Francii zastávají někteří pravicoví aktivisté či odpůrci EU (například Jean-Pierre Chevènement).

Antisudeťáctví[editovat | editovat zdroj]

Českou odrůdou antiněmectví[1] je antisudeťáctví.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Finrod Felagund: Němcožroutství je výhodná póza, před nacismem ale nechrání, URL: http://www.nekorektne.com/2010/04/spolecnost-nemcozroutstvi-je-vyhodna.html
  2. Finrod Felagund: Odpor k sudetským Němcům = legální obdoba antisemitismu?, URL: http://www.nekorektne.com/2008/08/sudety-odpor-k-sudetskm-nmcm-legln.html