Ernst Ludwig Kirchner
| Ernst Ludwig Kirchner | |
 Autoportrétní fotografie |
|
| Narození | 6. května 1880 Aschaffenburg, Německé císařství |
|---|---|
| Úmrtí | 15. června 1938 Frauenkirch, Švýcarsko |
| Národnost | německá |
| Povolání | malíř, grafik |
| Vzdělání | Königliche Technische Hochschule |
| Hnutí | expresionismus |
| Ovlivněný | Albrecht Dürer, Matthias Grünewald, Lucas Cranach, Edvard Munch, Walt Whitman |
| Podpis |  |
Ernst Ludwig Kirchner (6. května 1880 – 15. června 1938) byl německý expresionistický malíř a grafik. Jeden ze čtveřice zakladatelů umělecké skupiny Die Brücke a její čelný představitel, během první světové války se dobrovolně přihlásil do armády, ale byl propuštěn, po nástupu nacismu v Německu byl zakázán jako zvrhlý umělec a roku 1937 bylo na 600 jeho děl vládou prodáno nebo zničeno, o rok později spáchal sebevraždu ve Švýcarsku.
Obsah |
[editovat] Život
[editovat] Mládí a studia
Ernst Ludwig Kirchner se narodil v bavorském Aschaffenburgu.[1] V roce 1901 začal studovat architekturu na Königliche Technische Hochschule v Drážďanech. Škola nabízela řadu dalších studijních možností krom architektury, jako kreslení od ruky, perspektivní kreslení a historii umění.[2] Zde se také stal blízkým přítelem Fritze Beyla, se kterým se seznámil v prvním semestru.[3] Spolu diskutovali o umění a studovali přírodu,[3] přičemž se ukázalo, že mají společné radikální názory.[4] Mezi lety 1903–1904 studoval Kirchner v Mnichově a v roce 1905 se vrátil do Drážďan, aby si dokončil titul.[1]
[editovat] Die Brücke
7. června toho roku založil spolu s Beylem a dvěma dalšími studenty architektury Karlem Schmidtem-Rottluffem a Erichem Heckelem uměleckou skupinu Die Brücke (Most).[5] Také se rozhodl pro dráhu výtvarného umělce.[1] Cílem této umělecké skupiny byla reakce na tehdejší teoretický akademismus a nalezení nového uměleckého vyjádření, které by vybudovalo most mezi minulostí a současností. Mezi znovuobjevené atributy skupiny patřila starší tiskařská technika dřevorytu. V roce 1906 byl vydán manifest skupiny, který z větší části vytvořil právě Kirchner. Specifický umělecký styl, který tato skupina vytvořila, se dnes nazývá expresionismus.[4]
Kirchnerův ateliér se stal místem, kde neplatily společenské konvence, což zahrnovalo volnou lásku a nuditu.[4] Modelky pro skupinové malby byly vybírány z konkrétních sociálních vrstev a dostávaly čtvrthodinové kurzy, aby se posíllila jejich spontánnost; to bylo preferováno před najímáním profesionálů.[4] První výstava skupiny proběhla v září 1906 a měla zaměření především na ženské akty.
V témže roce se Kirchner seznámil s Doris Großeovou, která se stala jeho oblíbeným modelem až do roku 1911[1] V letech 1907 a 1911 zůstával na léto v Moritzburgu a na ostrově Fehmarn spolu s dalšími členy skupiny, z tohoto období pochází převážně ženské akty v přírodní scenérii. V roce 1911 také spolu s Otto Muellerem navštívil české expresionisty z bývalé skupiny Osma v Mníšku pod Brdy.[6]
Poté se celá skupina přesunula do Berlína, kde Kirchner založil spolu s Maxem Pechsteinem soukromou školu MUIM-Institut (Moderner Unterricht im Malen – Moderní metody v malování). Tento projekt se nesetkal s úspěchem a byl zrušen následujícího roku, kdy navázal vztah s Ernou Schillingovou, který trval až do konce jeho života.[1]
[editovat] Samostatná kariéra
Roku 1913 napsal Chronik der Brücke, což vedlo k rozpuštění skupiny. V této době také začíná sám vystavovat, nejprve v essenském Museum Folkwang.[1] Další dvě léta se věnoval malbě „Großstadtbilder“ (obrazů velkoměsta), zachycujících Berlín,[1] kde hrají nezanedbatelnou roli prostitutky, tehdy nazývané kokoty. Ve stejném roce vystavoval na Armory Show, což byla vůbec první velká výstava v Americe představující moderní umění.[7]
Na počátku první světové války se dobrovolně přihlásil do armády, ale brzy se nervově zhroutil a v roce 1915 byl z armády propuštěn. Následně se dva roky léčil ve sanatoriích Taunusu a Davosu.[1] V reakci na trauma války namaloval autoportrét, v kterém se stylizoval do role vojáka s amputovanou rukou.
V roce 1918 se usadil na alpské farmě v Davosu, zde maloval především horské motivy.[1] Jeho věhlas vzrůstal s několika výstavami pořádanými v Německu a Švýcarsku v roce 1920.[1] V roce 1923 se přestěhoval do Frauenkirch-Wildboden.[1] Galerie umění v Basileji uspořádala obsáhlou výstavu Kirchnerových děl, načež založili švýcarští malíři Paul Camenisch, Albert Müller a Hermann Scherer spolek „Rot-Blau“ (červená-modrá).[1] Po zbytek desetiletí malířova sláva notně vzrůstala: vyšla o něm monografie a v roce 1926 část jeho grafik, dostal zakázku na nástěnnou malbu pro Museum Folkwang, v roce 1928 vystavoval na benátském Biennale a v roce 1931 se stal členem Pruské akademie umění.[1]
[editovat] Zvrhlý umělec
Úpadek přišel poté, co se vlády v Německu chopili nacisté a označili jeho dílo jako zvrhlé umění. Byla mu doporučena rezignace v akademii umění, v roce 1937 bylo přes 600 jeho obrazů zabaveno z veřejných německých museí a vydraženo nebo zničeno. Pod tlakem těchto okolností spolu s anšlusem Rakouska, kterým se nacisté dostali ještě blíže k jeho domovu, spáchal sebevraždu střelou do srdce.[7] Z dopisů mezi Kirchnerem a jeho lékařem Frédéricem Bauerem vyplývá, že za sebevraždou mohlo být také snižování dávek morfia, na kterém byl závislý od roku 1932.[8]
[editovat] Odkaz
K rehabilitaci Kirchnerova díla došlo v Německu po roce 1945. Jedna retrospektivní výstava byla pořádána Národní galerii v Berlíně a rovněž v dalších městech u příležitosti stého výročí umělcova narození. Roku 1992 bylo v místě posledních let umělcova života zřízeno Kirchner Museum v Davosu, které obsahuje největší sbírku Kirchnerova díla mimo Německo. V Německu drží největší sbírku Städel Museum ve Frankfurtu.
V Americe byla Kirchnerovi věnovaná velká výstava v roce 1992 pořádaná National Gallery of Art, mezinárodní výstava z vypůjčených děl proběhla v roce 2003.[7] V roce 2006 byl v Christie's vydražen obraz z řady Berlínských pouličních scén (1913) za 38 milionů USD, což je umělcův rekord.[9] V roce 2008 pořádalo Museum of Modern Art výstavu „snad zahrnující to nejlepší z jeho díla“.[10]
[editovat] Reference
V tomto článku je použit překlad textu z článku Ernst Ludwig Kirchner na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m Ernst Ludwig Kirchner [online]. Brücke-Museum, [cit. 2009-09-14]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ LASKO, Peter. The Student Years of the Brücke and their Teachers [online]. ingentaconnect.com, 1997, [cit. 2009-09-14]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ a b Fritz Bleyl (1880-1966) [online]. Brücke-Museum, [cit. 2009-09-14]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ a b c d MIALL, Nina. Kirchner: Expressionism and the city [online]. Royal Academy, 2003, [cit. 2009-09-14]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Wolf, Norbert, Ernst Ludwig Kirchner. On the Edge of the Abyss of Time, Taschen, Köln 2003, s. 93, ISBN 978-3-8228-2123-7
- ↑ RAUKUŠANOVÁ, Marie. Velké míjení, nebo nenápadná rezonance? Návštěva Otty Muellera, Marie Muellerové a Ernsta Ludwiga Kirchnera v roce 1911 v Čechách. Umění, 2006, roč. 54, čís. 2, s. 142-161.
- ↑ a b c Ernst Ludwig Kirchner [online]. National Gallery of Art, [cit. 2009-09-14]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Magazin V, Frédéric Bauer, Kirchner Museum Davos (Hrsgb.), Davos 2004. (němčina)
- ↑ German Artworks Soar Above Estimates [online]. ARTINFO, 2007-06-14. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Buruma, "Desire in Berlin," str. 19.
[editovat] Externí odkazy
- (německy) kirchnermuseum.ch – stránky Kirchnerova muzea v Davosu
- (německy) ernstludwigkirchner.com
- (anglicky) Ernst Ludwig Kircner na stránkách Brücke-Museum
