Leon Rupnik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Leon Rupnik
Leon Rupnik (vlevo) a generál Opačič
Leon Rupnik (vlevo) a generál Opačič

Starosta Lublaně[1]
Ve funkci:
1941 – 1943
Předchůdce Juro Adlešič

Vedoucí (prezident) lublaňské provinční administrativy[1]
Ve funkci:
1943 – 1945
Nástupce Pavel Lunaček (jako starosta Lublaně)

Narození 10. srpna 1880

Austria-Hungary 1869-1918 Lokve, Rakousko-Uhersko (dnes Slovinsko)

Úmrtí 4. září 1946
SFR Yugoslavia Lublaň, FNRJ (dnes Slovinsko)
Občanství Slovinsko
Vojenská služba
Sloužil Rakousko-uherská armáda
Vojska Království SHS
Vojska Království Jugoslávie
Slovinská domobrana
Hodnost 1899: praporčík
1900: poručík
1906: nadporučík
1913: kapitán
1919: major
1923: podplukovník
1927: plukovník
1933: brigádní generál
1937: divizní generál
Velel náčelník štábu I. armádní skupiny (1941)

Leon Rupnik (10. srpna 1880, Lokve4. září 1946, Lublaň) byl jugoslávský generál, velitel opevňovacích prací v Jugoslávii a slovinský politik odsouzený po druhé světové válce za vlastizradutrestu smrti.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

V letech 18951899 studoval střední vojenskou školu Terstu, poté pokračoval ve Vídni v letech 19051907. Po první světové válce byl přijat k jugoslávské armádě a v květnu 1919 byl povýšen na majora. Dále měl hodnost podplukovníka od roku 1923, plukovníka od roku 1927, brigádního generála (1933) a od roku 1937 divizního generála.

Rupnikova linie[editovat | editovat zdroj]

18. března 1938 byl jmenován velitelem opevňovacích prací. Za jeho vedení se zrychlila výstavba opevnění a následně zlidověla, po něm pojmenovaná – Rupnikova linie – která označovala jugoslávské opevnění. V souvislosti s výstavbou několikrát navštívil Československé opevnění a na jeho žádost byla Jugoslávii vydána řada plánů.

Vypuknutí války[editovat | editovat zdroj]

Na počátku dubnové války byl Rupnik náčelníkem štábu I. armádní skupiny Vojsk Království Jugoslávie. Po porážce Jugoslávie byl Rupnik zajat a chvíli držen v německé vojenské věznici. Po propuštění se 17. dubna 1941 přestěhoval do Italy okupovaného jižního Slovinska. Tato oblast byla počátkem května 1941 označena za Nezávislou provincii Lublaň. 7. června 1941 přijal funkci starosty Lublaně. V září 1943 byla po italském příměří oblast obsazena říšskoněmeckou brannou mocí a korutanský Gauleiter Friedrich Rainer poté Rupnika navrhl do funkce vedoucího administrativy v lublaňské provincii. Rupnik měl funkci přijmout po konzultaci s biskupem Gregorijem Rožmanem, který měl Rupnika také na funkci doporučit. Rupnik byl do funkce jmenován 22. září 1943.

V roce 1943 stál při zrodu Slovinské domobrany (SD), která měla vedle říšskoněmeckých oddílů bojovat proti národněosvobozeneckému hnutí. V září 1943 se chtěl Rupnik, nedlouho po vzniku Domobrany, stát jejím velitelem. V listopadu 1943 však byla tato možnost zamítnuta Gauleiterem Rainerem. V září 1944 byl Rupnik okupanty ustaven do funkce hlavního inspektora SD, avšak tato funkce nepřinášela žádné pravomoci. Jako hlavní inspektor se však účastnil shromáždění SD, na kterých příslušníci Domobrany přísahali věrnost říšskoněmecké branné moci.

Při výkonu funkce Rupnik vystupoval proti komunistům, Osvobozenecké frontě, Spojencům a světovému židovskému spiknutí. Přátelské styky také udržoval s SS-Obergruppenführerem Erwinem Rösenerem, který byl zodpovědný za popravy slovinských civilistů. Rupnik odmítal pokusy ostatních slovinských představitelů zajistit nekomunistickou budoucnost Slovinska povstáním proti nacistům. Nezasahoval také ve prospěch bývalých spolupracovníků, které nacisté pozatýkali.

5. května 1945 uprchl se skupinou dvaceti spolupracovníků do Rakouska. 8. května 1945 pak vyhlásil samostatný slovinský stát, který byl podporován katolickou církví a opíral se o zbytky slovinských kolaborantských jednotek. Tento státní útvar trval pouze dva dny.[2]

23. července 1945 byl Rupnik zatčen Brity a v lednu 1946 byl vydán do Jugoslávie. V soudním procesu – tzv. Rupnikův proces – byl souzen spolu s dalšími kolaboranty a Rösenerem. Soud Rupnika shledal vinným zločinem vlastizrady a odsoudil ho k trestu smrti. Trest byl vykonán 4. září 1946. Rupnik byl pohřben téhož dne do neoznačeného hrobu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Leon Rupnik na slovinské Wikipedii a Leon Rupnik na anglické Wikipedii.

  1. a b BEVC, Vladislav. Liberal forces in twentieth century Yugoslavia: memoirs of Ladislav Bevc. New York : Peter Lang Publishing, 2007. 377 s. online. ISBN 978-1-4331-0008-6. S. 151. (anglicky) 
  2. ŠESTÁK, Miroslav, a kol. Dějiny jihoslovanských zemí. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1998. 756 s. ISBN 80-7106-266-9.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]