Frauenkirche (Drážďany)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Frauenkirche v říjnu 2005, dva týdny před otevřením

Frauenkirche (doslovný překlad „Kostel (naší) paní“), česky kostel Panny Marie, je luteránský kostel v Drážďanech, Německu, jeden ze symbolů Drážďan.

Frauenkirche byl zničen během druhé světové války při kontroverzním náletu na Drážďany dne 15. února 1945 a jeho trosky byly ponechány jako připomínka hrůz války. Po znovuspojení Německa bylo přistoupeno k jeho rekonstrukci, jež byla pojata i jako symbol smíření mezi dříve válčícími mocnostmi. Rekonstrukce exteriéru byla dokončena v roce 2004, interiéry byly dokončeny v roce 2005. Po 13 letech nákladných prací byl znovu vysvěcen 30. října 2005, v předvečer protestantského svátku Den reformace.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Canaletto – dobový pohled na Frauenkirche a okolní budovy

Frauenkirche byl vybudován jako luteránský kostel. Saský vládce, Fridrich August II. (1670-1733), byl původně protestant, ale konvertoval ke katolicismu, protože se ucházel o polskou korunu.

Původní barokní kostel byl postaven v letech 17261743 a byl navržen drážďanským městským architektem George Bährem (1666-1738), jedním z největších mistrů německého baroka. Bährova výrazná architektura kostela zachytila nový duch protestantství.

V roce 1736 slavný stavitel varhan Gottfried Silbermann (1683-1753) postavil pro Frauenkirche třímanuálový, čtyřicetitřístopý nástroj. Varhany byly nainstalovány 25. listopadu a Johann Sebastian Bach (1685-1750) je představil veřejnosti koncertem 1. prosince.

Nejobdivuhodnější na kostelu je bezpochyby jeho neobvyklá, přes dvacet šest metrů vysoká kupole zvaná die Steinerne Glocke neboli kamenný zvon. Je to triumf techniky a inženýrství své doby srovnatelný snad jen s Michelangelovou kupolí pro baziliku svatého Petra v Římě. 12 000 tunová kupole se tyčí ve výšce čtyřiceti metrů bez jakýchkoliv vnitřních podpěr. Přes veškeré negativní předpovědi zůstala kupole po celou dobu stabilní, i když během sedmileté války v roce 1760 byl kostel zasažen více než 100 dělovými koulemi pruské armády.

Dokončený kostel dodal Drážďanům výraznou siluetu (jež byla zachycena např. v obrazech známého malíře Bernada Bellotteho zvaného Canaletto) a přes 200 let zcela dominoval drážďanskému panoramatu.

V roce 1849 se kostel stal srdcem revoluce známé jako květnové povstání v Drážďanech a byl obklopen barikádami.

Zničení[editovat | editovat zdroj]

Počátek obnovy kostela v roce 1991. Na snímku je patrno, co z kostela zbylo po náletu.

Kostel byl kompletně zničen během náletu na Drážďany a zbytky kamenů ponechány v centru města na dalších 45 let jako připomínka 2. světové války. Krátce po jejím skončení se nicméně začalo s číslováním a konzervováním zbylých kamenů a trosek.

Vzpomínky a pieta místa zabránila komunistickým úřadům v odstranění trosek a vytvoření parkoviště.

V roce 1982 se ruiny staly místem pokojných protestů proti komunistickému režimu. Ve výročí bombardování 400 obyvatel Drážďan uctilo památku tichem a svíčkami.

Příprava rekonstrukce a získávání peněz[editovat | editovat zdroj]

Označené fragmenty trosek v září 1999

Už v posledních měsících války se objevovaly snahy o rekonstrukci kostela. Z politických důvodů se ale rekonstrukce neuskutečnila. Trosky byly zakonzervovány a prohlášeny válečným památníkem stejně jako trosky katedrály v Coventry v Anglii, která byla zničená německým bombardováním v roce 1940.

Po znovusjednocení Německa se situace obrátila. V roce 1989 založil Ludwig Güttler občanskou iniciativu „Společnost pro rekonstrukci Frauenkirche“ a začal masivní fundrasingovou kampaň, která vedla k získání dostatečného počtu financí. Sen se stal skutečností. Stovky architektů, historiků a inženýrů seřadily tisíce kamenů, identifikovali je a označili pro znovupoužití ve stavbě.

Rekonstrukce Frauenkirchenu stála 180 miliónů . Drážďanská banka zaplatila více než polovinu ceny pomocí příspěvkových certifikátů a sama přispěla částkou 7 miliónů eur. Dalších 2,3 miliónů euro se vydělalo pomocí symbolického prodávání stavebních kamenů. Přispěl i slavný německo-americký vědec Günter Blobel, který věnoval na rekonstrukci peníze získané v roce 1999 za Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu (asi 820 000 Euro).

Rekonstrukce[editovat | editovat zdroj]

Frauenkirche v září 2004 – kupole kostela opět dotváří panorama Drážďan

Samotná rekonstrukce trvala 12 let. Originální stavební plány z 18. století se nezachovaly, informace o původní stavbě byly čerpány ze starých obrazů a fotografii a z dokumentace opravy kostela realizované ve 20. letech 20. století. Podle nich byl sestaven přesný počítačový 3D model stavby. Každá původní část byla zaevidována a bylo jí určeno příslušné místo v modelu - do stavby se tak podařilo zakomponovat 43% původních součástí.

Architekti upravili proti původním plánům zejména podzemní prostory, kde vznikl koncertní sál. Všechny nosné pilíře byly nově postaveny z pískovce. 12 000 tun vážící kopule byla vytvořena postupným skládáním přesně opracovaných kamenných částí na nosný dřevěný skelet, který byl nakonec odstraněn.

Kostel má po rekonstrukci zabudovanou klimatizaci, elektrické osvětlení a kompletní ozvučení. Je zároveň bezbariérově přístupný pro vozíčkáře, a to díky vertikálním zdvíhacím plošinám umístěným u vchodů.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 51°3′7″ s. š., 13°44′30″ v. d.