Gertrude Steinová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gertrude Steinová
Gertrude Stein, vyfotil Carl Van Vechten, 1935
Gertrude Stein, vyfotil Carl Van Vechten, 1935
Narození 3. února 1874
Allegheny West
Úmrtí 27. července 1946 (ve věku 72 let)
Neuilly-sur-Seine
Povolání spisovatelka
Národnost Židovka
Stát Francie
Alma mater Radcliffe College, Lékařská škola Johnse Hopkinse, Harvardova univerzita a Johns Hopkins University
Žánr poezie, próza, libreta, dramata
Témata lesbická láska
Významná díla Životopis Alice B. Toklasové, Hodná Anna, Tři životy, Něžné knoflíčky
Partnerka Alice B. Toklasová
Příbuzní bratr Leo Stein
Vlivy kubismus
Podpis
Podpis
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gertrude Steinová (3. února 187427. července 1946) byla významná americko-francouzská spisovatelka, dramatička a libretistka. Proslula také svým salonem, který provozovala ve vlastním domě na 27 Rue de Fleurus, jehož pravidelnými návštěvníky byli mimo jiné Pablo Picasso, Paul Cézanne, Riba-Rovira Henri Matisse a další významní umělci počátku 20. století.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Allegheny v Pennsylvanii do rodiny bavorských Židů. Vystudovala psychologii na Harvardu. Na radu Williama Jamese, který jí řekl, že pro studium psychologie je potřebná znalost medicíny, se zapsala na Lékařskou fakultu na Johns Hopkins University, která nedlouho předtím začala přijímat ženy. Ve třetím roce studia odmítla svoji mateřskou roli a medicínský pohled na ženské tělo. K těmto problémům se přidalo také její povědomí o vlastní homosexualitě. Poté, co opustila školu, vydala první román Q. E. D. (quo Erat demonstrandum - Co je nutné doložit, 1903).

V roce 1903 odjela do Paříže za svým bratrem Leem, významným výtvarným kritikem, a strávila zde většinu svého života. Kromě spisovatelských aktivit zde provozovala také salon na 27 Rue de Fleurus, který navštěvovali mnozí umělci počátku 20. století. V roce 1909 se seznámila se svou budoucí přítelkyní Alicí B. Toklas, se kterou od roku 1912 žila v nezávislém lesbickém vztahu. Alice Toklas ve vztahu působila jako femininní element, stejně jako sekretářka a publikum. Mezi lety 1912 a 1925 se Steinová věnovala spíše kratším básním. Navzájem si psaly milostné až erotické verše, které se na veřejnost dostaly až po jejich smrti. Tematizovaly v nich lesbickou sexualitu.

V průběhu první světové války pracovala jako dobrovolnice ve francouzských nemocnicích. Během druhé světové války odjela Steinová s Toklasovou na venkov do Bilignenu, v roce 1944 se vrátily zpátky do Paříže. Zde se Steinová připojila k americkým vojákům a cestovala s nimi do Německa.

Zemřela v roce 1946 na rakovinu jako známá osobnost. Její význam vzrostl až ve druhé vlně ženského hnutí, kdy se v rámci poststrukturalistické kritiky projevila její role inovátorky anglického jazyka.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Věnovala se próze, poezii, dramatu i libretům. Proslavila se zejména svým experimentálním přístupem k literatuře a umění obecně. Kontroverznost jejích děl spočívala jak v obsahu, tak v jejich formální podobě.

Kromě toho, že Gertrude Steinová vydala mnoho knih, slávu jí přinesla i soukromá galerie moderního umění, provozovaná v letech 19041913. Sestavila ji spolu s bratrem Leem. Objevila se zde raná díla takových umělců, jako je Pablo Picasso, Paul Cézanne, George Braque nebo Henri Matisse. Galerie měla vliv na vznik salónu a určitého sociálního kruhu v pařížském bytě Gertrudy Steinové, kde se scházeli výtvarníci a literáti, mezi nimi např. Ernest Hemingway či Francis Scott Fitzgerald. Literární i umělecká tvorba a úsudky Steinové byly velice vážené, její příležitostné poznámky mohly dokonce pomoci získat (či naopak ztratit) reputaci.

V autorčině tvorbě můžeme objevit silný vliv kubismu, např. v básnické sbírce Něžné knoflíky (Tender Buttons, 1914). Steinová kladla důraz na zvukovou a rytmickou stránku a také na zachycení určitého okamžiku vědomí, ve svých pracích se vždy snažila o rozboření zažitých představ o podobě a stavbě věty. „Próza Gertrudy Steinové je zacházením s řečí, jako Cézannův obraz je zacházením s barvami a tvary. Text je pro ni útvarem budovaným stejně svéstojně z materiálu řeči jako Cézannův či Picassův obraz z materiálů vizuálních,“ napsal o autorčině tvorbě Jindřich Chalupecký.

Dalšími charakteristikami jejího díla jsou mnohost významů a absence interpunkce. Její literární styl je hravý, založený na opakování a vtipu. Příkladem může být slovní hříčka z básně Sacred Emily (1913): „Rose is a rose is a rose is a rose.“ Respekt si získala rovněž svým mecenášstvím a schopností adekvátně glosovat nejrůznější situace; její glosy a poznámky jsou velice citované a známé.

Protože její knihy vycházely v malých nákladech a její styl nepodléhal mainstreamovému vkusu, práce se těžko dostávaly k širšímu publiku. Nejznámější publikací je Životopis Alice B. Toklasové (The Autobiography of Alice B. Toklas, 1933), autorčin vlastní životopis pojmenovaný po její dlouholeté životní partnerce. Toto dílo se vyznačuje sdílnějším a srozumitelnějším jazykem. Možná i díky tomu se stalo bestsellerem a proslavilo dosud ryze avantgardní Gertrudu Steinovou i mezi širokou veřejností.

V češtině vyšel pouze zlomek autorčina díla, a to zmíněný Životopis Alice B. Toklasové (1968), Hodná Anna, Tři životy (obojí 1960) a Něžné knoflíky (2002).

Gender Studies[editovat | editovat zdroj]

Experimentální používání jazyka a forem ve svých dílech označovala Gertrude Steinová za odmítnutí patriarchální literární tradice. Jak shrnuje Hana Ulmanová: „Slova chápala jako zcela samostatné jednotky a jejím cílem bylo zachytit zkušenost, která by nebyla zprostředkovaná kulturními koncepty a pojmy. Po celý život psala milostné lesbické básně, které právě proto, že vyjadřovaly společensky nepřijatelné city, pracovaly se složitými soukromými symboly, jejichž význam není ani dnes zjevný a musí se pečlivě dekódovat.“ (Ulmanová 2002)

Gertrude Steinová měla velice komplikovaný vztah k feminismu – nebyla jeho jasnou představitelkou, ale v některých jejích dílech se objevují názory, které mají k feminismu blízko. Steinová odmítla konvenční představy o ženství ve svém vlastním životě, nicméně často obhajovala tradiční role pro ostatní ženy. Hana Ulmanová tvrdí, že „místo Gertrude Steinové v kontextu světového písemnictví a ženského hnutí je více než půl století po její smrti nezpochybnitelné - vyzdvihuje se úmysl bourat konvence a současné feministky si cení jejího radikálního individualismu (i v bouřlivých 20. letech byla totiž třeskutou výjimkou).“

Vybraná bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Three Lives. Stories Of The Good Anna, Melanctha And The Gentle Lena, 1909, česky Hodná Anna (1960), Tři životy (1960)
  • Tender Buttons, 1914, česky Něžné knoflíky (2002)
  • Objects Lie On Table, 1922
  • Geography And Plays, 1922
  • A List, 1923
  • Composition As Explanation, 1926
  • A Book Concluding With as a Wife Has a Cow, 1926
  • A Lyrical Opera Made By Two to Be Sung, 1928
  • An Acquaintance With Description, 1929
  • How to write, 1931
  • They Must Be Wedded, to Their Wife, 1931
  • Say It with Flowers, 1931
  • Matisse, Picasso And Gertrude Stein With Two Shorter Stories, 1933
  • The Autobiography Of Alice B. Toklas, 1933
  • Four Saints in Three Acts. An Opera To Be Sung, 1934
  • Everybody's Autobiography, 1937
  • A Wedding Banquet, 1938
  • What Are Masterpieces, 1940
  • "The Stein Collect» San Francisco version Page260 n°203 -Portrait of Gertrude Stein by Riba-Rovira - Gertrude Stein collection .
  • «Seeing Gertrude Stein: five stories» Page 163 n ° 130-Portrait of Gertrude Stein by Riba-Rovira - Gertrude Stein collection .
  • "Aventure des Stein: Cézanne, Matisse, Picasso ...» page 349 fig.41-Portrait of Gertrude Stein by Riba-Rovira - Gertrude Stein collection .
  • In a Garden. An Opera in One Act, 1951 (Music By Meyer Kupferman)
  • Fernhurst, Qed and Other Early Writings, 1971

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • BEZDÍČKOVÁ, V.: Gertrude Stein. [online] Dostupné na www: http://www.rozhlas.cz/kultura/portal/_zprava/21678
  • BLACKMER, Corinne E. Www.glbtq.com [online]. 2006 [cit. 2010-05-08]. Stein, Gertrude (1874-1946). Dostupné z www: http://www.glbtq.com/literature/stein_g.html
  • Gertrude Stein - Brief biography (adapted from an entry in the (c)Encyclopedia Britannica) [online] Dostupné na www: http://writing.upenn.edu/~afilreis/88/stein-bio.html
  • LIUKKONEN P.: Authors´ calendar. [online] Dostupné na www: http://www.kirjasto.sci.fi/gstein.htm
  • "A LA RECHERCHE D'UN JEUNE PEINTRE" Gertrude Stein /Yale University/U.S.A. "Looking for a young paintor" Francisco Riba-Rovira .1945
  • "A LA RECHERCHE D'UN JEUNE PEINTRE" Gertrude Stein /Revue Fontaine n °42, p. 287-288, édition Paris 1945, directeur Max-Pol Fouchet.- Francisco Riba-Rovira -1945
  • STEIN, G. Writings, 1932-1946. 1st print. New York : Literary Classics of the United States, 1998. 844 s.
  • TOKLAS, Alice B. Gertrude Stein: the autobiography of Alice B. Toklas. Harmondsworth, Middlesex : Penguin Books, 1966. 272 s.
  • ULMANOVÁ, H.: Léto bez kovboje. In Respekt, r. 2002. [online] Dostupné na www: http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=9605

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]