Látkové množství
Látkové množství je fyzikální veličina vyjadřující počet entit (elementárních jedinců), kterými jsou zpravidla částice nějaké látky (atomy, ionty, molekuly), fotony záření, ale mohou jimi být např. i chemické vazby daného druhu, proběhlé chemické reakce jednotlivých částic (tzv. reakční obraty) v látce a jiné obecnější entity. Entity, jejichž počet látkové množství vyjadřuje, musí být specifikovány.
V soustavě SI látkové množství číselně vyjadřuje poměr počtu entit k počtu částic v 12 g uhlíku 12 (asi 6,0221415 × 1023, tzv. Avogadrova konstanta).
Obsah |
Značení a jednotky[editovat]
- Jeden mol je látkové množství soustavy, jejíž počet entit (elementárních jedinců) se rovná počtu atomů v 0,012 kg uhlíku 12 (12C).
- Další jednotky: kilomol, 1 kmol = 1 000 mol
Výpočet[editovat]
Látkové množství je podle definice určeno vztahem
,
kde
je látkové množství,
je počet částic v látce a
je Avogadrova konstanta. Lze též vyjádřit vzorcem
,
kde
je hmotnost a
molární hmotnost. Tedy soustava, která obsahuje právě tolik částic (např. atomů, molekul, iontů), kolik je atomů nuklidu uhlíku
o celkové hmotnosti 12g, má látkové množství 1 mol. Jednotkou látkového množství je podle SI 1 mol. Je třeba si uvědomit, že se jedná o počet částic (libovolného druhu). V jednotkách látkového množství (v molech) lze v podstatě vyjadřovat množství čehokoliv, ale praktické je to pouze u částic jako jsou atomy, molekuly, ionty, fotony a podobně, protože počet částic odpovídající množství 1 mol je tzv. Avogadrova konstanta NA = 6,023 . 1023 (částic/mol), což je číslo obtížně představitelné. Avogadrova konstanta umožňuje přepočty mezi relativními atomovými (molekulovými, molárními) hmotnostmi a skutečnou hmotností atomů, iontů,molekul,... v g nebo kg. Mezi běžně užívané násobky a zlomky 1 mol patří 1 mmol = 0,001 mol a 1 kmol = 1 000 mol. Hmotnost 1 mol můžeme pro běžné počítání chápat jako relativní molární (atomovou, molekulovou) hmotnost vyjádřenou v gramech. 1 mol kyslíku O2 má tedy hmotnost 32 g, 1 mol CO2 má hmotnost 44 g (zaokrouhleno na celé g). Prakticky všechny následující příklady lze tedy řešit jednoduchým úsudkem nebo trojčlenkou, přičemž většinou musíme brát v úvahu vzorce
n = m / M
mX = M / NA
kde n ... látkové množství (mol)
m ... hmotnost látky (g)
M ... molární hmotnost (g/mol)
mX...hmotnost atomu nebo molekuly (g)
NA = 6,023.1023 (částice/mol)
Související články[editovat]
Externí odkazy[editovat]

,
,