Grünes Gewölbe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rezidenční zámek

Grünes Gewölbe (Zelená klenba) je historická muzejní sbírka, která byla původně klenotnicí saských kurfiřtů a králů z rodu Wettinů. Jsou zde shromážděny předměty z období renesance až po klasicismus. Jméno "Zelená klenba" bylo odvozeno od původního malachitového nátěru klenby v historických prostorách klenotnice. Již od roku 1724 jsou sbírky přístupné veřejnosti.

Klenotnice Grünes Gewölbe je dnes součástí Státních uměleckých sbírek Drážďany a patří k největším v Evropě. Nalézá se v západní části Rezidenčního zámku ve Starém městě v Drážďanech a tvoří jí dvě části - Historická zelená klenba (Historisches Grünes Gewölbe) v přízemí a Nová zelená klenba (Neues Grünes Gewölbe) v prvním patře.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pretiosensaal před zničením
Pretiosensaal po rekonstrukci

Dnešní prostory klenotnice vznikly výstavbou západního křídla zámku v polovině 16. století. Prostor pro vznikající sbírku byl vyhrazen v přízemí pod kamennou klenbou, kde měly být cenné předměty a dokumenty bezpečně uloženy a ochráněny před případným požárem. Cílem tehdy ještě nebylo zpřístupnění sbírek pro veřejnost.

Teprve saský kurfiřt a polský král August Silný se rozhodl potenciál sbírek využít a nechal proto stavebně upravit 9 místností, kde byla zřízena veřejně přístupná klenotnice (dnešní Historická zelená klenba). Barokní přestavbou byl tehdy pověřen architekt Matthäus Daniel Pöppelmann, jenž projektoval i nedaleký Zwinger.

Až do 20. století zůstala klenotnice v nezměněné podobě. Osudnou se stala noc 13. února 1945, kdy se uskutečnil velký nálet na město, při kterém byly 3 z 9 výstavních prostor zničeny. Sbírky zasaženy nebyly, jelikož byly již několik let předtím uschovány v pevnosti Königstein v Saském Švýcarsku. Na konci 2. světové války byly sbírky převezeny do Sovětského svazu, odkud byly roku 1958 odvezeny zpět do východního Německa.

Od roku 1959 do počátku roku 2004 byly exponáty klenotnice přechodně k vidění v drážďanském Albertinu. Dne 7. září 2004 byla v západním křídle zámku otevřena Nová zelená klenba s 10 místnostmi.

Historická zelená klenba byla 1. září 2006 kompletně zrekonstruována a znovu otevřena. Rekonstrukce byla provedena na základě dochovaného inventáře z roku 1733 a snahou bylo co nejvíce zachovat původní podobu z doby Augusta Silného. Více jak 3 000 objektů se tak mohlo vrátit na své původní místo. Rekonstrukce historických prostor stála spolkovou zemi Sasko 13 milionů eur. Celkově investovalo Sasko do Zelené klenby 45 milionů eur.

V roce 2009 byl v Historické zelené klenbě kancléřkou Angelou Merkelovou přijat americký prezident Barack Obama.

Dnešní sbírka[editovat | editovat zdroj]

Sbírka saských kurfiřtů a králů dnes zahrnuje přes 4 000 uměleckých předmětů. Z důvodů omezené kapacity nebylo ale možné všechny předměty vystavit. Bylo proto přistoupeno k selekci a dnes jsou v Rezidenčním zámku k vidění alespoň ty nejcennější exponáty.

V Nové zelené klenbě je k vidění na 1 100 různých objektů, v Historické zelené klenbě přibližně 3 000. Nová zelená klenba zaujme především svými exponáty, zatímco Historická zelená klenba okouzlí návštěvníka i barokní výzdobou svých prostor.

Nová zelená klenba je přístupná kdykoliv. Do Historické zelené klenby se lze dostat jen s lístkem z předprodeje. Každé ráno je ještě dodatečně k dispozici omezené množství volných vstupenek. Počet návštěvníků je tak kvůli ochraně exponátů před vlhkostí a nečistotami regulován.

Historická zelená klenba (Historisches Grünes Gewölbe)[editovat | editovat zdroj]

Mouřenín se smaragdovým stupínkem

Historická zelená klenba se nalézá v přízemí Rezidenčního zámku a skládá se z 9 výstavních místností a předklenby, takzvané Vorgewölbe. Nalézají se zde vzácná díla šperkařského a zlatnického umění, která nashromáždil August Silný a jeho syn.

Výstavní místnosti[editovat | editovat zdroj]

  1. Předklenba (Vorgewölbe)
  2. Jantarová komnata (Bernstein-Kabinett) se sbírkou jantarových předmětů
  3. Slonovinový pokoj (Elfenbeinzimmer) se sochami ze slonoviny afrických a asijských slonů
  4. Bílo-stříbrný pokoj (Weißsilberzimmer) s nádobím z bílého stříbra
  5. Stříbrno-zlatý pokoj (Silbervergoldetes Zimmer) se zlatnickými pracemi ze 16.–18. století
  6. Sál s klenoty (Pretiosensaal)
  7. Erbovní pokoj (Wappenzimmer) s astronomickými stolními hodinami
  8. Pokoj drahokamů (Juwelenzimmer) se sochou Mouřenína se smaragdovým stupínkem a Augustovým obleliskem (Obeliscus Augustalis)
  9. Bronzový pokoj (Bronzezimmer) s cca 80 uměleckými předměty z bronzu na podstavcích
  10. Sál s renesančními uměleckými předměty z bronzu na kamenných podstavcích

Významné exponáty[editovat | editovat zdroj]

  • Mouřenín se smaragdovým stupínkem je jeden z nevýznamnějších exponátů. Socha byla vytvořena dvorním zlatníkem Johannem Melchiorem Dinglingerem ve spolupráci s dvorním sochařem Balthasarem Permoserem. Má výšku přibližně 64 cm a je vyrobena z lakovaného hruškového dřeva. Je osázena smaragdy, rubíny, safíry, topazy, granáty a želvovinou.
  • Obeliscus Augustalis je dalším mistrovským dílem vytvořeným v letech 1719 – 1721. Jde o bohatě zdobenou kartuš s oválným vyobrazením Augusta Silného.

Nová zelená klenba (Neues Grünes Gewölbe)[editovat | editovat zdroj]

Dianiny lázně

Nová zelená klenba se nalézá v prvním patře Rezidenčního zámku a ve srovnání s Historickou zelenou klenbou je muzejní klenotnicí. Nalézá se ve 12 jednoduše zařízených sálech bez dekorací. Ve 200 vitrínách je zde k vidění na 1 100 exponátů. Vedle děl dvorního sochaře Baltazara Permosera jsou zde vystaveny i díla dvorního zlatníka Johanna Melchiora Dinglingera.

Významné exponáty[editovat | editovat zdroj]

  • Dianiny lázně znázorňují římskou bohyni na ozdobné lastuře z chalcedonu, která je lemovaná zlatem, doplněná perlami, diamanty, ocelovými a stříbrnými ornamenty a zvířaty. Stonek je vytvořen ze smaltované jelení hlavy.
  • Zlatý kávový servis (v originále: Pretiosen Coffe Zeug) vznikl v letech 1697 – 1701 a je ukázkou skvostného kávového servisu. Použité materiály jsou zlato, stříbro, smalt, slonovina a asi 5 600 diamantů.
  • Drážďanský zelený diamant je 41 karátový kousek, který byl nalezen v Indii či Brazílii (prameny se různí). Za svou, na celém světě jedinečnou, jasně zelenou barvu vděčí přirozené radioaktivitě, které byl v místě svého nálezu vystaven.
  • Soška Daphne na pití. Byla vyhotovena ze stříbra a korálů s pozlacením.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku německé Wikipedie.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]