Izotermický děj
Izotermický děj je termodynamický děj, při kterém se nemění teplota T termodynamické soustavy. Při izotermickém ději je tedy T = konst, tedy dT = 0.
Obsah |
[editovat] Ideální plyn
Pro izotermický děj lze ze stavové rovnice odvodit Boyleův-Mariottův zákon:
- pV = konst,
kde p je tlak plynu a V je jeho objem. Při izotermickém ději je tedy součin tlaku plynu p a jeho objemu V konstantní.
[editovat] Izoterma
Závislost tlaku na objemu při izotermickém ději je v p-V diagramu vyjádřena křivkou označovanou jako izoterma, která má tvar rovnoosé hyperboly.
[editovat] Vlastnosti
Poněvadž se při izotermickém ději nemění teplota, nemění se ani vnitřní energie soustavy. Podle první věty termodynamické pak musí platit
- δQ = pdV
Při izotermickém rozpínání (expanzi) , tzn. dV > 0, je práce vykonaná plynem (tzn. pdV > 0) plně uhrazena dodaným teplem (δQ > 0), neboť v opačném případě by se plyn ochlazoval, což by bylo v rozporu s předpokladem o konstantní teplotě izotermického děje. Při izotermickém stlačování (kompresi) je práce plynu odváděna z plynu ve formě tepla, jinak by se plyn ohříval. Celková změna práce se tedy rovná záporně vzatému teplu a naopak, tzn.
- δQ = − δA
Dosazením stavové rovnice ideálního plynu lze po integraci pro práci získat vztah
,
kde V1,V2 označuje počáteční a konečný objem plynu, n je látkové množství, T je termodynamická teplota plynu a R je molární plynová konstanta.
Pomocí Boylova-Mariottova zákona je možné tento vztah přepsat do tvaru
,
kde p1,p2 je počáteční a konečný tlak plynu.
Podle první věty termodynamiky
, vyplývá z rovnosti práce a záporně vzatého tepla, tzn. δQ = − δA, že při izotermickém ději nedochází ke změně vnitřní energie soustavy U, tedy
- dU = 0
Pro změnu entropie při izotermickém ději lze získat vztah
Důležitou podmínkou izotermického děje je dokonalá výměna tepla. Takovouto dokonalou výměnu tepla však v praxi nelze zajistit, podobně jako nelze zajistit dokonalou tepelnou izolaci systému v případě adiabatických dějů. Reálné děje nejsou tedy ani přesně izotermické, ani přesně adiabatické, ale probíhají někde mezi těmito hraničními případy. Takové děje se nazývají polytropické.
,
,