Michael Coats

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Michael Lloyd Coats
Michael Coats
Astronaut NASA
St. příslušnost Spojené státy americké
Datum narození 16. ledna 1946 (68 let)
Sacramento, Kalifornie, USA
Současné zaměstnání Ředitel JSC (NASA)
Hodnost Kapitán USN
Čas ve vesmíru 19d 07h 56m
Kosmonaut od 1978
Mise STS-41-D, STS-29, STS-39
Znaky
misí
Sts-41-d-patch.pngSts-29-patch.pngSts-39-patch.png

Michael Lloyd Coats (* 16. ledna 1946 v Sacramentu, Kalifornie, USA) je ředitelem Johnsonova vesmírného střediska a bývalým americkým astronautem, který se zúčastnil letů raketoplány. Stal se 144. člověkem ve vesmíru.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí a výcvik[editovat | editovat zdroj]

Po základní a střední škole (Ramona High School, Riverside) pokračoval ve studiích na univerzitě ve Washingtonu (George Washington University) a v roce 1977 zde získal doktorát. Pak pokračoval ve studiích na námořní postgraduální škole (Naval Postgraduate School) v Monterey, Kalifornie, kterou ukončil roku 1979. V době výběru (rok 1978) do týmu astronautů byl ženatý a měli s manželkou Diane Eileen rozenou Carsonovou jedno dítě.[1].

Lety do vesmíru[editovat | editovat zdroj]

První vstup do vesmíru byl pro Michaela spojen se startem raketoplánu Discovery při misi STS-41-D z Kennedyho vesmírného střediska na mysu Canaveral ke konci léta roku 1984. Osádku tvořili Henry Hartsfield (velitel), Michael Coats (pilot), dále pak Judith Resniková, Steven Hawley, Richard Mullane a konečně „první cestující“ v raketoplánu, Charles Walker, inženýr od firmy McDonnell Douglas. Vypustili družice SBS 4, Leasat 2 a Telstar 3. Návrat byl na základnu Edwards v Kalifornii.

Podruhé se dostal na palubu Discovery po pětileté pouze. Čtyřdenní let STS-29 odstartoval opět z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě, mys Canaveral. Na palubě byli: Michael Coats (velitel), John Blaha (pilot), James Buchli, Robert Springer a James Bagian. Během letu vypustili družici TDRS, provedli řadu experimentů a v pořádku přistáli za asistence 450 000 diváků na základně Edwards v Kalifornii.

Potřetí a naposled letěl na jaře roku 1991, opět v raketoplánu Discovery. V posádce byli: Donald McMonagle, Gregory Harbaugh, Guion Bluford, Lloyd Hammond, Charles Veach, Richard Hieb. Velitelem Discovery byl Michael Coats. Během osmidenního letu vypustili celou řadu převážně špionážních družic včetně německé SPAS.

Během svých 3 letů strávil ve vesmíru 19 dní.

Po ukončení letů[editovat | editovat zdroj]

Po svém třetím letu z NASA odešel. Dalších 13 let byl zaměstnán u řady firem (Loral, Lockheed), v roce 2005 se do Houstonu vrátil a stal se ředitelem Johnsonova vesmírného střediska.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Američtí astronauti-kandidáti vybraní v USA v roce 1978, s. 457.  
  2. LEONARD, David. EXCLUSIVE: New NASA JSC Chief Michael Coats Talks About the Agency's Future [online]. Space.com, 2005-11-16, [cit. 2008-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]