Julia Gillardová

Julia Gillardová
Julia Gillardová
	Julia Gillardová v roce 2010
27. premiérka Austrálie
	Ve funkci:; 24. června 2010 – 27. června 2013
Předchůdce	Kevin Rudd
Nástupce	Kevin Rudd
Stranická příslušnost
Členství	Australská strana práce
Rodné jméno	Julia Eileen Gillard
Narození	29. září 1961 (62 let) ; Barry, Wales, Spojené království
Národnost	Austrálie
Choť	Tim Mathieson
Partner(ka)	Tim Mathieson (2006–2021)
Alma mater	Univerzita v Melbourne ; Univerzita v Adelaide
Zaměstnání	právnička, politička
Profese	politička a advokátka
Náboženství	ateismus
Ocenění	čestný doktor Svobodné univerzity v Bruselu (2015); společník Řádu Austrálie (2017); BBC 100 Women (2018); velkostuha Řádu vycházejícího slunce (2021)
Podpis
Webová stránka	juliagillard.com.au
Commons	Julia Gillard
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julia Eileen Gillardová (* 29. září 1961, Barry, Wales, Spojené království) je australská politička, členka Australské strany práce a bývalá předsedkyně vlády Austrálie, první žena v této funkci. V minulosti zastávala funkce místopředsedkyně australské vlády Kevina Rudda a současně ministryně školství, zaměstnanosti, pracovně-právních vztahů a sociálního začlenění.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Bakalářka práv se zaměřením na ekonomii (LLB/BA), studovala státní univerzitu v Adelaide v Austrálii.

Rodinné poměry[editovat | editovat zdroj]

Svobodná a má jednu sestru. Její zánět průdušek a nové ekonomické příležitosti přiměl rodiče (chudého původu) v roce 1966 k přestěhování do teplejšího Adelaide v Austrálii.

Profesní a politická dráha[editovat | editovat zdroj]

Při studiu[editovat | editovat zdroj]

Během studia státní univerzity v Adelaide byla v roce 1983 zvolena viceprezidentkou národního vzdělávání Australského svazu studentů, poté jeho prezidentkou.

Kontroverzní období[editovat | editovat zdroj]

V letech 1984–1986 pracovala na plný úvazek pro založené Socialistické fórum (po dalším z rozvratů v Komunistické straně Austrálie jejími nespokojenými členy s cílem prosazování socialistického programu v Austrálii), až do roku 1993 byla členkou řídícího výboru, což bylo dobré pro její právnickou kariéru. Touto svou devítiletou činností se nyní nechlubí.

Práce v oboru studia[editovat | editovat zdroj]

Jako podniková právní zástupkyně začala pracovat v Slater and Gordon v Melbourne (1987–1995) a za společnici byla přijata v roce 1990.

V Australské straně práce[editovat | editovat zdroj]

V roce 1996 se stala vedoucí štábu Johna Brumbyho vůdce Viktoriánské opozice, větvi Australské strany práce, v níž zastávala různé pozice až do roku 1998, kdy byla zvolena do Federálního parlamentu.

Během své poslanecké kariéry se aktivně účastnila mezinárodních výměn:

- pozorovatelka indonéských voleb (1999),
- vedoucí delegace (Čína 2000) a členka (Nový Zéland 2001) Australské rady politické výměny,
- parlamentní studijní cesty (Spojené království 2001, 2005, Francie, Kanada 2005).

Její vzestup, jmenování stínovou ministryní pro populaci a imigraci strany práce, začal následující volby 2001 (navíc v únoru 2003 ministryní pro usmíření a domorodé záležitosti, v červnu zástupkyní ředitele Opozičního podnikání, v červenci ministryní zdravotnictví, v prosinci ředitelkou Opozičního podnikání) členstvím, mimo množství jiných společných parlamentních a frakčních výborů, ve Stálém výboru pro zaměstnanost, vzdělání a pracovně-právní vztahy Sněmovny reprezentantů.

Po znovuzvolení v roce 2004 byla opětovně jmenována stínovou ministryní zdravotnictví a ředitelkou Opozičního podnikání. V prosinci 2006 se stala zástupkyní nového vůdce strany práce Kevina Rudda a jím jmenována stínovou ministryní zaměstnanosti, pracovně-právních vztahů a sociálního začlenění.

Po znovuzvolení v roce 2007 byla uvedena do úřadu vlády jako místopředsedkyně, ministryně školství, zaměstnanosti a pracovně-právních vztahů a sociálního začlenění, neboť je oproti premiéru Ruddovi levicovější a k tomu žena, vzhledem ke stranické rovnováze.

První předsedkyně vlády Austrálie[editovat | editovat zdroj]

24. června 2010 rezignoval Kevin Rudd na post premiéra a předsedy strany a Julia Gillardová jej v těchto funkcích nahradila. Stala se 27. premiérem Austrálie a první ženou v úřadu. Od toho dne dva nejvyšší vládní posty Austrálie (generální guvernér a premiér) zastávaly ženy -Quentin Bryceová a Julia Gillardová. Dne 27. června 2013 jí v obou funkcích, tedy předseda strany a vlády Kevin Rudd vystřídal.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Julia Gillardová na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Austrálie má první premiérku, svět tento týden už třetí – ČT24, 24. 6. 2010

Premiéři Austrálie

Edmund Barton (1901–1903) • Alfred Deakin (1903–1904) • Chris Watson (1904) • George Reid (1904–1905) • Alfred Deakin (1905–1908) • Andrew Fisher (1908–1909) • Alfred Deakin (1909–1910) • Andrew Fisher (1910–1913) • Joseph Cook (1913–1914) • Andrew Fisher (1914–1915) • Billy Hughes (1915–1923) • Stanley Bruce (1923–1929) • James Scullin (1929–1932) • Joseph Lyons (1932–1939) • Earle Page (1939) • Robert Menzies (1939–1941) • Arthur Fadden (1941) • John Curtin (1941–1945) • Frank Forde (1945) • Ben Chifley (1945–1949) • Robert Menzies (1949–1966) • Harold Holt (1966–1967) • John McEwen (1967–1968) • John Gorton (1968–1971) • William McMahon (1971–1972) • Gough Whitlam (1972–1975) • Malcolm Fraser (1975–1983) • Bob Hawke (1983–1991) • Paul Keating (1991–1996) • John Howard (1996–2007) • Kevin Rudd (2007–2010) • Julia Gillardová (2010–2013) • Kevin Rudd (2013) • Tony Abbott (2013–2015) • Malcolm Turnbull (2015–2018) • Scott Morrison (2018–2022) • Anthony Albanese (od 2022)		Státní znak Austrálie