Čchonan (PCC-772)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Představitelé námořnictva u vyzvednuté přední části trupu vraku korvety Čchonan (PCC-772)
Základní údaje Vlajka
Typ: korveta
Třída: třída Pchohang
Číslo trupu: PCC-772
Spuštěna na vodu: 1989
Uvedena do služby: 1989
Osud: potopena 26. března 2010 při hlídkové palbe severokorejskou miniponorkou
Souřadnice: 37°55′45″ s. š., 124°36′2″ v. d.
Takticko-technická data
Výtlak: 1180 t
Délka: 88,3 m
Šířka: 10 m
Ponor: 3,4 m
Pohon: CODOG
Rychlost: 32 uzlů
Dosah: 4000 nám. mil při 15 uzlech
Posádka: 95
Výzbroj: 2× 76mm OTO Melara (2×1)
2× 40 mm (2×1)
6× 324mm torpédomet (2×3)

Čchonan (PCC-772) byla jihokorejská námořní korveta třídy Pchohang. Celá třída je určena především k hlídkování a pobřežní obraně. Tvoří ji celkem 24 jednotek.[1] Dne 26. března 2010 korveta vykonávala strážní službu poblíž severozápadní hranice země. Po podhladinovém výbuchu se rozlomila na dvě části a potopila se ztrátou 46 mužů. Dalších 58 se zachránilo.[2] Mezinárodní vyšetřovací komise dospěla k závěru, že loď zasáhlo torpédo ze severokorejské miniponorky. Korveta přitom před svým potopením neměla zapnutý sonar, takže ponorka unikla její pozornosti.[3]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Ostrov Pengnjong (Baengnyeong) a místo potopení korvety

Třída Pchohang je jihokorejskou domácí konstrukcí. Celá série se stavěla v letech 1984–1993. Všechny jednotky jsou pojmenovány po jihokorejských městech. Čchonan je čtrnáctou dokončenou jednotkou a do služby vstoupila v roce 1989. Výzbroj tvoří dva 76mm kanóny OTO Melara, dva 40mm kanóny a dva trojhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety. Pohon je typu CODOG. Při plavbě ekonomickou rychlostí loď pohánějí dva dieselové motory MTU 12V 956 TB 82, zatímco v bojové situaci jsou diesely vypnuty a korvetu pohání plynová turbína General Electric LM-2500. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost je 32 uzlů.[4]

Potopení lodě[editovat | editovat zdroj]

K potopení lodě došlo při rutinní hlídce nedaleko ostrova Pengnjong ve Žlutém moři, v místech kde obě Koreje vedou spory o přesné vymezení hranice. V té době bylo na palubě 104 námořníků. Po potopení bylo zachráněno 58 námořníků (z toho 13 raněných), dalších 46 bylo nezvěstných. Po vyzvednutí vraku bylo v zadní části objeveno 22 těl a v přední části dalších 17, čímž počet pohřešovaných (a pravděpodobně mrtvých) klesl na sedm. Během záchranných operací zemřel navíc jeden potápěč.[5]

Oficiální vyšetřování[editovat | editovat zdroj]

Vyzvedávání vraku

Vrak lodě byl vyzvednut (nejprve záď a až později příď) a poté ho zkoumal mezinárodní expertní tým (JIG ~ Joint civilian–military Investigation Group) složený ze zástupců Jižní Koreje, USA, Velké Británie, Švédska a Austrálie. Nabídka účasti expertů ze Severní Koreje byla Jižní Koreou zamítnuta.[5][6]

Už po ohledání vyzvednuté zadní části trupu lodě komise usoudila, že potopení způsobil vnější výbuch, pravděpodobně bludná námořní mina či torpédo. Naopak vnitřní výbuch byl vyloučen.[2]

Dne 20. května 2010 JIG zveřejnila svoji zprávu. Podle ní byl důvodem katastrofy severokorejský útok a Čchonan mělo zasáhnout samonaváděné torpédo CHT-02D odpálené ze severokorejské ponorky. Podle závěrečné zprávy komise byly nalezeny úlomky torpéda, které se podařilo jednoznačně identifikovat. Jakoukoliv jinou příčinu potopení zpráva JIG zamítla.[7][8] Pchjongjang obvinění z útoku odmítl a naopak pohrozil, že na případné sankce může odpovědět i válkou.[7]

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Záchranné plavidlo amerického námořnictva USNS Salvor (T-ARS 52) asistuje při záchranných pracích.
Poškozený lodní šroub korvety

Ačkoliv oficiální zpráva označila torpédo ze severokorejské ponorky za jasného a jediného přípustného viníka tragédie,[8][5] existují pochybnosti o tom, co se vlastně stalo – v českém prostředí na ně upozornil například Ivan Zajac v měsíčníku ATM.[5] Podezřelé je nejenom to, že Jižní Korea zamítla návrh Severokorejců o podílu na vyšetřování, ale i některé další aspekty této kauzy:

  • Před samotným incidentem nebyly v oblasti detekovány žádné severokorejské ponorky. V oblasti probíhalo námořní cvičení Key Resolve/Foal Eagle, na kterém se podílely i jednotky US Navy. Průliv mezi ostrovem Baekryong a pevninou je úzký, mělký a vyznačuje se silnými proudy, což znesnadňuje manévrování ponorek. Vzhledem k nízké technické úrovni severokorejských ponorek by se muselo jednat o opravdu bravurní kousek: proniknout nepozorovaně za takových podmínek do oblasti cvičení jihokorejského a amerického námořnictva, zaútočit a opět se nepozorovaně stáhnout.[5]
  • Torpédo CHT-02D, které mělo Čchonan potopit, nikdy předtím nebylo zmiňováno a v této kauze se tak objevilo „odnikud“ z údajné brožury severokorejského vývozce.[5][9]
  • Nalezené fragmenty se neshodují se schématy, která prezentoval JIG – ačkoliv JIG tvrdí, že „přesně odpovídají“. Neodpovídá tvar protiběžných vrtulí, ani umístění komponent uvnitř torpéda. Podle ATM byly k prezentacím použity plány jiného severokorejského torpéda PT-97W.[5][9]
  • Na trupu Čchonan a zbytcích torpéda byly identifikovány stopy po výbušnině německého původu, identifikované jako typ RDX. Tu obsahují torpéda jihokorejských ponorek…[5][9]
  • Jižní Korea odmítla zveřejnit záznam radiokomunikace s Čchonan, záznamy z KNTDS (Korean Naval Tactical Data System) i záznamy z termokamery z pozorovacího stanoviště na ostrově – vše s odůvodněním, že se jedná o vysoce utajované vojenské informace.[5][9]

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Americký prezident Barack Obama útok označil za akt agrese a porušení příměří z roku 1953, které ukončilo Korejskou válku. Velká Británie severokorejský útok odsoudila za zjevné pohrdání mezinárodními závazky. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun uvedl, že předložená fakta jsou nanejvýš znepokojivá. Naopak Čína, tradiční spojenec KLDR, vyzvala obě strany k umírněnosti a celou záležitost chce vyšetřovat samostatně.[7]

Několik dní po zveřejnění zprávy vyšetřovací komise Jižní Korea uvedla, že přeruší obchodní výměnu se severem, uzavře své výsostné vody pro severokorejská plavidla a s případem se též obrátí na Radu bezpečnosti OSN. Jihokorejský prezident I Mjong-bak zároveň vyzval KLDR k omluvě.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pohang (PCC Patrol Combat Corvette) [online]. Globalsecurity.org, rev. 2010-05-20, [cit. 2010-05-24]. Dostupné online.  
  2. a b KRYZÁNEK, Ladislav. Povýšil Kim Čong-il věrného generála za zničení jihokorejské korvety? [online]. iDnes.cz, rev. 2010-04-28, [cit. 2010-05-24]. Dostupné online.  
  3. ŠTEFAN, Petr. Jak experti usvědčili KLDR? Důležitou část torpéda našli na dně až v sobotu [online]. iDnes.cz, rev. 2010-05-20, [cit. 2010-05-24]. Dostupné online.  
  4. Pohang (PCC Patrol Combat Corvette) – Specifications [online]. Globalsecurity.org, rev. 2010-01-09, [cit. 2010-05-24]. Dostupné online.  
  5. a b c d e f g h i ZAJAC, Ivan. Potopení Cheonan: Co se ve skutečnosti stalo u ostrova Baengnyeong?. ATM. srpen 2010, čís. 8, s. 54 až 57. ISSN 1802-4823.  
  6. HAN, Sangim. S. Korea Says North Korea’s Probe Demand Is ’Outrageous’ [online]. businessweek.com, 2010-05-21, [cit. 2010-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c ŠLAJCHRTOVÁ, Leona; HÁJEK, Adam. Potvrzeno, jihokorejskou loď potopila KLDR. A ještě vyhrožuje válkou [online]. iDnes.cz, rev. 2010-05-20, [cit. 2010-05-24]. Dostupné online.  
  8. a b Investigation Result on the Sinking of ROKS "Cheonan" [online]. JIG, 2010-05-20, [cit. 2010-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b c d CREIGHTON, Scott. The Sinking of the Cheonan: We Are Being Lied To [online]. willyloman.wordpress.com, 2010-05-24, [cit. 2010-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ŠLAJCHRTOVÁ, Leona. Jižní Korea trestá KLDR za korvetu. Žádný obchod a zakázané vody [online]. iDnes.cz, rev. 2010-05-24, [cit. 2010-05-24]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie ROKS Cheonan (PCC-772) ve Wikimedia Commons