Robert Fisk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Robert Fisk v průběhu přednášky na univerzitě v Carletonu v roce 2004

Robert Fisk (* 12. července 1946 v Maidstone, hrabství Kent, Anglie) je britský novinář, který píše pro britské noviny Independent. Od roku 1970 se věnuje reportážím z míst, kde zuří války a konflikty (1970 - Belfast, 1974 - revoluce v Portugalsku, 1975-1990 - občanská válka v Libanonu, 1979 - revoluce v Íránu, 1980-1980 - íránsko-irácka válka, 1991 - válka v Iráku, 2003 - druhá válka v Iráku). Kromě novinových článků vydal také několik knih. Již 25 let žije v Bejrútu v Libanonu.

Je držitelem celé řady ocenění včetně prestižní britské novinářské ceny British International Journalist of the Year award („Mezinárodní žurnalista roku“). Toto ocenění obdržel sedmkrát.

Fisk píše své články přímo z bojiště, často nasazuje vlastní život a neváhá cestovat do ohniska největších konfliktů. V roce 2003 psal své denní reportáže přímo z hotelu z Bagdádu v době, kdy byl Bagdád bombardován a všichni ostatní reportéři město buď opustili, nebo se skrývali v bezpečí americké zelené zóny.

Ve svých reportážích spojuje Fisk dokonalou znalost prostředí, arabské kultury a jazyka s dobrým pozorovacím talentem a smyslem pro detaily, je humánní a lidský. Je rovněž otevřeným kritikem americké a izraelské neokonzervativní politiky.

Říká, že: „povinností novináře je vzdorovat autoritě vlády, zvlášť když nás politici zatahují do války“ a odvolává se na výrok izraelské novinářky Amiry Hassové: „Existuje nedorozumění, že žurnalisté mohou být objektivní… Ale skutečná práce novináře spočívá v monitorování moci a center moci.“

Kromě práce v terénu působí i v některých britských denících. Například, jeho poslední ironický článek,[1] kritizující operaci Lité olovo byl publikován známým britským deníkem The Independent.

Vzdělání a první pracovní úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Robert Fisk vystudoval univerzitu v Lancasteru (specializace angličtina a klasická studia - tzn. kulturní dějiny antické doby) a získal doktorské vzdělání (PhDr) v politických vědách na Trinity College v Dublinu v roce 1985. Pracoval jako korespondent The Times v Belfastu a poté v Portugalsku. V letech 1976-1988 byl korespondentem pro Střední východ. Od roku 1989 pracuje jako korespondent britského deníku Independent.

Byl jedním z prvních žurnalistů, kteří navštívili utečenecké tábory Sabrá a Šatíla[2][3] po masakru spáchaném libankónskými falangisty v roce 1982. Věnoval se arabsko-izraelskému konfliktu, pokrýval svými reportážemi válku v Kosovu a byl také jedním z mála západních novinářů, kteří osobně vedli interview s nejhledanějším teroristou všech dob, Usámou bin Ládinem (Fisk s ním dělal rozhovor dokonce třikrát).

11. září 2001[editovat | editovat zdroj]

Fisk považuje útok z 11. září 2001 za zločin proti lidskosti. Nikdy nezpochybňoval oficiální verzi. Zastává názor, že za útokem je skutečně al-Káida, a že to udělala na protest proti americké politice na Středním východě, zvláště pak na protest proti slepé americké podpoře státu Izrael. Odmítá ale Bushovo vysvětlení, že k útoku došlo, protože fanatičtí muslimové nenávidí americké svobody.

Napaden a poraněn[editovat | editovat zdroj]

Krátce po americkém útoku na Afghánistán v roce 2001 se Fisk přesunul do Pákistánu, aby odtamtud podával zprávy o probíhajícím konfliktu. Zde byl napaden a krvavě zbit skupinou afghánských utečenců (a současně zachráněn jiným afghánským utečencem). Po nějakou dobu se tak sám stal obětí, o kterých tak často psal ve svých reportážích.

Ve svém pozdějším článku v Independent Fisk napsal: Nemohu ty lidi obviňovat za to, co mi udělali. Jejich brutalita byla výsledkem jiné brutality. Byla produktem někoho jiného… nás. To my jsme je zásobili zbraněmi a postavili je do války proti Rusům. Byli jsme to my, kdo vyvolali občanskou válku a znovu je vyzbrojili a zaplatili jim a vnutili jim válku civilizací a pak jsme vybombardovali jejich domy, roztrhli jejich rodiny a nazvali to vše „vedlejší ztráty“.

Novinář Andrew Sullivan v reakci na to později sice odsoudil útok na Fiska, ale nazval Fiskův postoj „klasickým kouskem levicové patologie“.

Irák 2003[editovat | editovat zdroj]

V průběhu nejintenzivnějšího bombardování Bagdádu byl Robert Fisk přímo v centru bombardování, navštěvoval nemocnice, hovořil s místními lidmi. Později byl svědkem rabování iráckých muzeí a knihoven i nečinnosti amerických posádek. Otevřeně kritizoval jiné žurnalisty za jejich „hotelové reportáže“ psané z bezpečí. Tvrdil, že nemají kontakt s tím, co se děje, a nemohou popsat skutečnou atmosféru v Bagdádu těchto dnů.

Ocenění a uznání[editovat | editovat zdroj]

  • Dvakrát obdržel ocenění Amnesty International „Amnesty_International Amnesty International UK Press Awards“, poprvé v roce 1998 za reportáž z Alžírska, podruhé v roce 2000 za články o bombardování Jugoslávie v roce 1999.
  • Sedmkrát obdržel britskou novinářskou cenu „British International Journalist of the Year award“.[4]
  • Dvakrát mu bylo uděleno ocenění reportér roku.
  • V roce 2004 byl jmenován čestným doktorem práv (honoris causa) na univerzitě St. Andrews.
  • V roce 2006 jmenován čestným doktorem politických věd na belgické univerzitě „Universiteit Gent“ (Univerzita v Gentu).

Kritika[editovat | editovat zdroj]

  • Fisk se díky svému nesmlouvavému kritickému postoji stal terčem mnoha útoků. Někteří blogéři dokonce zavedli pojem fiskovat - míněno klást argumenty způsobem Roberta Fiska. Sám Fisk jednou napsal, že dostává množství nenávistných emailů, dokonce mu vyhrožují zabitím.
  • Herec John Malkovich veřejně vyhlásil v roce 2002, že by Fiska zastřelil spolu s britským politikem George Gallowaym.
  • Fiskův kolega z konkurenčního Guardianu, Simon Hoggart, obviňuje Fiska z přílišného pesimismu po událostech z 11. září 2001 (za to, že Fisk předpovídal, že reakce Západu na tyto události Západ přivedou do mimořádně vážných problémů)
  • Noviny New York Times zkritizovaly Fiskovu knihu The Great War for Civilisation, napsaly, že Fisk není dostatečně informován o Izraeli, že neprofesionálně prosazuje své názory a že dovoluje svým argumentům, aby se topily v jeho (Fiskově) perspektivě.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • The Point of No Return: the strike which broke the British in Ulster (1975). Londýn: Times Books/Deutsch. ISBN 0-233-96682-X
  • In Time of War: Ireland, Ulster and the Price of Neutrality, 1939-1945 (1996). Londýn: Gill & Macmillan. ISBN 0-7171-2411-8 — (poprvé vydáno v roce 1983).
  • Pity the Nation: Lebanon at War (třetí edice 2001). Londýn: Oxford University Press; xxi, 727 stránek. ISBN 0-19-280130-9 — (poprvé vydáno v roce 1990).
  • The Great War for Civilisation - The Conquest of the Middle East; (říjen 2005) Londýn. Fourth Estate, xxvi, 1366 stránek. ISBN 1-84115-007-X

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [1]
  2. [2]
  3. [3]
  4. [4]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Audio[editovat | editovat zdroj]

Video[editovat | editovat zdroj]

Tisk[editovat | editovat zdroj]