R.U.R.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
R.U.R. (Rossum's Universal Robots v textu překládáno jako Rossumovi univerzální roboti) je kolektivní vědeckofantastické drama o vstupní komedii a třech dějstvích Karla Čapka z roku 1920.
Čapek zde varuje před případnými negativními vlivy techniky na lidstvo. Je ovlivněn svým zájmem o techniku, ale také obavami o budoucnost lidstva (destrukce za 1. světové války). V této hře poprvé zaznělo slovo robot, které Čapkovi údajně poradil bratr Josef. Přeloženo bylo toto dílo do více jak třiceti jazyků vč. esperanta.
Obsah |
[editovat] Příběh
Úvodní komedie se odehrává v blíže nespecifikované budoucnosti na ostrově výrobny robotů, kde žije pouze 6 mužů. Celou výrobu provádějí roboti. Připluje za nimi pěkná dcera prezidenta Helena Gloryová, která chce roboty zrovnoprávnit a do které se všichni zamilují. Postupně jí vyprávějí příběh vynálezu prvních robotů starým Rossumem a jeho synovcem. Nakonec se vdá za ředitele Harryho Domina.
Příběh dále pokračuje po deseti letech, kdy už jsou roboti široce rozšířeni. Heleně je smutno z toho, že roboti, ač velmi podobní lidem, nemohou mít city jako lidé, a tak přiměje Dr. Galla, aby začal experimentovat s jejich „duší“. Jejich původním cílem bylo vytvořit pro člověka ráj na zemi, aby již nikdy nemuseli lidé umírat hlady a měli všeho dostatek. Jenže upadly mravy, lidé zlenivěli a začali roboty původně určené k práci používat jako vojáky pro své války.
Nakonec se několik robotů vzbouřilo, ustavilo Ústřední výbor robotů a vyhlásilo válku lidstvu, jež drtivě povraždilo a nenechalo nikoho přežít. Nakonec dorazili až na výrobní ostrov a pozabíjeli všechny až na Alquista, protože on ještě pracoval rukama (což ho uklidňovalo; věřil, že je práce smyslem života). Jenže roboti se začali opotřebovávat a umírali. Chtěli po něm, aby objevil původní Rossumův výrobní postup, jenže ten spálila Helena předtím, než je zabili.
Jednou v noci ho vzbudili robot Primus a robotka Helena. Když chtěl jednoho pitvat (kvůli výzkumu), druhý se nabízel místo něj a vůbec se nechovali logicky jako roboti (snažili se navzájem chránit; záleželo jim jeden na druhém). Nakonec zjistil, že se mají rádi, a tak je poslal pryč, aby udrželi život a začali s láskou znovu jako Adam a Eva. Což je menší paradox: roboti totiž neměli rozmnožovací ústrojí (kvůli zjednodušení výroby – nepotřebovali ho), je tedy záhadou jak se mohli dále množit a udržet tak život. Závěr má však spíše symbolický charakter.
[editovat] Roboti v R.U.R
Roboti v Čapkově hře nejsou roboty v moderním smyslu. Jsou to biologičtí tvorové stvoření ve stejném stylu jako Frankensteinovo monstrum, jak o něm píše Mary Shelley. Jsou biologickými entitami, jejichž části se montují dohromady jako automobily.
V jistém smyslu se podobají nejmodernější koncepci živých forem stvořených člověkem (jako jsou Replikanti ve filmu Blade Runner nebo Cyloni v nové verzi seriálu Battlestar Galactica). V Čapkově době ale neexistovala žádná koncepce genetického inženýrství. Jeho roboti jsou biologické stroje, jsou sestaveni jako protiklad k tomu že by rostly nebo se narodily.
[editovat] Film
V roce 2011 bude natočen film podle této hry. Film bude režírovat James Kerwin a bude natočen v angličtině[1].
[editovat] Reference
[editovat] Externí odkazy
- Kompletní dílo Karla Čapka v elektronické podobě na webu Městské knihovny v Praze
- www.r-u-r.eu
- R.U.R. – kompletní text na stránkách projektu Gutenberg
