Oxid rutheničelý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Oxid rutheničelý | |
|---|---|
  |
|
| Obecné | |
| Systematický název | Oxid rutheničelý |
| Anglický název | Ruthenium tetroxide |
| Německý název | Rutheniumtetroxid |
| Sumární vzorec | RuO4 |
| Vzhled | žlutá pevná práškovitá látka |
| Identifikace | |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 165,07 g/mol |
| Teplota tání | 25,4 °C |
| Teplota rozkladu | 108 °C |
| Hustota | 3,29 g/cm3 (21 °C) |
| Rozpustnost ve vodě | 2,033 g/100 ml (20 °C) 2,25 g/100 ml (75 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
kyseliny (reaguje) zásady (reaguje) methanol (reaguje) ethanol (reaguje) |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech |
tetrachlormethan |
| Ionizační energie | 12,33 eV |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | jednoklonná |
| Tvar molekuly | čtyřstěnný |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | -230,3 kJ/mol (kapalina) -241,2 kJ/mol (pevný) |
| Entalpie tání ΔHt | 66 J/g |
| Entalpie sublimace ΔHsub | 334 J/g |
| Standardní molární entropie S° | 141,0 JK-1mol-1 (pevný) |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | -150,6 kJ/mol (pevný) |
| Bezpečnost | |
 Toxický (T)  Oxidující (O) |
|
| R-věty | R8, R36/38 |
| S-věty | S7/8, S26, S28, S37/39 |
| NFPA 704 |
 0
2
0
|
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Oxid rutheničelý (RuO4) je sloučeninou kyslíku s rutheniem, které v něm má oxidační číslo VIII. Samotný oxid rutheničelý je jedním ze tří známých oxidů s prvkem v nejvyšším oxidačním stavu (ještě jsou známy oxid osmičelý a oxid xenoničelý).[zdroj?]
Literatura [editovat]
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
