Andreas Feininger
| Andreas Feininger | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Andreas Bernhard Lyonel Feininger |
| Narození | 27. prosince 1906 Paříž  Francie |
| Úmrtí | 18. února 1999 (ve věku 92 let) New York  Spojené státy americké |
| Vzdělání | Bauhaus |
| Alma mater | Bauhaus |
| Rodiče | Lyonel Feininger |
| Manžel(ka) | Gertrud Wysse Hägg |
| Děti | Tomas Feininger |
| Příbuzní | Lyonel Feininger - otec |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Andreas Feininger (27. prosinec 1906, Paříž – 18. únor 1999, New York) byl americký fotograf německého původu.
Život[editovat | editovat zdroj]
Byl nejstarším synem malíře Lyonela Feiningera. Vyučil se truhlářem na Bauhausu, kde jeho otec působil jako pedagog. Pak studoval architekturu na školách ve Výmaru a v Zerbstu. Studium absolvoval s nejlepším prospěchem. Pracoval jako architekt v Hamburku. Pak nastoupil do ateliéru Le Corbusiera v Paříži. V roce 1933 nedostal ve Francii další pracovní povolení a přestěhoval se do Švédska, kde se také oženil . Nejprve pracoval jako architekt, od roku 1936 se ale věnoval fotografii.
V roce 1939 odešel do Spojených států amerických. V letech 1940–1941 pracoval jako fotožurnalista pro agenturu Black Star, v letech 1941–1942 jako fotograf vládní agentury U.S. Office of War Information (OWI). V roce 1943 se stal fotografem magazínu Life, kde působil až do roku 1962. Pak působil jako svobodný fotograf. V osmdesátých letech přestal fotografovat a věnoval se uspořádání svého díla. V roce 1999 zemřel v New Yorku.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Fotografii se začal zabývat již během studií. Nejprve se věnoval různým speciálním technikám (fotogram, solarizace, basreliéf apod.). Během pobytu ve Švédsku opustil architekturu, kterou vystudoval a začal se živit jako fotograf architektury. Dále se věnoval makrofotografii různých přírodnin.
Po odchodu do USA působil nejprve jako fotožurnalista. Vytvořil mimo jiné řadu fotografií z válečné výroby pro OWI. Jeho vrcholným obdobím je pak doba, kdy působil v magazínu Life. Mezi jeho nejznámější cykly patří fotografie newyorských mrakodrapů a běžného života na ulicích i v předměstských slumech. Pro fotografie architektury používal s oblibou objektivy velmi dlouhých ohnisek. Pro tento účel si vyráběl vlastní fotoaparáty.
Byl rovněž skvělým portrétistou. Patrně nejznámějším jeho dílem tohoto žánru je portrét fotografa Dennise Stocka.
V roce 1955 se zúčastnil výstavy Lidská rodina (Family of Man), kterou v roce 1955 zorganizoval Edward Steichen.
Dále je autorem celé řady fotografických učebnic, z nichž tři vyšly i v Československu a ovlivnily řadu fotografů, kteří vyrůstali v sedmdesátých letech 20. století.
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
- V roce 1991 získal cenu Infinity Awards za celoživotní dílo.
- Cena za kulturu Německé fotografické společnosti
Galerie[editovat | editovat zdroj]
- Fotografie pro OWI
-
Dálnice US 40, Mount Vernon Canyon, Colorado, 1941 -
Závod na čištění rudy, Garfield, Utah, 1942 -
Měděný důl, Bingham Canyon, Utah, 1942 -
Měděný důl, Bingham Canyon, Utah, 1942
_(LOC).jpg)
Publikace[editovat | editovat zdroj]
- Škola moderní fotografie, překlad Jiří Bělovský, Praha : Orbis, 1971
- Vysoká škola fotografie, překlad Jiří Bělovský, Praha : Orbis, 1968
- Lidé před aparátem : učebnice moderního portretování, překlad F. Oupický, Praha : E. Beaufort, 1938
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BUCHSTEINER, Thomas; LETZE, Otto. Andreas Feininger : that’s photography. Ostfildern: Hatje Cantz, 2004. 318 s. ISBN 3-7757-1429-4. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Andreas Feininger
Obrázky, zvuky či videa k tématu Andreas Feininger na Wikimedia Commons
