Vilém I. Míšeňský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nákres Vilémova náhrobku v míšeňské katedrále
Příbuzenstvo
otec Fridrich II. Míšeňský
matka Matylda Bavorská
I. manželka Alžběta Moravská
II. manželka Anna Brunšvická

Vilém I. Míšeňský řečený Jednooký (německy Wilhelm I., der Einäugige, 19. prosince 1343 Drážďany - 9. února 1407 Grimma) byl míšeňský markrabě.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl nejmladším synem míšeňského markraběte Fridricha a Matyldy, dcery císaře Ludvíka Bavora. Osiřel jako šestiletý a jeho poručníkem se stal starší bratr Fridrich. Vilém byl častým hostem na pražském dvoře Karla IV. a 1. března roku 1358 byl zasnouben s císařovou neteří Alžbětou. Výsledkem politicky motivovaného sňatku, ke kterému došlo roku 1366, mělo být zakončení neshod mezi Wettiny a císařem na území Vogtlandu. Vilém měl k císaři blízký vztah, často se vyskytoval v Praze a doprovázel jej roku 1368 na římské jízdě.

K narušení vzájemných vztahů dočasně došlo díky Karlově akviziční politice a rozkol mezi oběma rody měl být narovnán plánovaným sňatkem císařovy dcery a Vilémova synovce. Roku 1378 se Vilém zúčastnil císařova pohřbu. Po smrti bratra Fridricha III. se roku 1382 stal míšeňským markrabětem a od roku 1391 vládl v Braniborsku jménem švagra, moravského markraběte Jošta. 8. září 1393 mu Jošt zastavil za 12 000 florenů města a hrady Treuenbrietzen, Bielitz, Mittelwalde, Trebin i Saarmünde v Braniborsku.

V listopadu roku 1400 zemřela Alžběta a Vilém se roku 1402 v dosud nenaplněné touze po dědici znovu oženil s patnáctiletou Annou Brunšvickou. Zemřel bezdětný v únoru 1407 a byl pohřben v míšeňské katedrále,[1] společně s první chotí Alžbětou je zobrazen ve Spalatinově kronice ze 16. století.[2] Dědici Míšeňska se stali synovci Fridrich, Vilém a Fridrich Saský.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Wilhelm I. (Meißen) ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.saebi.isgv.de
  2. www.spalatin.franconica.uni-wuerzburg.de

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Matthias Donath: Die Grabmonumente im Dom zu Meißen. Leipziger Universitätsverlag, 2005, ISBN 978-3937209456, S. 285-287.
  • W. Lippert. Markgraf W. von Meißen und Elisabeth von Mähren. In: Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 30/1892, S. 93-127
  • Carl Wenck: Die Wettiner im XIV. Jahrhundert insbesondere Markgraf Wilhelm und König Wenzel nebst einem Exkurs: Der vogtländische Krieg, Duncker & Humblot, Leipzig 1877
Předchůdce:
Fridrich III.
Míšeňský markrabě
1382 - 1407
Nástupce:
Vilém II.
Fridrich I.
Fridrich IV.