František Tondra

Mons. prof. ThDr. František Tondra, dr. h. c.
Jeho Excelence; Mons. prof. ThDr. František Tondra, dr. h. c.
Diecéze	Spiš
Jmenování	26. července 1988
Období služby	1989–2011
Heslo	„Oboedientia – opus Spiritus Santi“ ; „Poslušnost - dílo Ducha Svatého“
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	1. července 1962
Biskupské svěcení	9. září 1989 ; světitel Jozef kardinál Tomko ; 1. spolusvětitel Francesco Colasuono ; 2. spolusvětitel Ján Sokol
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Konzultor Kongregace pro katolickou výchovu (1994–1999); Předseda Konference biskupů Slovenska (1991–1994),(2000–2011);
Zúčastnil se	Ad limina červen 2007; Papežská návštěva v Levoči;
Osobní údaje
Země	Slovensko
Datum narození	4. června 1936
Místo narození	Spišské Vlachy Československo
Datum úmrtí	3. května 2012 (ve věku 75 let)
Místo úmrtí	Košice
Místo pohřbení	Spišská Kapitula
Alma mater	CMBF Bratislava
Významné dílo	Morálna Teológia I., Morálna Teológia II.
	multimediální obsah na Commons; citáty na Wikicitátech
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Tondra (4. června 1936, Spišské Vlachy – 3. května 2012, Košice^[1]) byl emeritní biskup spišské diecéze a bývalý předseda Konference biskupů Slovenska.

Mládí a studia[editovat | editovat zdroj]

Narodil se rodičům, otci Michalovi, který byl tesařem, a matce Veronice, rozené Chmelárové jako čtvrté z deseti dětí. V letech 1947–1951 navštěvoval Lidovou a měšťanskou školu v Spišských Vlaších. V letech 1951–1957 absolvoval jedenáctiletou střední školu v Spišské Nové Vsi. V letech 1954–1957 byl studentem Vysoké školy pedagogické v Bratislavě. V letech 1957–1962 studoval teologii na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Bratislavě.

Kněžská služba[editovat | editovat zdroj]

Vysvěcen na kněze byl 1. července 1962. Svou pastorační činnost začal v Levoči 1. srpna 1962 jako kaplan. Od 1. listopadu 1963 byl přeložen do Hnilce, kde působil jako administrátor. Od 15. dubna 1970 byl v Zázrivé spolu se svým o 11 let mladším bratrem, kaplanem Michalem, jako administrátor. Od 15. října 1983 působil v Tvrdošíně a od 1. května 1987 byl farářem v Levoči. Místoděkanem děkanátu Spišská Nová Ves se stal 1. února 1988 a od 1. dubna 1989 byl děkanem.

Akademická činnost[editovat | editovat zdroj]

Dne 6. ledna 1978 získal doktorát teologie a od 1. září 1978 se stal asistentem na CMBF v Bratislavě. V této době se stal členem prorežimního Sdružení katolických duchovních Pacem in terris. V roku 1983 z této organizace vystoupil. Profesorem morální teologie na CMBF v Bratislavě se stal 1. listopadu 1983

Docentem morální teologie na Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty Univerzity Komenského se habilitoval 12. prosince 1993 a přesně o pět let později 12. prosince 1997 byl slovenským prezidentem jmenován profesorem v odboru teologie.

Biskupská služba[editovat | editovat zdroj]

Jmenování a konsekrace[editovat | editovat zdroj]

Papež Jan Pavel II. jej jmenoval 26. července 1989 biskupem. Jozef Tomko, kardinál Francesco Colasuono a arcibiskup, metropolita slovenský Ján Sokol provedli slavnostní konsekraci a František Tondra se stal v pořadí třináctým biskupem Spišské diecéze.

Činnost v úřadu[editovat | editovat zdroj]

V roce 1990 obnovil, a 3. října 1995 otevřel kněžský seminář v Spišské Kapitule, kde přijal i bohoslovce z košické a rožnavské diecéze. Dne 7. června 1991 se stal předsedou Konference biskupů Slovenska. V roce 1994 ze zdravotních důvodů z této funkce rezignoval.

Od 3. října 1994 se stává na období 5 let konzultorem Kongregace pro katolickou výchovu. Promulgoval nové členění diecéze. Jako první biskup Slovenska pozval na pastorační návštěvu Levoče papeže Jana Pavla II.

V srpnu 2000 byl znovu zvolen za předsedou Konference biskupů Slovenska, tuto službu vykonával do roku 2009, kdy jej vystřídal nový bratislavský arcibiskup Stanislav Zvolenský.

Rezignace[editovat | editovat zdroj]

Papež Benedikt XVI. přijal jeho zřeknutí se úřadu a za nástupce na biskupském stolci na Spiši jmenoval 4. srpna 2011 Mons. Štefana Sečku, dosud pomocného biskupa spišského a titulárního biskupa sitského.

Znak[editovat | editovat zdroj]

Jeho biskupský znak tvoří čtvrcený štít, v prvním a čtvrtém červeném poli jsou za stříbrnými hradbami stříbrné věže Spišské Kapituly, v druhém modrém poli je zlatá monstrance, v třetím modrém poli zlatá soška levočské Panny Marie. Za štítem je latinský kříž na prodloužené rukojeti. Všechno je zastřešené biskupským kloboukem. Heslo zní: Oboedientia – opus Spiritus Santi (Poslušnost – dílo Ducha Svatého).