Ludwig Tieck

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ludwig Tieck

Johann Ludwig Tieck (31. května 1773, Berlín - 28. dubna 1853 tamtéž) byl německý romantický básník, prozaik, dramatik a překladatel, po Novalisově smrti nejvýznamnější představitel staršího proudu německé romantiky (Frühromantik), tzv. jenské skupiny romantiků.

Život[editovat | editovat zdroj]

Básníkův hrob

Narodil se roku 1773 v Berlíně jako nejstarší syn zámožného a vzdělaného provaznického mistra. V letech 1782-1792 navštěvoval berlínské humanistické gymnázium a byl vášnivým čtenářem jak soudobé triviální literatury, tak i děl Goethových a Schillerových. Chtěl se stát hercem, ale na otcovo přání studoval teologii a filozofii na universitě v Halle a později historii a literaturu v Göttingenu a Erlangenu. Se svým přítelem Wilhelmem Heinrichem Wackenroderem podnikl několik studentských cest po Německu. Po ukončení studií zahájil svou existenci jako svobodný spisovatel a překladatel, psal i triviální literaturu. Žil v Berlíně a v Hamburku, kde se roku 1798 oženil, a v letech 1799-1800 pobýval v Jeně, kde se stýkal s kroužkem staršího proudu německé romantiky (bratři Karl Wilhelm Friedrich a August Wilhelm Schlegel a Novalis). Seznámil se zde také s Goethem, Schillerem a Clemensem Brentanem. Později žil na dvorci u Ziebingenu (dnes Cybinka v Polsku), odkud podnikal větší i menší cesty, mezi jinými do Mnichova, Vídně, Prahy (roku 1813), Paříže a Londýna. Roku 1819 se Tieck usadil s rodinou v Drážďanech, kde byl jmenován královským dvorním radou a roku 1825 dramaturgem drážďanského divadla. Roku 1841 pak přesídlil do Berlína, když jej král Fridrich Vilém IV. povolal ke dvoru a jmenoval ho uměleckým poradcem královského divadla. V Berlíně také roku 1853 zemřel.

Jedná se o autora romantických románů, básnických i dramatických parafrází knížek lidových čtení a také zakladatelem německé umělecké pohádky. Ve své tvorbě dával přednost především své fantazii a nezachovával žádná společenská ani dramatická pravidla. Německé čtenáře seznamoval také s díly alžbětinského divadla (zejména s díly Shakespeara), k jehož zásadám se hlásil, ze španělštiny přeložil Cervantesova Dona Quijota a vydal sebrané spisy Novalisovy a Kleistovy.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ludwig Tieck
  • Abdallah (1795), povídka, faustiáda v orientálním hávu,
  • Peter Lebrecht. Příběh bez dobrodružství (1795-1796, Peter Lebrecht. Eine Geschichte ohne Abentheuerlichkeiten), dvoudílný román parodující dobrodružnou fantastičnost módních románů,
  • Příběh pana Williama Lovella (1795-1796, Geschichte des Herrn William Lovell), třídílný román v dopisech, jehož hrdina vyjadřuje životní pocity nihilismu,
  • Lidové pohádky Petra Lebtrechta (1797, Volksmärchen von Peter Lebrecht), pod pseudonymem vydaná třídílná sbírka autorových prací.
    • První díl obsahuje pohádkové drama Rytíř Modrovous (Ritter Blaubart),pohádku Plavovlasý Egbert (Der Blonde Eckbert) a parafrázi knížky lidového čtení Příběh o čtyřech synech Ajmónových ve dvaceti starobylých obrazech (Die Geschichte von den Haimonskindern in zwanzig altfränkischen Bildern).
    • Druhý díl obsahuje pohádkovou komedii Kocour v botách. Dětská pohádka o třech dějstvích, s mezihrami, s prologem a epilogem (Der gestiefelte Kater. Ein Kindermährchen in drei Akten, mit Zwischenspielen, einem Prologe und Epiloge), která je jednou z nejlepších parodií na německé umělecké kruhy, a další parafrázi knížky lidového čtení Milostný příběh krásná Magelony a hraběte Petra z Provence (Liebesgeschichte der schönen Magelone und des Grafen Peter von Provence), milostný příběh v próze a verších o velké lásce, osudovém rozloučení a šťastném shledání dvou urozených milenců, rytíře Petra, syna hraběte z Provence, a krásné Magelony, dcery neapolského krále.
    • Třetí díl obsahuje osudovou tragédii Karel z Bernecku (Karl von Berneck) z roku 1793 a další parafrázi knížky lidového čtení Památná kronika Kocourkovských ve dvaceti pozoruhodných kapitolách (Denkwürdige Geschichtschronik der Schildbürger, in zwanzig lesenswürdigen Kapiteln)
  • Citové výlevy jednoho uměnímilovného klášterníka (1797, Herzensergießungen eines kunstliebenden Klosterbruders), dílo napsané společně s Wilhelmem Heinrichem Wackenroderem vyjadřující názor, že řeč umění je nejlépe slyšitelná a srozumitelmá v harmonických podmínkách všeobecné zbožnosti.
  • Putování Franze Sternbalda. Staroněmecký příběh (1798, Franz Sternbald's Wanderungen. Eine altdeutsche Geschichte), nedokončený román, který čerpá z uměleckého života v Norimberku v 16. století za života Albrechta Dürera, napsaný pod vlivem Goetheho Wiléma Meistera. Jde o náladovou historii mladého romantického umělce, která se odehrává ve vysněném světě poezie.
  • Svět naruby (1798, Die verkehrte Welt), dramatická pohádka,
  • Romantické spisy (1799-1800), Romantische Dichtungen), dva svazky autorových prací.
    • První díl obsahuje pohádkové satirické drama Princ Zerbino aneb putování za dobrým vkusem, do jisté míry pokračování Kocoura v botách (1799, Prinz Zerbino oder die Reise nach dem guten Geschmack. Gewissermaßen eine Fortsetzung des gestiefelten Katers) a zpracování staré pověsti o minnesangerovi ze 13. století Věrný Eckart a Tannhäuser (1799, Faithful Eckhart and Tannhäuser).
    • Druhý díl obsahuje tragédii Život a smrt svaté Jenovefy (1800, Leben und Tod der heiligen Genoveva), napsanou podle knížky lidového čtení, další parafrázi knížky lidového čtení Prapodivná historie o Meluzíně (1800, Sehr wunderbare Historie von der Melusina) a dramatickou báchorku stylizovanou žertem jako tragédie Život a smrt Červené karkulky, (1800, Leben und Tod des kleinen Rotkäppchens).
  • Císař Octavianus (1804, Kaiser Octavianus), dvoudílná komedie,
  • Phantasus (1812-1816), třídílná sbírka, kde kromě starších autorových prací vyšla například blouznivá přírodní pohádka z roku 1804 Runová hora (Der Runenberg), dále pohádky Kouzlo lásky (Liebeszauber), Skřítkové (Die Elfen) a Pohár (Der Pokal) a dvě dramatické pohádky: Fortunatus (1816, Fortunat), což je dvoudílná parafráze knížky lidového čtení, a Život a činy malého Tomáše zvaného Paleček (Leben und Thaten des kleinen Thomas, genannt Däumchen).
  • Básně (1821-1823, Gedichte), tři svazky, nové vydání 1841,
  • Život básníka (1826, Dichterleben), novela, součást tzv. Shakespearovksého triptychu, ve kterém autor zúročil svůj třicetiletý intenzivní zájem o Willama Shakespeara, a kde také vyjádřil své názory o podstatě a funkci umění,
  • Slavnost v Keneworthu. Prolog básnického života (1828, Das Fest zu Kenelworth. Prolog zum Dichterleben), novela, součást tzv. Shakespearovksého triptychu,
  • Život básníka. Díl Druhý (1826, Dichterleben, Zweiter Teil), novela, závěr tzv. Shakespearovakého triptychu,
  • Smrt básníka (1834, Der Tod des Dichters), novela o portugalském básníkovi Camõesovi,
  • Hojnosti života (1839, Des Lebens Überfluss), česky též jako 'Nadbytek života, povídka líčící soužití dvou mladých lidí, chudých a přesto šťastných,
  • Vittoria Accorombona (1840), dvoudílný román.

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]