Vlastimil Marek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vlastimil Marek

Vlastimil Marek (* 23. srpna 1946) je český alternativní hudebník, zenový buddhista, publicista, lektor, spisovatel a duchovní učitel.

Hudební aktivity[editovat | editovat zdroj]

Jako hudebník působil ve skupinách Extempore, Elektrobus, Amalgam a MCH Band. Vystupoval však také s Jakubem Nohou a Emilem Pospíšilem. Byl aktivním členem Jazzové sekce a za svou činnost byl komunistickým režimem pronásledován. V srpnu 1986 ho komunistická tajná policie StB zavřela do vazební věznice za organizování mírového gongového koncertu.[1] Později byl odsouzen za údajné „poškozování zájmů republiky v cizině“, ale v roce 1990 byl plně rehabilitován.

Systematicky propagoval hudbu New Age, a to i v rozhlasovém vysílání na Radiu Golem, Radiu Kobra či Radiu Echo. Pro Český rozhlas Ostrava zásadní měrou spolupracoval s autory Zlatou Holušovou a Zdeňkem Figurou na cyklech pořadů Hudba k tichu a Dobromysl, pro Český rozhlas 3 - Vltava seriál Zvuky.

V letech 19962011 připravoval pro Český rozhlas 3 Vltava jednou za 14 dnů předpůlnoční pořad new age, etnické a ambientní hudby pod názvem Oaza, hudba pro povzbuzení i uklidnění. Dovezl do České republiky world music (jeho skupina Amalgam ji zkoušela a hrála již v roce 1979, kdy se to ani ve světě ještě world music nejmenovalo), alikvotní zpěv (na ostravském festivalu v roce 1991 zazpíval jeho přítel, od kterého kupoval a dovážel jiné zvukové a nástrojové objevy, tibetské mísy, a meditační steel drum, Jörn Raeck), článkem v časopise Regena (1990) a praktickými ukázkami prezentoval dávnou védskou ekologickou metodu spalování sušeného kravského trusu s přepuštěným máslem ghí a několika zrnky rýže za zpěvu mantry při východu a západu Slunce tzv.. agnihotru, a v nultém čísle čtvrtletníku Baraka (1996) představil jako znovuobjevenou dávnou terapeutickou možnost i labyrint (později inicioval vznik několika soukromých labyrintů, a spolupracoval při prezentaci labyrintária na zámku Loučeň), zorganizoval první kurz hry na primitivní, ale o to terapeutičtější australský nástroj didžeridu, dovezl do Prahy (Bratislavy a Košic) amerického zpěváka manter Henry Marshalla (a nakonec i Devu Premal) a rozezpíval Čechy a Moraváky (a posléze i Slováky) mantrami.

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

  • 1993Tichá voda
  • 1994Dotek
  • 1994Mana
  • 1995Návazy a bobonky
  • 2000Overtone music
  • 2004Za hudbou

Publicistika[editovat | editovat zdroj]

Během komunistického režimu neměl přístup do oficiálních médií, proto publikoval v samizdatu. Kromě jiného si pro sebe a okruh přátel vydával Markonoviny. Po roce 1989 publikoval např. v časopisech GEMMA, Regenerace, Meduňka, Moje psychologie, v Revue Prostor a v denících Telegraf, Český deník a v časopise Dingir.

Od roku 1997 publikoval pravidelně na internetu, přispíval svými fejetony do deníku Svět namodro (Dana Dočekala), a od září 2006 byl aktivním blogerem a do července 2008 publikoval několik stovek článků na blogu časopisu Respekt. Z důvodů odlišného názoru na povolování negativních komentářů tzv. trollů pak přesunul svůj blog na blog.baraka.cz, kam píše dodnes (2012).

Přednášky a videa[editovat | editovat zdroj]

V letech 1994 až 2008 pořádal pravidelné letní semináře, ale také přednášky (na téma nový věk, zen buddhismus, rozdíly mezi ženami a muži, a hlavně muzikoterapie jinak: s použitím u nás do té doby neznámých nástrojů, jako didžeridu, tibetské mísy, šengy, steel drum, sférická píšťala a rainstick, jenž zní více jak 10 minut.).[2]

Přirozené porody[editovat | editovat zdroj]

Mísasepar.jpg

V rámci své terapeutické praxe postupně zjistil, že většina našich psychických a fyzických nemocí a traumat, ale i to, jak se chováme, jak reagujeme a jak se vztahujeme sami k sobě má kořeny v prenatálním období našeho života a ve způsobu, jakým jsme byli porozeni a vychováváni. Na podzim 1995 publikoval v prvním čísle svého časopisu Mana vůbec první rozsáhlejší materiál, překlad článku Tvořivost v lůně matky. Do čísla 1/98 časopisu Regenerace připravil mnohostránkovou přílohu s názvem Prenatální život. V roce 1999 se zúčastnil konference The Art of Birthing v New Yorku (kde se poprvé osobně setkal se světoznámým propagátorem přirozených porodů Michelem Odentem). O dva roky později v Praze, na konferenci Přivádíme děti na svět se osobně setkal se zakladatelem prenatální psychologie Peterem Fedorem-Freyberghem, a v časopise Regenerace byl zveřejněn jeho text Nová doba porodní: přirozený porod jako cesta ke společnosti bez násilí (což byl základ pozdější stejnojmenné knihy z roku 2002). Na přednáškách a seminářích po celé republice dalších deset let šířil myšlenku přirozených porodů a všeho, co s nimi souvisí. Originálním způsobem propojoval svět hudby a jejího působení na člověka jak s možnostmi terapie, tak prevence případných problémů. Zároveň byl jediný, kdo se systematicky i v této oblasti věnoval otázkám duchovnosti, které s přirozeným porodem (a psychikou rodiček a problémy mužsko-ženských nedorozumění, ale i příliš překotné feminizace mnoha českých žen) úzce souvisí (občas bývá nazýván „guru českých žen“). Jako novinář systematicky propagoval i práva žen a jejich větší zastoupení ve veřejném života. Díky všem těmto svým aktivitám, která pomohly, a stále pomáhají rostoucímu počtu žen a dětí, se stal nepřehlédnutelnou postavou hnutí za přirozené porody.

Duchovní aktivity[editovat | editovat zdroj]

Seminář v Klatovech

Od roku 1975 se zajímá o východní filosofie, jógu a posléze zenový buddhismus (přeložil desítku knih a statí). Od roku 1981, kdy v polském zenovém centru rozluštil zenové kóany a začal učit zen, pokračoval ve vedení víkendových meditačních kurzů, přednášel na školách a pro zájemce (v různých oddílech jógy).

V samizdatu vydával a šířil své překlady zenových kóanů, hlavní zenové literatury, a dalších knih současných zenových a duchovních mistrů (např. Zen a umění lukostřelby Eugena Herrigela, Co je to zen od D. T Suzukiho, Duch zenu Alana Wattse, Mysl začátečníka Šunryu Suzukiho, Tři pilíře zenu Philipa Kapleaua, Odklepávání popela na Buddhu a Pouze nevím Seung Sahna, ale i Racka Richarda Bacha),ale i své publikace (kromě prací jako Hudba Jinak nebo Zvukem dovnitř, v edici Dveře u Jazzové sekce SH, Almanach překladů, Rockové a Sci-fi sny, i sbírky esejů na duchovní témata). Již koncem 80. let 20. století organizoval soukromé víkendové semináře zenové meditace, a po sametovém převratu pak každodoční terapautické víkendy a týdenní semináře, na kterých svým originálním způsobem propojoval praktickou duchovnost (zenové poklony, zazen, pomalou meditaci v chůzi, ale i jednoduché ale o to efektivnější metody propojování mozkových hemisfér pomocí rytmů, nebo dávných indiánských metod objímání stromů atd.) se světem "jiné" hudby (kromě toho, že si mohli zahrát na tibetské mísy, účastníci vyslechli celou řadu unikátních nahrávek a skladeb ze světa regenerační, meditační, léčivé i duchovní hudby s jeho komentářem, a většinou se také za několik dnů naučili i alikvotní zpěv).

New Age (hnutí nové doby)[editovat | editovat zdroj]

Díky překladům, kterým se v oblasti New Age věnoval tehdy jen v samizdatu od poloviny 80. let min. stol., byl po sametové revoluci připraven: zprostředkoval českým zájemcům a nadšencům články, stati a recenze knih, posléze i rozhovory s vůdčími osobnostmi tohoto hnutí „lidských potenciálů“ (jak také bývá označováno).

Wikimisafontanova.jpg

Zvláště po roce 1992 (kdy se v Praze konala Mezinárodní transpersonální konference) se ukázalo, že našel své „poslání“(již v 90. letech min. stol. se vědělo, že u nás New age rovná se Marek): nejen že už z amerických časopisů (které mu posílali jeho američtí přátelé) jako byl New Age Journal, Yoga Journal, Magical Blend a další znal všechny hlavní protagonisty tohoto hnutí: v roce 1990 dokonce získal stipendium a šest týdnů studoval v Anglii na Schumacher college u Ruperta Sheldrakea teorie morfických rezonancí (kterou představil, spolu s např. flotačními vanami, v Almanachu překladů v roce 1984). Tamtéž osobně poznal i Rupertovu ženu, Jill Purceovou, která ho naučila alikvotní zpěv. Na konferenci v Praze, ale i na těch dalších v Irsku, nebo pak v Kalifornii, se osobně seznámil (a později je doporučil organizátorům Fora 2000, a mohl jim i tlumočit) s lidmi jako byl znalec šamanismu Ralph Metzner, objevitel mayského kalendáře José Arguelles, původně vietnamský zenový mistr Thich Nhat Hahn (pamětníci dodnes vzpomínají na strhující dvouhodinové tlumočení přednášky tohoto známého propagátora pomalé meditační chůze, ale i na privátní setkání ve Vojanových sadech), americký šaman Emahó (viz televizní dokument Viliama Poltikoviče, promítaný v České televizi), nejznámější americký „guru“ Ram Dass (pro kterého uspořádal přednášku na zahradě Šternberského paláce, v sídle Národní galerie, kde celé roky pracoval jako noční hlídač), mnich a spisovatel bratr David Steindl-Rast, spisovatelky a archeoložky alternativní ženské historie Rianne Eislerová a Marija Gimbutasová, jungiánka Jean Shinoda Bolen, buddhistka Joan Halifaxová, psycholožky zabývající se smrtí a umíráním Elizabeth Kübler-Rossová i Therese Schroeder-Shekerová, autor statí o sexuální alchymii Robert Anton Wilson, fyzik a šaman Fred Alan Wolf, psychoanalytik doby kamenné Theodore Rozsak, kněz Mathew Fox, nejznámější autor knih a přednášek o halucinogenech Terence McKenna, buddhista a psycholog Jack Kornfield, znalec alchymie Joscelyn Godwin, ale i nejznámější alikvotní zpěvák David Hykes (se kterým zorganizoval víkendový seminář).

Univerzita New Age Milana Calábka

Byl to on, kdo začal pro první specializovaný obchod dovážet z Anglie a Holandska hudbu new age (a udělal rozhovory např. s asi nejslavnějším autorem této hudby Angličanem Mike Rollandem, americkým alternativním kytaristou Williamem Ackermanem, nebo Maxem Folmerem či Stefanem Micusem, kdo pro svůj časopis Mana a Baraka překládal a publikoval články lidí jako byli David Spangler, Timothy Leary, Fritjof Capra, Ken Wilber, psychonaut John Lilly, Marilyn Fergusonová (v časopise Baraka byly publikovány překlady kapitol O moci a o Jiném učení ze slavné a do češtiny stále nepřeložené základní knihy New Age Aquarian Conspiracy), ekonomka a ekoložka Hazel Hendersonová, ale i originální čeští filosofové Zdeněk Neubauer a Zdeněk Kratochvíl, geolog VáclavCílek, jogíni Eduard Tomáš i ze švýcarské emigrace se vrátivší Mirko Frýba, ekolog Boris Merhaut, sociolog Bohuslav Blažek, ale i první český (do porodů nezasahující) porodník Libor Kavan a zastánkyně nemedicínských, přirozených porodů porodní asistentky Ivana Königsmarková, Zuzana Štromerová a další. Právě Baraka představila Čechům např. psychowalkmany a jiné neurotechnologie, nový pohled na menhiry a posvátnou krajinu, japonský čajový obřad, objevitele duchovního života rostlin Clevea Backstera a jiný pohled i na posvátné rostliny, geomantické umění feng šuej, buddhistickou ekonomiku, břišní tanec, didžeridu atd. atp. Ne náhodou pak Marek mnoho let přednášel právě o hnutí New Age, ale i o muzikoterapii a duchovnosti, na soukromé Univerzitě Nové doby (Milana Calábka).

Labyrinty[editovat | editovat zdroj]

Soukromý labyrint Malá Skála

V roce 1991 se v rámci semináře Ruperta Sheldrakea v jižní Anglii (Rebirth of Nature) dověděl o hnutí labyrintů (a duchu místa a obnovovaných poutích), a v roce 1995 si svůj první labyrint (kopii toho z Chartres) vyzkoušel. Od té doby nenápadně, ale pravidelně šířil zvěst o této pradávné terapii pomalu chůzí a posvátným místech jak ve svých článcích tak na seminářích a přednáškách (např. při otevření labyrintária na zámku Loučeň). Inspiroval výstavbu celé řady labyrintů) na území Čech i Moravy.

Jednou z atrakcí mezinárodní transpersonální konference roku 1995 v Kalifornii byl labyrint. Na ploše velkého sálu 6. patra hotelu Westin (Santa Clara) byla položena velká plachta, na které byla nakreslena kopie slavného labyrintu z katedrály v Chartres. Účastníci konference mohli kdykoliv přijít, sundat boty, a pomalu, meditačně soustředěně, se vydat na Cestu. Do centra labyrintu, sebe sama. Byla radost je pozorovat, někteří spěchali, asi jako obvykle, jiní přehrávaně dávali najevo, jak si za své peníze umějí labyrint užít. Na těch pravých hledačkách (většinou to byly ženy) bylo vidět, jak se postupně, tak jak postupovaly víc a víc ke středu, mění. Uvolňují. Vnitřně rozjasňují. I má tehdy čerstvá tehdejší žena si to užila a ke svému překvapení si došla pro mystický zážitek. (z článku v časopise Baraka, 1996)

Knižní tvorba[editovat | editovat zdroj]

V době socialismu pilně publikoval v samizdatu (časopisy jako Markonoviny, Březen, Buben, Ušmudlaný sen atd. vydával ve čtyřech až dvanácti kopiích a dával vázat, aby mohly kolovat).

V knižní tvorbě se věnuje oblasti hudby, zenové filozofie, ale také propagaci přirozeného porodu, zpěvu a hudby v těhotenství.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Autor s knihou Nová doba porodní po deseti letech
  • 1994Český zen
  • 1996Hudba je lék budoucnosti
  • 1999Něco v síti
  • 2000Tajné dějiny hudby - zvuk a ticho jako stav vědomí
  • 2002Nová doba porodní - přirozený porod jako cesta ke společnosti bez násilí
  • 2003Hudba jinak - hudební nástroje a styly, které vám mohou zlepšit zdraví a změnit život
  • 2004Návod na použití člověka - meditace jako cesta ke štěstí a zdraví
  • 2006Když už i dalajlama - fejetony o době, duši, mozku a jiném myšlení
  • 2007Každá maminka je Mozart - fejetony o ženách, porodech, dětech a jiném myšlení
  • 20082008 Trhlina v realitě (fejetony o duchovnosti a jiném myšlení)
  • 2009Co je za hudbou (fejetony o hudbě, době, hluku a zvuku), vlastní vydání
  • 2010Kusanec štěstí (další fejetony o duchovnosti, hudbě jinak, ženách a jiném myšlení), vlastní vydání
  • 2010Nová doba porodní (přirozený porod jako cesta ke společnosti bez násilí), 2. doplněné soukromé vydání
  • 2011Budouc(t)nost duchovnosti (další fejetony o duchovnosti a jiném myšlení)
  • 2013Porodit buddhu (provokativní, ale také inspirativní fejetony o tom, že ženy mohou změnit svět)
  • 2013Čím se živí duše (další fejetony o duchovnosti a cestách k ní vedoucích)
  • 2014 – Chvála přítomnosti - Zen pro každého (Metafora 2014)
  • 1995 - 1996Čtvrtletník MANA, časopis rozšířeného vědomí (5 čísel)
  • 1996 - 2002Čtvrtletník BARAKA, časopis pro nový věk (nulté číslo a 12 čísel) 1996 - 2002 Zde volně k přečtení

Překlady[editovat | editovat zdroj]

  • 1992Na vlnách změn. Přednášky z 12. mezinárodní transpersonální konference, Radost
  • 1993Gary Zukav: Sídlo duše, Pragma (druhé vydání Eminent 1997)
  • 1999Henry Marshall: Mantry, zpěvem ke klidu a míru, Roiva

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sdělení č. 564 (Trestní stíhání Vlastimila Marka)
  2. Video přednáška Mužskoženská nedorozumění !

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]