Termodynamický děj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Termodynamický děj (též tepelný děj) je děj, při kterém se mění stav tělesa (mění se některé ze stavových veličin).

Obsah

1 Kruhový děj
2 Vratné a nevratné děje
3 Děje při konstantní termodynamické veličině
4 Všeobecná rovnice změny stavu plynu
5 Související články

[editovat] Kruhový děj

Pokud termodynamická soustava projde řadou změn a nakonec se vrátí do původního stavu, pak říkáme, že soustava vykonala kruhový děj (cyklus).

= děj, při němž je konečný stav soustavy totožný s počátečním stavem. Obsah plochy uvnitř křivnky ( v diagramu p-V) znázorňuje celkovou práci W´ vykonanou během jednoho cyklu. W´ = Q = Q1 – Q2 Celková změna vnitřní energie po ukončení jednoho cyklu je nulová ( ΔU = 0)

[editovat] Vratné a nevratné děje

Termodynamické děje lze rozdělit na

Vratné (reverzibilní) děje - Vratné děje jsou takové, u nichž lze původního stavu dosáhnout obrácením pořadí jednotlivých úkonů.
Nevratné (ireverzibilní) děje - Nevratné děje jsou takové děje, které probíhají bez vnějšího působení pouze v jednom směru, tzn. původního stavu nelze dosáhnout přesně stejným postupem v obráceném pořadí. K dosažení původního stavu je nutno vynaložit určitou energii, která nepatří dané soustavě. V přírodě jsou všechny reálné děje nevratné.

Kruhové děje bývají označovány jako vratné nebo nevratné cykly. Nejznámějším příkladem vratného kruhového děje je Carnotův cyklus.

[editovat] Děje při konstantní termodynamické veličině

Mnohé technicky využitelné děje probíhají tak, že některá z termodynamických veličin zůstává během děje konstantní. Takové děje bývají označovány speciálními názvy.

Konstantní veličina	Název děje
Teplota	Izotermický děj
Tlak	Izobarický děj
Objem	Izochorický děj
Teplo	Adiabatický děj
Entropie	Izoentropický děj
Entalpie	Izoentalpický děj

[editovat] Všeobecná rovnice změny stavu plynu

Z podobnosti vztahů pro izotermický, adiabatický a polytropický děj lze zapsat všeobecnou rovnici pro změnu stavu plynu ve tvaru

$pV^k = \mbox{konst} \,$ ,

kde $p$ je tlak plynu, $V$ je jeho objem a $k$ je konstanta.

Pro $k = 1$ se jedná o vztah pro izotermický děj, pro $k$ rovné Poissonově konstantě $κ$ jde o děj adiabatický. Položíme-li $k=n\in(1,\kappa)$ , jedná se o děj polytropický. Pro $k = 0$ se jedná o rovnici izobarického děje a pro $k\to\pm\infty$ jde o děj izochorický.