Anna Walentynowiczová
| Anna Walentynowiczová | |
|---|---|
![]() |
|
|
|
|
| Narození | 15. srpna 1929 |
| Úmrtí | 10. dubna 2010 |
| Národnost | polská |
Anna Walentynowiczová (15. srpna 1929, Rovno, Polsko – 10. dubna 2010, Pečersk, Rusko) byla polská odborářská aktivistka.
Životopis[editovat]
Narodila se v tehdy polském Rovnu. Za druhé světové války osiřela. V roce 1950 začala pracovat v Leninových loděnicích v Gdaňsku. Brzy byla rozčarována z nečinnosti Polské sjednocené dělnické strany, když viděla, že se dělníci nemohou organizovat a že se jejich obavami nikdo nezabývá. Svou aktivní práci zahájila poté, co jeden z jejích vedoucích ukradl peníze od zaměstnanců a použil je v loterii. Ke konci sedmdesátých let a na počátku osmdesátých let byla členkou Svobodných pobřežních odborů. Za účast v ilegálních odborech byla 7. srpna 1980 propuštěna pět měsíců před nástupem do důchodu. V reakci na toto rozhodnutí vedení byla 14. srpna 1980 uspořádána stávka, v jejímž důsledku se do práce vrátila nejen Walentynowiczová, ale i Lech Wałęsa. Walentynowiczová byla členkou Solidarity, ale opustila ji s kritikou Wałesovy politiky. Po pádu komunismu se politicky neangažovala. V roce 2000 odmítla gdaňské čestné občanství. V roce 2003 zažádala stát o kompenzaci za svou perzekuci v osmdesátých letech. V lednu 2005 získala Trumanovu – Reaganovu medaili svobody.
Objevila se také ve čtyřech filmech, kde ztvárnila samu sebe.
Zemřela při leteckém neštěstí u ruského Smolensku 10. dubna 2010.
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna Walentynowicz na anglické Wikipedii.
