Klement Slavický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

    *** NAROZENÍ ***

Klement Slavický (22. září 1910 Tovačov - 4. září 1999 Praha) byl významný český hudební skladatel.

[editovat] Životopis

Klement Slavický pocházel z muzikantské rodiny z Tovačova. Otec, Janáčkův žák, byl varhaníkem, sbormistrem a houslařem. Když doma hrával Beethovenovy sonáty, krčil se maličký Klement pod pianem a bez dechu jim naslouchal. Sám od sedmi let hrával na housle na kůru. K. B. Jirák na pražské konzervatoři jej vyzbrojil základními kompozičními znalostmi, jeho absolventskou Fantazii pro klavír a orchestr mu sám provedl s Českou filharmonií, což znamenalo velkou poctu. Ve studiu pokračoval Slavický na mistrovské škole u Josefa Suka, u něhož si vytříbřil smysl pro instrumentální barvy a architektonickou výstavbu díla. Životními skladbami jsou i jeho práce vznikající pod Sukovým dohledem, I. symfonietta a I. smyčcový kvartet. Ve 30. letech, kdy skladatel pracoval v rozhlase jako hudební režisér, na něj mocně působila hudba Stravinského, Bartóka, Prokofjeva, Janáčka a Ostrčila.

V čase ohrožení národa se Slavický přimkl k folklóru rodného kraje. Svůj vztah k moravské písni a hře hudců charakterizoval jako „okouzlení a inspiraci“. V tomto opojení zkomponoval písňové cykly Zpěv rodné země a Ej, srdénko moje, V reakci na krutý útisk vytvořil náročný mužský dvojsbor Lidice na Halasovy verše, ovšem na jeho provedení musel patnáct let čekat. Na konci své „folklórní éry“ se dopracoval k rozměrným symfonickým formám: Moravským tanečním fantaziím a Rapsodickým variacím. V nich neidealizoval lidové předlohy, jen v jejich duchu tvořil vlastní hudbu.

Kompoziční přerod se u Slavického odehrál na počátku 50. let příklonem k instrumentální tvorbě vytříbeného slohu a techniky. Tehdy i na něho dolehla tíha oficiální kultury, která každé vybočení od socialistického realismu považovala za nežádoucí formalismus. Slavický se však nenechal sevřít do kazajky dobových představ o realistické hudbě a tvořil po svém i za cenu ztráty přízně představitelů státní moci.

[editovat] Ocenění

Slavický roku 1985 dostal za své rozsáhlé dílo, zejmn. za 4.symfoniettu „Pax hominibus in universo orbi“ zlatou medaili OSN.

Jeho hudba je citově angažovaná, rozechvělá i v nejtišším lyrickém zpěvu. Patří k nejcennějšímu odkazu české hudby druhé poloviny dvacátého století.

[editovat] Související články

• otec manželky Kamil Voborský
• manželka - Vlasta Voborská-Slavická (*1911- †2004), jedna z prvních hlasatelek rozhlasové stanice Radiojournal;
• syn - prof. PhDr. Milan Slavický [1], hudební pedagog, skladatel, režisér a publicista.

[editovat] Nejznámější díla

• Zamyšlení nad životem
• I. symfonieta
• I. smyčcový kvartet
• Šohajé a Madrigaly
• Lidice
• Eseje a etudy
• Moravské taneční fantazie
• Rapsodické variace
• Suita pro klavír
• Píseň domova
• Furiant
• Partita pro sólové housle
• Rapsodie pro sólovou violu
• Intermezzi mattutini
• Fresky a Invokace
• Suita
• Trialog
• Musica monologica
• Tři studie
• Capriccia a musica
• Pax hominibus in universo orbi
• Psalmi
• Cesta ke světlu
• Sonáta přátelství