Otto Strasser

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Příbuzenstvo
bratr Gregor Strasser

Otto Johann Maximilian Strasser (též psáno Straßer,10. září 1897, Windsheim, Německé císařství27. srpna 1974, Mnichov, NSR) byl německý politik a člen NSDAP. Jako jeden z mála členů však některé Hitlerovy myšlenky odmítal. Nakonec se s ním definitivně rozešel a založil Černou frontu. Jeho bratr byl německý politik Gregor Strasser.

Život[editovat | editovat zdroj]

Působení v NSDAP[editovat | editovat zdroj]

Otto Strasser se narodil v Bavorsku. Účastnil se první světové války a vrátil se do Německa v roce 1919, kde sloužil v organizaci Freikorps.

Zároveň se také připojil k sociálně demokratické straně. Za pár let však začal nesouhlasit se socialisticko-reformistickým postojem strany, zvláště pak s potlačením dělnického povstání v Porúří, a stranu nakonec opustil. V roce 1925 se připojil Strasser k NSDAP, kde jeho bratr Gregor působil několik let a pracoval jako novinář. Ve straně vedl Strasser se svým bratrem Gregorem a Josephem Goebbelsem její levicové křídlo. Jejich frakce obhajovala podporu pro stávky, naturalizování bank a průmyslu, a - navzdory uznávaným rozdílům - bližší vazby se Sovětským svazem.Zatímco Hitler byl ovlivněn Othmarem Spannem a jiným konzervativním mysliteli tak Otto Strasser měl myšlenkově blíž k sociologům Maxovi Weberovi a Werneru Sombartovi. Ideovým předchůdcem této frakce v NSDAP byl spoluzakladatel strany Gottfried Feder. Někteří z tohoto křídla byli proti Hitlerovi, který si myslel, že byli příliš radikální a nedávali důraz na německý lid. Strasserova frakce byla nakonec poražena roku 1926, kdy se Joseph Goebbels spojil s Hitlerem. Strasser však i přesto pokračoval ve vedení levého křídla NSDAP až do roku 1930, kdy byl Hitlerem vyhnán.

Působení v Černé frontě a exil[editovat | editovat zdroj]

Na popud založil Otto Strasser Černou frontu, spolek bývalých nacistů a židů[zdroj?] (Strasser nevyznával antisemitismus!)[zdroj?], kteří se chtěli Hitlerovi pomstít. V Černé frontě působil například Helmut Hirsch. Strasserova Černá fronta však nedokázala čelit Hitlerovu nástupu k moci v roce 1933.

Při noci dlouhých nožů byl zavražděn Ottův bratr Gregor. Otto přežil, protože emigroval do Prahy. Po okupaci Sudet v roce 1938 Strasser usoudil, že se jeho život opět ocitl v ohrožení, a emigroval nejprve do Švýcarska, poté do Francie, a nakonec roku 1940 emigroval do Portugalska. Goebbels přitom Strassera odsoudil jako "veřejného nepřítele číslo jedna" a slíbil 500 tisíc dolarů za Strasserovu hlavu. Několik najatých atentátníků se tehdy vydalo do Lisabonu, kde v té době Strasser pobýval. Atentátníci prohledali celý Lisabon, přesto však neuspěli. Strasser se totiž o atentátu dozvěděl a před jejich příchodem emigroval do Kanady. Nakonec se usadil a žil v Kanadském městě Clarence, kde se živil jako obchodník se smíšeným zbožím.

Návrat[editovat | editovat zdroj]

Roku 1945 přivítal Strasser Hitlerův konec s nadšením. Do Německa se však vrátit nemohl. Obával se, že dopadne stejně, jako když při Norimberském procesu dopadlo deset nacistických předáků s verdiktem „trest smrti oběšením“. Strasser se začal živit jako novinář, vydával noviny New Politician, které byly do Německa odesílány letadlem.

Teprve v roce 1955 získal Strasser od západoněmecké vlády povolení vrátit se do Německa, znovu získal německé občanství, a usadil se v Mnichově. Poté se Strasser pokusil vytvořit novou stranu, ale nebyl schopný získat jakoukoli podporu. Po zbytek života až do své smrti roku 1974 propagoval neonacismus.[zdroj?]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Otto Strasser na anglické Wikipedii.