Jaderný izomer
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaderný izomer je metastabilní stav atomového jádra způsobený excitací jednoho nebo více nukleonů. Jaderné izomery jsou energeticky bohatší oproti odpovídajícímu základnímu stavu jádra. Jaderné izomery mohou uvolnit přebytečnou energii a přejít do základního stavu.
Proces rozpadu [editovat]
Izomery mohou přejít do základního stavu dvěma způsoby:
- emisí záření gama - emise vysokoenergetického fotonu
- vnitřní konverzí - energie je využita pro ionizaci atomu
nebo se dříve rozpadnou na jiné nuklidy.
Související články [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nuclear isomer na anglické Wikipedii.