Fernando Filoni
| Jeho Eminence Fernando Filoni OESSH | |
|---|---|
| Velmistr Řádu Božího Hrobu | |
 | |
| Církev | Římskokatolická církev |
| Jmenování | 8. prosince 2019 |
| Předchůdce | Edwin Frederick O'Brien |
| Titulární kostel | Nostra Signora di Coromoto in San Giovanni di Dio (diakonie) |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 3. červenec 1970 světitel Antonio Rosario Mennonna |
| Biskupské svěcení | 19. březen 2001 světitel Jan Pavel II. 1. spolusvětitel Angelo Sodano 2. spolusvětitel Giovanni Battista Re |
| Kardinálská kreace | 18. února 2012 kreoval Benedikt XVI. |
| Titul | kardinál-biskup |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady | |
| Zúčastnil se | |
| Osobní údaje | |
| Země |  Itálie |
| Datum narození | 15. dubna 1946 (78 let) |
| Místo narození | Manduria |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fernando kardinál Filoni (* 15. dubna 1946, Manduria) je italský římskokatolický biskup a kardinál, bývalý prefekt Kongregace pro evangelizaci národů, velmistr Řádu Božího hrobu.
Počátky kariéry[editovat | editovat zdroj]
Kněžské svěcení přijal 3. července 1970. V roce 1979 se začal připravovat na diplomatickou službu v Papežské diplomatické akademii. Jako nuncius působil mezi lety 1992 a 2001 v mnoha zemích, včetně Srí Lanky, Íránu, Brazílie a Filipín. Ačkoliv byl tehdy formálně přiřazen do filipínské Manily, významně se podílel na tzv. takzvané Studijní misi do Číny, kdy se urovnávaly vztahy s čínskou katolickou církví jak s oficiální, tak s podzemní.[1] Dne 17. ledna 2001 byl jmenován apoštolským nunciem v Iráku a Jordánsku a zároveň osobním arcibiskupem. Biskupské svěcení mu udělil papež Jan Pavel II. 19. března téhož roku.
Po vypuknutí války v Iráku odmítl opustit nunciaturu a zůstal v zemi po celou dobu konfliktu.[1][2][3] V únoru 2005 byl jmenován nunciem na Filipínách. Dne 9. června 2007 se vrátil do Vatikánu, kde byl pověřen prací ve státním sekretariátu jako vedoucí sekce pro všeobecné záležitosti.[4]
Prefekt Kongregace pro evangelizaci národů a kardinál[editovat | editovat zdroj]
Poté, co kardinál Ivan Dias dovršil v květnu 2011 kanonický věk a odešel na odpočinek, ho papež Benedikt XVI. jmenoval novým prefektem Kongregace pro evangelizaci národů.[5] Dne 6. ledna 2012 bylo oznámena jeho kardinálská nominace, kardinálské insignie převzal na konzistoři 18. února 2012. Kromě mateřského jazyka hovoří francouzsky, španělsky, anglicky a portugalsky. Reskriptem z 26. června 2018 jej papež František jmenoval kardinálem-biskupem, přičemž mu zůstává titulární diakonie Nostra Signora di Coromoto in San Giovanni di Dio, ale ve všem je postaven na roveň ostatním kardinálům-biskupům, kteří mají svou titulární suburbikální diecézi. [6]
Velmistr Řádu Božího hrobu[editovat | editovat zdroj]
Dne 8. prosince 2019 jej papež František jmenoval velmistrem Řádu Božího hrobu a zároveň jmenoval jeho nástupcem v úřadu prefekta kongregace pro evangelizaci národů kardinála Tagleho. [7] Dne 16. ledna 2020 přijal od svého předchůdce kardinála O'Briena investituru za rytíře kolany Řádu Božího hrobu a ujal se své funkce velmistra. [8]
Publikace[editovat | editovat zdroj]
- Dio e l'alterità nel pensiero di Emmanuel Levinas, 1979
- La morale come filosofia della vita in Socrate, (1981
- Dalla Diocesi di Babilonia dei Latini e Delegazione Apostolica di Mesopotamia, Kurdistan e Armenia Minore alla Nunziatura Apostolica in Iraq, Libreria Editrice Vaticana 2006
- La Chiesa nella terra d'Abramo. Dalla diocesi di Babilonia dei latini alla nunziatura apostolica in Iraq, BUR Biblioteca Univ. Rizzoli (SAGGI) 2008
- La Chiesa in Iraq – Storia, sviluppo e missione, dagli inizi ai nostri giorni, Libreria Editrice Vaticana 2015
- “E tutta la casa si riempì del profumo dell’unguento.” Per una spiritualità dell’Ordine del Santo Sepolcro, Città del Vaticano: Libreria Editrice Vaticana – Ordine Equestre del Santo Sepolcro di Gerusalemme 2020, ISBN 978-88-266-0524-1.
- „A celý dům se naplnil vůní toho oleje.“ Základy spirituality Řádu Božího hrobu, Olomouc : Česká magistrální delegace Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského, 2022. ISBN 978-80-11-02334-8.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b http://tisk.cirkev.cz/ze-zahranici/novy-prefekt-propagandy-fide/
- ↑ http://tisk.cirkev.cz/ze-zahranici/nuncius-chce-zustat-v-bagdadu-i-v-pripade-valky/
- ↑ http://tisk.cirkev.cz/ze-zahranici/kres-ane-v-bagdadu-se-uchyluji-do-kostelu/
- ↑ http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=8675
- ↑ http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=14535
- ↑ Biografické údaje na stránkách Tiskového střediska Sv. Stolce
- ↑ Oznámení o jmenování na stránkách Tiskového střediska Sv. Stolce, 8. 12. 2019
- ↑ L’accoglienza ufficiale del nuovo Gran Maestro nell’Ordine na stránkách Rady velmistra Řádu Božího hrobu, 16.1.2020
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PARMA, Tomáš. Rytíři, dámy a poutníci. Dějiny a současnost Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského a jeho působení v českých zemích. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství FF UP, 2020. (Knihovna Řádu Božího hrobu; sv. 2). ISBN 978-80-88278-52-8. S. 229–231.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fernando Filoni na Wikimedia Commons 
Osoba Fernando Filoni ve Wikicitátech- Profil v biografickém slovníku kardinálů Salvadora Mirandy
- Biografické heslo na catholic-hierarchy.org
- Stručný životopis na stránkách tiskového střediska Vatikánu.
- Stručný životopis na stránkách české magistrální delegace Řádu Božího hrobu
| titulární arcibiskup volturnský | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Giuseppe Ferraioli |
2001–2012 Fernando Filoni |
Nástupce: Angelo Vincenzo Zani |
| Apoštolský nuncius v Jordánsku a Iráku | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Giuseppe Lazzarotto |
2001–2006 Fernando Filoni |
Nástupce: Francis Assisi Chullikatt |
| Apoštolský nuncius pro Filipíny | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Antonio Franco |
2006–2007 Fernando Filoni |
Nástupce: Edward Joseph Adams |
| Substitut pro všeobecné záležitosti Státního sekretariátu | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Leonardo Sandri |
2007–2011 Fernando Filoni |
Nástupce: Giovanni Angelo Becciu |
| Prefekt Kongregace pro evangelizaci národů | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Ivan Dias |
2011–2019 Fernando Filoni |
Nástupce: Luis Antonio Tagle |
 Velmistr Řádu Božího hrobu
| ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Edwin Frederick O'Brien |
od 2019 Fernando Filoni |
Nástupce: dosud ve funkci |
