Ján Bukovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ján Bukovský, SVD (rodné jméno Ján Fukna[1], v USA přijal jméno John Bukovsky; 18. ledna 1924, Cerová - 18. prosince 2010, Techny, Illinois, USA) byl římskokatolický řeholník, arcibiskup a vatikánský diplomat.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Ján Bukovský se narodil 18. ledna 1924 v Cerové.[1] Po ukončení základní školy v rodišti v roce 1939, pokračoval ve studiu na gymnáziu verbistů v Nitře.[2] V roce 1944 požádal o vstup do kongregace verbistů.[1] Po ukončení studia filozofie ve Vidin v roce 1947 pokračoval ve studiích teologie v USA.[2] Kněžské svěcení přijal v Techny, v centru amerických verbistů nedaleko Chicaga, 3. prosince 1950.{{#tag:ref| www.catholic-hierarchy.org [online]. . Stránka Archbishop John Bukovsky, S.V.D. †.   V roce 1952 získal licenciát teologie na Americké katolické univerzitě ve Washingtonu. V letech 19521954 byl profesorem biblistiky v řeholním semináři v Techny. Jeho specializací byly řecké a latinské překlady. V letech 1954–1956 studoval exegezi na Pontificio Istituto Biblical v Římě. V roce 1967 byl povolán do Říma do generální kapituly řehole verbistů. Od roku 1968 byl poradcem Svatého stolce ve vztazích s ČSSR a od roku 1973 byl pracovníkem Státního sekretariátu v oddělení pro vztahy s ČSSR, Maďarskem, Rumunskem, Bulharskem a Albánií. Byl blízkým spolupracovníkem pozdějších kardinálů Agostina Casaroliho a Luigi Poggiho a často je doprovázel na jejich cestách do tehdejších komunistických zemí střední a východní Evropy. V letech 1987–1989 se po boku Francesca Colasuona účastnil vyjednávání s vládou ČSSR o jmenování nových biskupů. Na základě těchto jednání byly na Slovensku jmenování a vysvěcení Ján Sokol a František Tondra.

Dne 18. srpna 1990 ho papež Jan Pavel II. jmenoval titulárním arcibiskupem tabaltským a apoštolským nunciem v Rumunsku. 13. října 1990 přijal biskupské svěcení v bazilice sv. Petra v Římě z rukou kardinála státního sekretáře Agostina Casaroliho.[2] Spolusvětiteli byli pozdější Casaroliho nástupce Angelo Sodano a apoštolský delegát v Rusku, Francesco Colasuono. V Rumunsku k jeho hlavním úkolům patřilo obnovení diplomatických vztahů po pádu komunismu i řešení postavení a majetku řeckokatolické církve v Rumunsku.

20. prosince 1994 byl jmenován prvním apoštolským nunciem v Rusku.[2] Tady pokračoval v krocích svého předchůdce, apoštolského delegáta Colasuona na formování katolické církevní hierarchie v Rusku. Měl velký podíl na znovuotevření kněžského semináře v Petrohradě.

Papež přijal jeho rezignaci z důvodu věku 29. ledna 2000. Do roku 2006, kdy se přestěhoval do Techny v USA, žil v St. Gabrieli u Vídně. Zemřel 18. prosince 2010 v Techny, Illinois, USA. Pohřben byl 3. ledna 2011 v Nitře na Kalvárii.[3]

Uděleno biskupské svěcení[editovat | editovat zdroj]

Hlavní světiteľ[editovat | editovat zdroj]

  • Jerzy Mazur, SVD - 31. května 1998, apoštolský administrátor Sibiře, od 9. června 2003 diecézní biskup v Ełku v Polsku[4]
  • Clemens Pickel - 7. června 1998, pomocný biskup diecéze Evropské Rusko, od 11. února 2002 Biskup diecéze sv. Klementa v Saratově, Rusku[5]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Spomienky spoločníka. [s.l.] : [s.n.], 2006. ISBN 8085223767. S. 146.  
  • Chiesa del martirio, chiesa della diplomazia. : Memorie tra Cecoslovacchia e Vaticano. [s.l.] : [s.n.], 2009. ISBN 978-8810140499. S. 104.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Bukovský na slovenské Wikipedii.

  1. a b c Oneskorené stretnutie s Mons. Jánom Bukovským. Záhorie. 2011, roč. XX, čís. 1. Dostupné online. ISSN 1335-7840.  
  2. a b c d Úmrtie: Zomrel arcibiskup Ján Bukovský (aktualizované) [online]. . Dostupné online.  
  3. Pripomenuli si prvé výročie smrti arcibiskupa Bukovského [online]. . Dostupné online.  
  4. www.catholic-hierarchy.org [online]. . Stránka Bishop Jerzy Mazur, S.V.D..  
  5. www.catholic-hierarchy.org [online]. . Stránka Bishop Clemens Pickel.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]